hidden - assigned and confirmed by the Study Dept.
Date of registration:
21.09.2017
Date of assignment:
21.09.2017
Confirmed by Study dept. on:
21.09.2017
Date and time of defence:
31.01.2022 14:00
Venue of defence:
Právnická fakulta UK, nám. Curieových 7, Praha 1, 412, 412, 412 Zasedací místnost s prezentační technikou.
Date of electronic submission:
30.09.2021
Date of proceeded defence:
31.01.2022
Opponents:
prof. JUDr. Mahulena Hofmannová, CSc.
JUDr. Petr Válek, LL.M., Ph.D.
Preliminary scope of work
Výhrady k mezinárodním smlouvám o lidských právech patří k dlouhodobě diskutovaným tématům nauky i praxe mezinárodního práva. Zatímco Posudek Mezinárodního soudního dvora k výhradám k Úmluvě proti genocidě a Vídeňská úmluva o smluvním právu poskytly základní parametry pro vznášení výhrad k mezinárodním smlouvám, zejména kritérium souladu s předmětem a účelem smlouvy, mnoho otázek zůstalo nevyjasněných. Otázka, zda je režim dle Vídeňské úmluvy vhodný pro mezinárodní smlouvy o lidských právech s ohledem na jejich zvláštní charakter, byla předmětem bouřlivých debat. Pravomoc smluvních orgánů, tedy výborů monitorující implementaci těchto smluv smluvními stranami, rozhodnout ohledně souladu výhrad s předmětem a účelem těchto smluv a důsledky takovýchto rozhodnutí, byly rovněž předmětem diskusí. Mezitím smluvní orgány, stejně jako regionální soudy, přijaly k této otázce bohatou judikaturu. Posun v diskusi a vyjasnění mnoha kontroverzích otázek přinesla Praktická příručka k výhradám ke smlouvám (2011) Komise pro mezinárodní právo, která toto téma podrobně analyzovala 18 let. Tato práce rozebírá problematiku výhrad k mezinárodním smlouvám o lidských právech, berouce v úvahu Vídeňskou úmluvu o smluvním právu a Praktickou příručku na jedné straně, jakož i mezinárodní smlouvy o lidských právech a praxi jejich monitorujících orgánů, zejména smluvních orgánů OSN na straně druhé. Rovněž mapuje a rozebírá praxi vznášení výhrad a námitek k výhradám smluvními stranami smluv o lidských právech. Podrobněji rozebírá praxi České republiky a konstatuje, že v otázce výhrad má Česká republika poměrně čistý štít. Pokud jde o činění námitek, lze ocenit progresivní trend supra-maximálního účinku námitky, k němuž se Česká republika ve svých námitkách přidává. Na druhou stranu odkaz na vnitrostátní právo by zasloužil přesnější argumentaci a práce uvádí v tomto ohledu konkrétní doporučení.
Preliminary scope of work in English
Reservations to human rights treaties have been focus of theory and practice of international law for many years. While the Advisory Opinion of the International Court of Justice on the Reservations to the Genocide Convention and the Vienna Convention on the Law of Treaties set key parameters for making reservations to international treaties, in particular criteria of compatibility of reservations with the object and purpose of a treaty, many questions remained unanswered. A question whether the regime of the Vienna Convention of the Law of Treaties is appropriate for international human rights treaties, due to the special character of the later, raised to heated debates. Authority of treaty bodies, e.g. committees monitoring implementation of these treaties by their States parties, to decide upon compatibility of reservations with object and purpose of these treaties and consequences of such decision, has been discussed. In the meantime, the treaty bodies, as well as the regional courts, developed a rich jurisprudence in this respect. Finally, the International Law Commission analysed the issue of reservation thoroughly over 18 years, leading to adoption of the Guide to Practice on Reservations to Treaties (2011) clarifying most of the contested issues. This thesis discusses reservations to human rights treaties taking into account the Vienna Convention on the Law of Treaties and the Guide to Practice on the one hand, and international human rights conventions and practice of human rights monitoring bodies, in particular UN treaty bodies on the other hand. It also maps and discusses practice of reservations and objections to reservations by States parties to human rights treaties. In particular, it analyses the practice of the Czech Republic in this respects and concludes that the Czech Republic performs rather well with respect to reservations to human rights treaties and is also quite active in making objections to reservations. Whereas the progressive trend of supra-maximum effect of objection should be appreciated, a reference to the national law should be argued more precisely and the thesis provides for some recommendations in this respect.
- assigned and confirmed by the Study Dept.