Unconditional basic income - new utopia/dystopia of modernity
| Thesis title in Czech: | Nepodmíněný základní příjem - nová u(dys)topie moderny |
|---|---|
| Thesis title in English: | Unconditional basic income - new utopia/dystopia of modernity |
| Key words: | Nepodmíněný základní příjem|implementace|pozitivní efekty NZP|negativní efekty NZP|Česká republika |
| English key words: | Unconditional basic income|implementation|positive effects of UBI|negative effects of UBI|the Czech Republic |
| Academic year of topic announcement: | 2018/2019 |
| Thesis type: | Bachelor's thesis |
| Thesis language: | angličtina |
| Department: | Department of Sociology (21-KSOC) |
| Supervisor: | Mgr. Jaromír Mazák, Ph.D. |
| Author: | hidden - assigned and confirmed by the Study Dept. |
| Date of registration: | 08.10.2018 |
| Date of assignment: | 08.10.2018 |
| Administrator's approval: | not processed yet |
| Confirmed by Study dept. on: | 06.02.2019 |
| Date and time of defence: | 10.06.2020 10:00 |
| Date of electronic submission: | 06.05.2020 |
| Date of proceeded defence: | 10.06.2020 |
| Submitted/finalized: | committed by student and finalized |
| Opponents: | Mgr. Jan Sládek, Ph.D. |
| Guidelines |
| Východiska:
Ve své bakalářské práci bych se ráda věnovala zkoumání konceptu Nepodmíněného základního příjmu (NZP), který je v současné době předmětem diskuzí odehrávajících se na různých platformách veřejného diskurzu. Do těchto diskuzí jsou zapojeny jak velké organizační útvary, jakými jsou například ILO (International Labour Office), BIEN (Basic Income European Network), národní vlády atd., tak i lokální politické strany, které zahrnují NZP do svých volebních programů (The Alternative – Dánsko, Česká pirátská strana) a média informující o problematice NZP v ČR a ve světě (Hospodářské noviny, Radio Wave, ekonomika.idnes.cz). Na světových platformách pořádají konference, kde probíhá polemika o klíčových aspektech NZP (např. série 5 konferencí na téma “UBI in Europe – Promoting civil society”) Přestože téma NZP začalo pronikat do veřejné diskuze (včetně již zmíněného mediálně-politického diskurzu) na konci 70. let minulého století (BIEN, History of UBI), půda pro její zahájení se formovala již v době Renesance. S myšlenkou NZP se můžeme setkat v Utopii Thomase More (1478-1535), který v tomto konceptu – který se však v některých aspektech liší od současného – viděl účinný nástroj v boji proti kriminalitě (More, 1978). Dalším autorem, který významně přispěl k oživení a rozvoji konceptu NZP, byl markýz de Condorcet (1743-1794), jenž se této problematice věnoval ve své knize Sketch for a Historical Picture of the Progress of the Human Mind, konkrétně v kapitole o významu sociálního zabezpečení, které považuje za mechanismus snížení úrovně chudoby, nerovnosti a nejistoty (BIEN, History of UBI). Detailněji Condorcetovy myšlenky byly rozpracovány jeho přítelem Tomasem Painem (1737-1809), který pojednává o NZP jako o kompenzaci za ztrátu možnosti vlastnit půdu, která je podle něj „společným vlastnictvím lidského rodu“ (Paine, eBook, n.d.). Za návrh konceptu NZP, který se blíží současnému způsobu výkladu, co se obsahové stránky týče, může být považováno dílo Principles of Political Economy od J. S. Milla, kde autor uvádí myšlenku zavádění minima, určeného pro zajištění živobytí každého člena komunity bez ohledu na to, zda jednotlivec pracuje či ne (BIEN, History of UBI). Debata započatá již v 16. století se dále rozvíjela i ve 20. století. V dílech filozofů, ekonomů a jiných vědců se koncept NZP objevoval v různých podobách (angl. social dividend, state bonus, national dividend, demogrants a negative income tax). Jednou z významných událostí spojovaných s NZP byl vznik Alaska Permanent Fund v roce 1976, který znamenal přenos teoretických úvah do společenské praxe. Současná doba se charakterizuje znovuoživením zájmu o tento již klasický koncept, a to z několika důvodů. V první řádě jde o proměny globálního a v důsledku propojenosti světových ekonomik i lokálních trhů práce, které vstupují do transformačních procesů vyvolaných akcelerující se automatizací a robotizací výroby a sektoru služeb. Dalším globálním trendem transformujícím „architekturu“ pracovního trhu je prekarizace, která přispívá k celkové redefinici konceptu práce (zde jde především o přechod z tzv. work-centered society do společnosti označovanou jako post-work). Prekarizací zde rozumím nové atypické formy práce (např. online platformy, crowdworking) (Iniciativa práce 4.0, 2016), které jsou charakteristické nahrazováním plného pracovního poměru alternativními vztahy mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem (např. částečným úvazkem, jednorázovým nákupem služby, dohodou o provedení práce), absencí stability zaměstnání a nedostatkem sociálního zabezpečení zaměstnanců (Lobova & Bogoviz, 2017). Současně s těmito trendy a vzhledem k rostoucí kumulaci bohatství u 1 % nejbohatších nabývá na významu otázka nalezení nového mechanismu (re)distribuce bohatství či příjmu ve společnosti. V této souvislosti se NZP nabízí jako jedno z možných řešení, jako nástroj, který je s to čelit globálním výzvám na pracovním trhu. O oživení zájmu svědčí skutečnost, že koncept NZP proniká do rozmanitých společenských oblastí. Například je centrálním tématem dokumentárního filmu Grundeinkommen – Ein Kulturimpuls (česky Základní příjem – Kulturní impuls, 2008), který na základě uskutečněných sociologických výzkumů mapuje odpovědi na otázku: „Co byste dělali, kdybyste se už neměli starat o svůj příjem?“. Setkáváme se zde s ambivalentním postojem k NZP, a to jak mezi experty, tak i mezi běžnými občany. Důležitým zdrojem informací o problematice NZP jsou publikace, které odrážejí stav současného akademického diskurzu. Ve své práci se pokusím o kritické zhodnocení knihy Basic Income: The Material Conditions of Freedom od Daniela Raventósa, který konceptu NZP spíše sympatizuje. Ve své knize nabízí komplexní analýzu výše zmíněné problematiky, která zahrnuje popis teoretického či modelového rámce konceptu, rozbor etických aspektů zavádění NZP, zamyšlení nad typologií „práce“ jako konceptu úzce souvisejícím s nepodmíněným příjmem. Raventós zastává názor, že NZP je účinným opatřením při řešení problému chudoby, obzvlášť se to týče zemí, kde její míra dosahuje vysoké úrovně. V následujících kapitolách se autor zaměřuje na analýzu těch pilířů sociálního státu, které se vztahují k NZP. Kromě toho porovnává nepodmíněný příjem s alternativními koncepty, na konkrétních příkladech prezentuje modely financování tohoto příjmu a na závěr uvádí 11 aspektů, které představují hlavní námitky ze strany jeho odpůrců (Raventós, 2014). Za relevantní zdroj informací o předmětu zkoumání považuji taktéž studie reflektující průběžné výsledky světových experimentů s NZP, a to jak z hlediska finanční realizovatelnosti projektu, tak i z hlediska změn v životním stylu účastníků experimentálních programů. Dalším výchozím bodem mé práce jsou výsledky výzkumu ESS The future of welfare: Basic Income, do kterého byla zapojena i ČR. Z průběžné analýzy závěrečné zprávy z výzkumu vyplývá, že míra podpory NZP je v ČR nadpoloviční (52%). Nicméně je důležité brát v potaz vysoké – oproti jiným státům, které se výzkumu zúčastnily – procento chybějících odpovědí (10 % ČR vs. 2,8 % Německo). To může svědčit o nižší míře obeznámenosti s konceptem NZP u nás (ESS, 2017). Vzhledem k narůstající společenské relevanci tématu NZP a zároveň jeho nedostatečné probádanosti bych svou prací chtěla přispět ke zvyšování povědomí o této problematice, a to cestou zmapování českého mediálního diskurzu, ve kterém se toto téma reflektuje. Jelikož v českém prostředí jde o relativně nové téma, tak bych se zaměřila na to, jaké argumenty na podporu či odmítnutí NZP pronikají ze zahraničních médií a jak jsou následně reflektovány či zhodnoceny v českých sdělovacích prostředcích. V jakých médiích se o této problematice nejčastěji mluví a případně zdali jsou tato média vázána na škálu politického spektra (pravicová, levicová, středová média)? Cíle: Primárním cílem práce je odhalení stěžejních bodů diskuze o NZP v České republice skrz zmapování mediálního diskurzu. V popředí mého zkoumání je otázka,jak je diskuze o NZP, která je předmětem zájmu mnoha zahraničních médií a diskusí, prezentována a reflektována českými sdělovacími prostředky?Vzhledem ke komplexitě výše uvedené výzkumné otázky odpověď na ni předpokládá formulaci řady dílčích otázek, jejichž zodpovězení umožní vypracování mapy českého mediálního diskurzu, do které budou zahrnuty relevantní informace o předmětu zkoumání. Konkrétně se budu věnovat otázkám,jaké názory a argumenty se v českém diskurzu objevují? Zdali jsou argumenty zastánců a odpůrců NZP zastoupeny rovnoměrně, nebo dochází k určitému vychýlení ve prospěch jednoho z názorových táborů? V jakých médiích je tomuto tématu věnována pozornost (zde se jedná o různé typy médií: seriózní a bulvární tisk; levicově, pravicově, středově orientovaná média)? Zaměřím se také na identifikaci vlivných aktérů (např. vědci, politici, představitelé sociálních hnutí) a pokusím se odpovědět na otázku,komu je dáván prostor v diskuzích o NZP a jak se velikost tohoto prostoru liší v případě jednotlivých aktérů(tj. komu je dáván menší či větší prostor). Je také relevantní prozkoumat obecnou povahu mediálních sdělení ve smyslu jejich emocionálního (hodnotícího) zabarvení. Zde se jedná o sledování výskytu pozitivních, negativních či informativně-neutrálních soudů o zkoumané problematice. Zodpovězení všech výše zmíněných otázek by mělo směřovat k odkrývání trendů týkajících se problematiky NZP v českém prostředí. Na základě podrobnějšího studia literatury je přitom možné doplnit další dílčí výzkumné otázky. Vzhledem k limitovanému rozsahu práce bude ponechána stranou analýza míry korespondence mediálního diskurzu a veřejného mínění a odhady vlivu médií na jeho formování. Zmíněné otázky mohou být brány jako námět k dalšímu vědeckému bádání v této oblasti. Metodika: Metodika práce sestává z kombinace několika výzkumných metod, kterými jsou: obsahová analýza mediálního diskurzu kombinující prvky kvalitativní a kvantitativní analýzy. V rámci této analýzy budou sledovány názory a argumenty, které tvoří obsah mediálního diskurzu, účastníci mediální komunikace, již se podílejí na formování jeho rámce, a také kanály šíření mediálního sdělení Při provádění obsahové analýzy bude použit nástroj Anopress, umožňující pravidelný monitoring médií. Délka sledovaného období bude stanovena s ohledem na množství článků ke zkoumané problematice. Rešerše literatury (vědecké publikace, resp. akademické články a knihy; konferenční příspěvky, výsledky experimentů s NZP ve světě apod.). Rešerše literatury bude použita pro upřesnění a doplnění dílčích výzkumný otázek. Hypotézy: reflexe zahraničních informací vztahujících se k problematice NZP je v českých médiích zastoupena ve větším rozsahu neboli tvoří větší podíl ve srovnání s informacemi o přímo českém kontextu (např. informace o průběhu experimentů).v českých médiích se neobjevuje vyhraněný názor na problematiku NZP. V současné době převažuje spíše informativně-explanační charakter sdělení. Vzhledem k tomu předpokládám více méně rovnoměrné zastoupení pozic obou pólů názorového spektra (odpůrce a zastánce konceptu)klíčovými aktéry českého mediálního diskurzu jsou zástupce expertní obce (sociální vědci, ekonomové, politici atd.) na úkor představitelům širší společnosti (lídři sociální hnutí, spolků atd.), protože NZP se zatím nestalo výraznou politickou agendou žádného politického či sociálního hnutí v ČR. Charakteristika závěrů: Problematika NZP není v ČR dostatečně prozkoumaná, neboť se jedná o koncept, který je relativně nový pro český vědecko-politický a veřejný diskurs, proto je třeba provést hlubší analýzu problematiky. Výsledkem práce bude komplexní zmapování obsahu mediálního sdělení, postojů a aktérů, kteří tvoří obsah českého mediálního diskurzu v otázce NZP. Harmonogram: Duben–květen 2018 návrh a definitivní úprava projektu práce Září (2018) –březen (2019) psaní teoretické části, zpracování dat pro empirickou část práce Duben 2019 – finální úpravy, definitivní verze BP |
| References |
| · Bregman, R., & Jeník, T. (2017). Utopie pro realisty: nepodmíněný příjem, otevřené hranice, 15 hodin práce týdně (Vydání první). Praha: Knižní klub.
· ESS. (2017). The future of welfare: Basic Income? Dostupné online:http://citizensincome.org/wp-content/uploads/2017/11/European-Social-Survey-survey-on-Basic-Income.pdf · Ford, M. (2017). Roboti nastupují: automatizace, umělá inteligence a hrozba budoucnosti bez práce. Praha: Rybka Publishers. · Jordan Bill. (2010). Basic Income and Social Value. In Basic Income Studies, De Gruyter, vol. 5(2), pages 1-19. · Jordan, B. (1989). The common good: citizenship, morality and self-interest. Oxford: Basil Blackwell. · Jordan, B., Agulnik, P., Burbidge, D., & Duffin, S. (2000). Stumbling towards basic income: the prospects for tax-benefit integration. London: Citizen’s Income Study Centre. · Minářová, M. (2016). Historický vývoj koncepce Univerzálního základního příjmu. Diplomová práce, UK, Praha. Dostupné v Repozitáři závěrečných prací UK. · Murray, C., Řezníček, I., & Ogrocká, J. (1998). Příliš mnoho dobra: americká sociální politika (Vyd. 1). Praha: Sociologické nakladatelství SLON. · Raventós, D., & Zajac, Š. (2014). Materiální podmínky svobody (Vydání první). Praha: Rubato. · Ringen, S. (1987). The possibility of politics: a study in the political economy of the welfare state. Oxford University Press. · Schimdt, E. (2008). Základní příjem – Kulturní impuls [dokumentární film]. Německo. Dostupné online :https://www.youtube.com/watch?v=PUYTtluGu4A · Standing, G. (2013). Why a Basic Income Is Necessary for a Right to Work. In Basic Income Studies. 7(2): 19–40. DOI 10.1515/bis-2013-0007 · Standing, G. (2002). About Time: Basic Income Security as a Right. At 9th International Congress Geneva, September 12th-14th. Dostupné online :https://basicincome.org/bien/pdf/2002Standing2.pdf · Van Parijs, P., Hrubec, M., & Brabec, M. (2007). Všeobecný základní příjem: právo na lenost nebo na přežití? Praha: Filosofia. · Van Parijs, P. (1995). Real freedom for all. Oxford: Oxford University Press. · Widerquist, K. (Ed.). (2013). Basic income: an anthology of contemporary research. Malden: Wiley Blackwell. |