Chronotyp, denní režim a jeho souvislosti se sociodemografickými charakteristikami a životním stylem

• Thesis title in Czech: Chronotyp, denní režim a jeho souvislosti se sociodemografickými charakteristikami a životním stylem
• Thesis title in English: Chronotype, daily regime and its relationship with socio-demographic characteristics and life style
• Key words: sociální čas|biologický čas|životní styl|social jetlag|chronotyp
• English key words: social time|biological time|social jetlag|chronotype|life style
• Academic year of topic announcement: 2018/2019
• Thesis type: diploma thesis
• Thesis language: čeština
• Department: Department of Sociology (21-KSOC)
• Supervisor: prof. PharmDr. Alena Sumová, DSc.
• Author: hidden - assigned and confirmed by the Study Dept.
• Date of registration: 23.10.2018
• Date of assignment: 23.10.2018
• Administrator's approval: not processed yet
• Confirmed by Study dept. on: 21.11.2018
• Date and time of defence: 03.09.2019 14:30
• Date of electronic submission: 30.07.2019
• Date of proceeded defence: 03.09.2019
• Submitted/finalized: committed by student and finalized
• Opponents: PhDr. Markéta Sedláčková, Ph.D.
• Advisors: prof. PhDr. Dana Hamplová, Ph.D.

Guidelines

Východiska:
Základním východiskem této práce bude souvislost, popřípadě konflikt, sociálního a biologického času. Z biologického hlediska bude tato práce vycházet z teorie cirkadiánní typologie či chronotypologie, což je časoměrný systém, který řídí veškeré opakující se fyziologické projevy v našem těle. Nejvýraznějším projevem tohoto systému u člověka je cyklus spánku a bdění.
Člověk je ve své biologické povaze ovlivňován biologickými rytmy svého těla, které se liší dle individuality daného jedince. Ve společnosti se vyskytují tři základní typy, konkrétně tzv. „skřivani“, kteří vstávají v brzkých ranních hodinách a následně chodí brzy také spát, dále tzv. „sovy“, které jsou aktivní dlouho do noci, ale ráno volí pozdější vstávání. Mezníkem mezi těmito extrémy jsou tzv. „nevyhraněné typy“. Poznáním svého chronotypu si může člověk zlepšit kvalitu života, svou efektivitu i zdravotní stav, jak po stránce fyzické, tak psychické.
Z hlediska sociálního je možné čas chápat jako sociální fakt, tedy jako jednu ze základních kategorii, díky níž společnost organizuje svůj život. Sociální čas může být vnímán také jako sociální konstrukt, který si vytvořila daná společnost. Je tedy patrné, že vnímání sociálního času je ovlivněno kulturou a dalšími faktory, které jsou determinovány danou společností a není jasně vymezen.
V současnosti v západních společnostech je spánkový režim jedinců do značné míry ovlivněn či dokonce narušen technologií i stylem života. Díky tomu člověk plně nerespektuje svůj chronotyp a orientuje se spíše na časový rozvrh, který je diktován společností. Tento nesoulad můžeme vyjádřit koncepcí „social jetlag“. „Social jetlag“ reprezentuje nesoulad, který vzniká rozdílnou spánkovou hygienou mezi volnými dny (řízeno biologickým časem) a dny, kdy člověk vykonává práci (řízeno společenským rozvrhem). Na základě dostupné literatury bude vymezeno, co „social jetlag je, dále se tato práce bude zaměřovat na to, jak lidé v současné době tráví svůj čas a jak se mění struktury času v průběhu posledních několika let.
Cíle:
Práce se zaměří na popis vzorku české populace z hlediska chronotypu a jeho vztahu k sociodemografickým charakteristikám a k životnímu stylu.
Na obecné úrovni bude cílem práce zjistit, jakým způsobem jsou chronotypy rozloženy ve vzorku české populace, dále zda (popřípadě jak) souvisí se sociodemografickými charakteristikami a životním stylem. Sledována bude také odlišnost v pojetí sociálního a biologického času, tedy koncepce „social jetlag“.

Metodika:
Teoretická část bude čerpat zejména ze zahraniční literatury zabývající se problematikou času jak z hlediska biologického, tak sociálního. V empirické části budou využita sekundární data, která sesbíral Sociologický ústav AV ČR v rámci šetření Qualitas 2016. Práce se bude opírat zejména o kvantitativní metody, konkrétně jednotlivé formy regresních analýz, které umožňují postihnout vliv nezávislých proměnných na proměnnou závislou. Závislou proměnnou bude v této práci chronotyp, nezávislými proměnnými budou tradiční sociodemografické charakteristiky a ukazatele životního stylu jedince (konzumace alkoholu a cigaret, BMI, zdravý životní styl aj.) Další proměnné budou přidány po hlubším prostudování publikovaných studií.
Výzkumné otázky:
· Jaké je rozložení chronotypů v populaci?
· Jak častý je social jetlag a v jakých sociálních skupinách?
· Jak chronotypy souvisí s životního stylem?

Charakteristika závěrů:
Závěry by měly odpovědět na otázku, zda a jak souvisí chronotypy se sociodemografickými charakteristikami a životním stylem daného člověka.

References

Bauman, Z. (2002). Tekutá modernost (1st ed.). Praha: Mladá fronta.
Fromm, E. (2001). Mít, nebo být? (1st ed.). Praha: Aurora.
Gershuny, J. (2000). Changing times: work and leisure in postindustrial society. New York [N.Y., U.S.] : Oxford University Press.
Lamote de Grignon Pérez J,Gershuny J, Foster R, De Vos M. Sleep differences in the UK between 1974 and 2015: Insights from detailed time diaries. Journal Sleep Research. 2018.https://doi.org/10.1111/jsr.12753
Skeldon, A. C., Phillips, A. J. K., & Dijk, D. -J. The effects of self-selected light-dark cycles and social constraints on human sleep and circadian timing: a modeling approach. Scientific Reports, 7.http://doi.org/10.1038/srep45158
Roenneberg, T., Kuehnle, T., Juda, M., Kantermann, T., Allebrandt, K., Gordijn, M., & Merrow, M. Epidemiology of the human circadian clock. Psychological Review, 11.http://doi.org/10.1016/j.smrv.2007.07.005
Roenneberg, T. (2012). Internal time: chronotypes, social jet lag, and why you're so tired (1st ed.). Cambridge, Mass.: Harvard University Press.
Šubrt, J. (2000). Problém času v sociologické teorii. Praha: Karolinum.
Wittmann, M., Dinich, J., Merrow, M., & Roenneberg, T. (2006). Social jetlag: misalignment of biological and social time. Chronobiology International, 23(1–2), 497–509.https://doi.org/10.1080/07420520500545979