Nakladatelství Omega na českém knižním trhu a jeho překladová produkce.
Thesis title in Czech: | Nakladatelství Omega na českém knižním trhu a jeho překladová produkce. |
---|---|
Thesis title in English: | The Omega publishing house in the Czech publishing landscape and its output of translated literature |
Key words: | Nakladatelství Omega|sociologie překladu|praxeologie překladu|nakladatelská politika|redakční práce|postavení překladatele |
English key words: | Omega publishing house|sociology of translation|praxeology of translation|publishing policy|editorial work|translator status |
Academic year of topic announcement: | 2017/2018 |
Thesis type: | diploma thesis |
Thesis language: | čeština |
Department: | Institute of Translation Studies (21-UTRL) |
Supervisor: | Mgr. Zuzana Šťastná, Ph.D. |
Author: | hidden - assigned and confirmed by the Study Dept. |
Date of registration: | 17.05.2018 |
Date of assignment: | 17.05.2018 |
Administrator's approval: | not processed yet |
Confirmed by Study dept. on: | 21.05.2018 |
Date and time of defence: | 01.02.2021 11:00 |
Date of electronic submission: | 04.01.2021 |
Date of proceeded defence: | 01.02.2021 |
Submitted/finalized: | committed by student and finalized |
Opponents: | PhDr. Eva Kalivodová, Ph.D. |
Guidelines |
Cílem práce je souhrnněji popsat redakční politiku nakladatelství Omega, jeho spolupráci s překladateli a způsob práce s texty (zejména, ale nikoli nutně výhradně texty překladovými) a poté vyvodit i obecnější závěry o jeho vydavatelských strategiích a vlivu jeho produkce na čtenářskou obec. Téma práce zasahuje do oblasti sociologie překladu; autorka tedy v úvodu podá přehled relevantní odborné literatury využité k jeho zpracování (vybraná literatura týkající se postavení a prestiže institucí, vztahu nakladatele a překladatele, postavení překladatele atd.). Poté na základě těchto pramenů provede charakteristiku nakladatelství Omega, přičemž se zaměří zejména na tyto aspekty:
- vlastník a vazba na řetězec knihkupectví Knihy Dobrovský; - skladba publikovaných titulů a její vývoj od počátku činnosti nakladatelství do současnosti (s hypotézami ohledně pravděpodobných nakladatelských a marketingových strategií – se zvláštním důrazem na význam, který má v profilu Omegy vydávání „klasických“ děl); - výběr překladatelů a redaktorů, způsob redakční práce (srovnání se situací v jiných nakladatelstvích a rovněž s postupy doporučenými odbornou literaturou o zásadách nakladatelské a redakční činnosti); - hodnocení (zejména) překladové produkce nakladatelství odbornou i laickou veřejností, mediální obraz nakladatelství a možný vliv jeho produkce na jazykové cítění čtenářů. Při popisu dynamiky přímých či nepřímých vztahů mezi nakladatelstvím a překladateli i mezi nakladatelstvím a veřejností či dalšími institucemi (jiná nakladatelství, instituce školského systému s jejich požadavky na okruhy povinné četby, profesní sdružení překladatelů udílející překladatelské ceny a anticeny) může diplomantka vedle domácích zdrojů (Popovičovo pojetí praxeologie překladu, Ferenčíkovy Kontexty překladu) využít i Bourdieuových konceptů habitu, pole a různých druhů kapitálu, jak je v oblasti translatologie rozpracovali např. Daniel Simeoni, Jean-Marc Gouanvic a další. Zaměří se na také status překladatele (teze k úvaze či polemice: „Simeoni claims that over the centuries the translatorial habitus has contributed to the internalization of a submissive behaviour, thus generating low social prestige for translators“) a na dopady, které společenská „(ne)viditelnost“ překladatele může mít nejen na postavení zejména začínajících překladatelů ve vztahu k nakladatelstvím, ale také na informovanost veřejnosti a povědomí o překladu jakožto podstatném faktoru při nákupu knih. |
References |
Základní literatura:
Bourdieu, Pierre. Teorie jednání. Praha: Karolinum, 1998. Čtvrtečková, Iva.Translator Sociology: Who Works for Czech Translation Agencies? Diplomová práce, FF MU, 2012. Dam, Helle V., Korning Zethsen, Karen: Translator Status. The Translator, vol. 14 (2008), iss. 1, pp. 71–96. Editor a text: úvod do praktické textologie. Jiří Flaišman-Michal Kosák – Rudolf Havel -Břetislav Štorek, eds. Vyd. 2. Praha: Paseka, 2006. Ferenčík, Ján. Kontexty prekladu. Bratislava: Slovenský spisovateľ,1982. Jettmarová, Zuzana. Kontexty (v) překladovosti. Disertační práce, FFUK, 2009. Magincová, Dagmar. Příručka nakladatelského redaktora. Červený Kostelec: Pavel Mervart, 2008. Pistorius, Vladimír. Jak se dělá kniha: příručka pro nakladatele. 3., dopl. a přeprac. Vyd.Příbram: Pistorius & Olšanská, 2011. Pokorná, Dana a Pokorný, Milan. Redakční práce. Praha: Grada, 2011. Popovič, Anton. Teória umeleckého prekladu. Bratislava: Tatran, 1975. Prunč, Erich. Priests, princes and pariahs. Constructing the professional field of translation. In:Constructing a Sociology of Translation, Michaela Wolf a Alexandra Fukari eds. Benjamins Translation Library, 2007, s. 39–56. Gisèle Sapiro: Translation and Symbolic Capital in the Era of Globalization: French Literature in the United States. Cultural Sociology 2015, Vol. 9(3) 320–346 Simeoni, Daniel. 1998. The pivotal status of the translator´s habitus. Target 10/1: 1-39. Ziková, Hana.Marketingová strategie nakladatelství se zaměřením na literaturu pro děti a mládež, s případovou studií Malý princ. Bakalářská diplomová práce. FF Univerzity Palackého, 2016. |