Cílem této diplomové práce je především identifikovat výhody a nevýhody jednotlivých přístupů k právní úpravě účastenství, uvést hlavní atributy účastenství v české trestněprávní úpravě včetně jejích hlavních nedostatků a dále za pomocí předložení odlišného modelu právní úpravy účastenství v zahraničí nastínit možná inspirativní řešení pro jejich odstranění. K účastenství jako k jedné z forem trestní součinnosti přistupuje každá právní úprava trochu odlišně. Jednotlivé právní úpravy se však většinou shodnou na tom, že jednání účastníka je nutné určitým způsobem postihnout. Přestože se účastník vlastním jednáním nepodílí na naplňování skutkové podstaty trestného činu, jeho vliv na trestný čin může být zásadní. Důvodem pro zvolení tohoto tématu je především stále nevyřešená situace ohledně institutu účastenství v českém trestním zákoníku a velkém množství kritiky vůči stávající úpravě. Přestože byl trestní zákoník nově přijat v roce 2009 a možnost napravit neduhy úpravy účastenství byla nasnadě, odborné diskuse neproběhly, a nakonec byla přijata úprava, která do jisté míry kopírovala předchozí kritizovanou. Kromě úvodu a závěru je práce koncipována do čtyř kapitol. První z nich obsahuje především vymezení samotného pojmu účastenství a jeho teoretické rozdělení za účelem porozumění základních premis v kapitolách následujících. Druhá kapitola se věnuje základním přístupům k právní úpravě účastenství, kterými jsou přístup unitární a diferenciovaný. Třetí kapitola obsahuje českou trestněprávní úpravu jak de lege lata, tak de lege ferenda. Čtvrtá a poslední kapitola se ve světle přechozích kapitol zaobírá právní úpravou účastenství ve Spolkové republice Německo. Představuje základní atributy této úpravy a srovnává ji s úpravou českou. Důvodem pro zvolení německé právní úpravy pro srovnání s úpravou českou je na jednu stranu podobné nahlížení na institut účastenství, na druhou stranu podstatná odlišnost v detailním provedení. Některé nedostatky české trestně právní úpravy nejsou v právní úpravě německé obsaženy a lze ji tudíž do jisté míry považovat za určitý inspirativní vzor pro českou právní úpravu de lege ferenda.
Preliminary scope of work in English
The aim of this diploma thesis is especially to identify the advantages and disadvantages of individual approaches to regulation of participation, to set out the main attributes of participation in the Czech criminal law, including its main deficiencies, and to present possible inspiring solutions for their elimination by presenting a different model of regulation abroad. Participation as one of the forms of criminal collaboration is approached slightly differently by each legislation. However, the legislations usually agree that the participant's actions must be punished in a certain way. Although the participant does not partake in the fulfillment of the constituent elements of the crime by its own actions, its influence on the crime itself may be significant. The reason for choosing this topic is mainly the still unresolved situation regarding the institute of participation in the Czech Criminal Code and a large amount of criticism of the current regulation. Although the Criminal Code was newly adopted in 2009 and the possibility of correcting the deficiencies of the participation was obvious, professional discussions did not take place, and in the end a regulation that to a certain extent copied the previous criticized one, was adopted. In addition to the introduction and conclusion, the work is divided into four chapters. The first of them contains mainly the definition of the very concept of participation and its theoretical division in order to understand the basic premises in the following chapters. The second chapter deals with the basic approaches to the legal regulation of participation, which are the unitary and the differentiated approach. The third chapter contains the Czech criminal law both de lege lata and de lege ferenda. The fourth and last chapter deals with the legal regulation of participation in the Federal Republic of Germany in the light of previous chapters. It presents the basic attributes of this regulation and compares it with the Czech one. The reason for picking out the German legislation for comparison with the Czech legislation is, on one hand, a similar view of the institute of participation, on the other hand, a substantial difference in the detailed performance. Some shortcomings of the Czech criminal law are not included in the German law and can therefore be considered to some extent as a certain inspiring model for the Czech law de lege ferenda.
- assigned and confirmed by the Study Dept.