Cognitive Mechanisms Associated with Proneness to Halutinations
Thesis title in Czech: | Kognitivní mechanismy spjaté s náchylností k halucinacím |
---|---|
Thesis title in English: | Cognitive Mechanisms Associated with Proneness to Halutinations |
Key words: | Klíčová slova: auditorní verbální halucinace|náchylnost k halucinacím|kognitivní mechanismy|reprodukovatelnost |
English key words: | auditory verbal hallucinations|hallucination proneness|cognitive mechanisms|reproducibility |
Academic year of topic announcement: | 2018/2019 |
Thesis type: | diploma thesis |
Thesis language: | angličtina |
Department: | Department of Psychology (21-KPS) |
Supervisor: | doc. Mgr. Jiří Lukavský, Ph.D. |
Author: | hidden - assigned and confirmed by the Study Dept. |
Date of registration: | 19.12.2018 |
Date of assignment: | 19.12.2018 |
Administrator's approval: | not processed yet |
Confirmed by Study dept. on: | 23.01.2019 |
Date and time of defence: | 14.09.2020 00:00 |
Date of electronic submission: | 26.07.2020 |
Date of proceeded defence: | 14.09.2020 |
Submitted/finalized: | committed by student and finalized |
Opponents: | PhDr. Jaroslava Raudenská, Ph.D. |
Advisors: | Peter Moseley, Dr. |
Guidelines |
Výsledky meta-analytických studií svědčí o tom, že halucinace u osob s psychotickými poruchami mohou být spjaté se zkresleným procesem monitorování reality, ten je měřen pomocí testu zdrojové paměti (Source Memory Task; Brookwell, Bentall & Varese, 2013; Waters, Woodward, Allen, Aleman, & Sommer, 2012). Kromě zkresleného procesu monitorování reality existuje empirická evidence o atypické kognitivní kontrole a jazykové lateralizaci, měřené pomocí testu dichotického poslechu (Hugdahl, 2009). Jednotlivá zjištění poukazují na možný vztah těchto kognitivních mechanismů s náchylností k halucinacím u ne-klinické populace (Garrison a kol., 2017).
Mezi jednotlivými studiemi existuje značná míra variability v používaných metodách, ta může vysvětlit variabilitu ve zjištěních produkovaných výzkumy v oblasti halucinací. Cílem diplomové práce je experimentálně sjednotit používanou metodologii a empiricky prověřit, který z výzkumných přístupů nejlépe zachycuje náchylnost k auditorním halucinacím. Kromě výše zmíněných metod bude součástí experimentu test detekce signálu a backwards digit span test. U výsledků jednotlivých testových úloh bude zkoumán asociační vztah s výsledky v dotaznících, které zkoumají neobvyklé perceptuální zkušenosti (CAPS; LSHS), testy schizotypální osobnosti (SPQ), dotazníkem deprese, úzkosti a stresu (DAS) a dotazníkem traumatických zkušeností z dětství (CTQ). Jednotlivé výzkumné přístupy budou reflektovány v teoretické části, ta se bude věnovat problematice výzkumu halucinací, téma bude zpracováno se zaměřením na perspektivu kognitivní a klinické (neuro)psychologie. |
References |
Brookwell, M. L., Bentall, R. P., & Varese, F. (2013). Externalizing biases and hallucinations in source-monitoring, self-monitoring and signal detection studies: a meta-analytic review. Psychological Medicine, 43(12), 2465-2475.
Hugdahl, K. (2009). “Hearing voices”: Auditory hallucinations as failure of top‐down control of bottom‐up perceptual processes. Scandinavian journal of psychology, 50(6), 553-560. Moseley, P., Fernyhough, C., & Ellison, A. (2013). Auditory verbal hallucinations as atypical inner speech monitoring, and the potential of neurostimulation as a treatment option. Neuroscience & Biobehavioral Reviews, 37(10), 2794-2805. Sommer, I. E., Kleijer, H., & Hugdahl, K. (2018). Toward personalized treatment of hallucinations. Current opinion in psychiatry, 31(3), 237-245. Waters, F., Allen, P., Aleman, A., Fernyhough, C., Woodward, T. S., Badcock, J. C., ... & Vercammen, A. (2012). Auditory hallucinations in schizophrenia and nonschizophrenia populations: a review and integrated model of cognitive mechanisms. Schizophrenia bulletin, 38(4), 683-693. |