Whistleblowing v pracovněprávních vztazích v kontextu evropské úpravy

• Thesis title in Czech: Whistleblowing v pracovněprávních vztazích v kontextu evropské úpravy
• Thesis title in English: Whistleblowing in labour relations in the context of the European regulation
• Key words: whistleblowing, ochrana oznamovatele, oznamování
• English key words: whistleblowing, protection of whistleblower, disclosure
• Academic year of topic announcement: 2018/2019
• Thesis type: diploma thesis
• Thesis language: čeština
• Department: Department of Labor Law and Social Security Law (22-KPP)
• Supervisor: JUDr. Jakub Tomšej, Ph.D.
• Author: hidden - assigned and confirmed by the Study Dept.
• Date of registration: 18.12.2018
• Date of assignment: 18.12.2018
• Confirmed by Study dept. on: 30.09.2020
• Date and time of defence: 29.09.2020 11:00
• Venue of defence: Právnická fakulta UK, nám. Curieových 7, Praha 1, 318, 318
• Date of electronic submission: 24.08.2020
• Date of proceeded defence: 29.09.2020
• Opponents: doc. JUDr. Jakub Morávek, Ph.D.

Preliminary scope of work

Whistleblowing je již po řadu let diskutovaným tématem odbornou i laickou veřejností. V říjnu 2019 byla přijata evropská Směrnice na ochranu oznamovatelů, kterou dala českému zákonodárci už jasnou lhůtu pro přijetí legislativní úpravy. V současné chvíli je některým oznamovatelům poskytována dílčí a neefektivní ochrana. V minulosti se již objevilo několik neúspěšných legislativních návrhů a nový návrh je v současné chvíli ve fázi po rozeslání do mezirezortního připomínkového řízení.
Tato práce stručně představuje pojem whistleblowingu, účel a dopady tohoto institutu ve světle mezinárodních a evropských dokumentů a judikatury. V rámci teoretického základu jednotlivých prvků ochrany oznamovatelů je pak detailně diskutována nová Směrnice na ochranu oznamovatelů. Vzhledem k minimalistické úpravě v řadě členských států EU lze Směrnici považovat za velmi pokrokový předpis.
Práce dále poskytuje detailní analýzu irského zákona o chráněných oznámench a představuje jeho některé aplikační problémy. Irský zákon poskytuje ochranu širokému okruhu osob oznamující v podstatě jakékoli porušení nebo závadné jednání. Zákon také stanoví poměrně detailní pravidla týkající se jednotlivých kanálů pro oznámení. Ochrana oznamovatelů je zaručena v několika aspektech, zejména je pak zaručena ochrana totožnosti, možnost vyvinění z odpovědnosti a náhrada újmy za odvetná opatření. Irský zákon není perfektní a objevují se některé aplikační problémy, na které irské soudy vzhledem k novosti právní úpravy ještě nenabízejí všechny odpovědi. Nicméně, vzhledem k blízkosti právních řádů, lze použít britskou rozhodovací praxi.
Detailní analýza irské zkušenosti pak umožňuje fundovanější zhodnocení současného návrhu. Vzhledem k aktuálnosti a předpokládaným změnám byl současný návrh analyzován spíše stručně, kdy bylo zejména upozorňováno na nedostatečnou transpozici Směrnice. Závěrem pak tato práce poskytuje úvahy de lege ferenda o možnostech české legislativní úpravy v kontextu evropské Směrnice a irské praktické zkušenosti.

Preliminary scope of work in English

Whistleblowing has been a topic of discussion by professionals and the general public for many years. In October 2019, a European Directive on the protection of whistleblowers was adopted, which gave the Czech legislator a clear deadline for the adoption of legislation. At present, some whistleblowers are provided with partial and ineffective protection, and several unsuccessful legislative proposals have appeared in the past as well. There is a new proposal currently in the stage after being sent to the inter-ministerial comment procedure.
This piece briefly introduces the concept of whistleblowing, the purpose and implications of this institute in the light of the international and European documents and case law. Within the theoretical basis of individual elements of whistleblower protection, a new Directive on whistleblower protection is further discussed in detail. Due to the minimalist regulation in several EU Member States, the Directive represents a very progressive regulation.
The work also provides a detailed analysis of the Irish Protected Disclosures Act and some of its application problems. The Irish act provides protection to a wide range of people who report essentially any violation or misconduct. The act also lays down relatively detailed rules regarding the procedures for disclosure. The protection of whistleblowers is guaranteed in several aspects, in particular it offers the protection of identity, the imunity from liability and compensation for penalisation. The Irish act is not perfect and there are some application problems to which the Irish courts do not yet offer answers due to the relative novelty of the legislation. However, considering the proximity of legal systems, British jurisprudence could be discussed regarding some issues.
A detailed analysis of the Irish experience then allows a more thorough assessment of the current proposal. Given the currentness and anticipated changes, the current proposal has been analyzed rather briefly, noting in particular the insufficient transposition of the Directive. In conclusion, this work provides considerations de lege ferenda about the possibilities of the Czech legislation in context of the European Directive and the Irish practical experience.