Thesis (Selection of subject)Thesis (Selection of subject)(version: 368)
Thesis details
   Login via CAS
Homofilie ve výběrovém párování
Thesis title in Czech: Homofilie ve výběrovém párování
Thesis title in English: Homophily in the assortative mating
Key words: výběrové párování|homofilie|věková homogamie|heterogamie|online seznamování|seznamovací aplikace|log-lineární modelování|Česká republika
English key words: assortative mating|homophily|age homogamy|heterogamy|online dating|dating apps|log-linear models|Czechia
Academic year of topic announcement: 2016/2017
Thesis type: diploma thesis
Thesis language:
Department: Department of Sociology (21-KSOC)
Supervisor: prof. PhDr. Dana Hamplová, Ph.D.
Author: hidden - assigned and confirmed by the Study Dept.
Date of registration: 05.06.2017
Date of assignment: 05.06.2017
Administrator's approval: not processed yet
Confirmed by Study dept. on: 14.06.2017
Date and time of defence: 03.09.2018 08:00
Date of electronic submission:25.07.2018
Date of proceeded defence: 03.09.2018
Submitted/finalized: committed by student
Opponents: Mgr. Eva Richter, Ph.D.
 
 
 
Guidelines
Homofilie ve výběrovém párování
Východiska: V posledních letech jsme svědky prudkého nárůstu počtu žen ve vyšším vzdělávání, který zásadně mění poměr mužů a žen ve vzdělávacím systému. Tyto změny mohou zásadně ovlivňovat nejen zapojení mužů a žen na trhu práce, ale také výběr partnera či genderové role v rodině (Van Bavel, 2012).
Od 20. století se vzdělání stává jednou z důležitých dimenzí pro výběrové párování a od jeho druhé poloviny stává vzdělanostní homogamie stále častější. To lze vysvětlit principy homofilie – jedinci preferují navazování a udržování kontaktů s lidmi, kteří jsou jim podobní, ať už na úrovni zastávaných hodnot, norem, životního stylu či jiných atributů (McPherson, Smith-Lovin, & Cook, 2001). Tyto normy, hodnoty a životní styly mohou být navázané právě na vzdělání. Mezi páry, kde partneři nemají stejné vzdělání (nejsou tedy homogamní) byla tradičně četnější a společensky přijatelnější ženská hypergamie (nižší vzdělání v páru má žena) než mužská hypergamie (nižší vzdělání v páru má muž).
Popsané tradiční vzorce výběrového párování se ovšem v posledních letech proměňují, a ačkoliv vzdělanostní homogamie zůstává dominantním typem párování, současné výzkumy naznačují, že hypogamní ženy již nejsou pouze zbytkovou kategorií (Van Bavel, 2012). Vzhledem ke změně poměru mužů a žen ve vyšším vzdělávání lze předpokládat, že ne všechny ženy s vyšším vzděláním budou schopny si najít muže s odpovídajícím vzděláním a budou se tak ve výsledku muset „spokojit“ s hypogamním svazkem, i přes preference ke svazku homogamnímu či hypergamnímu. Diplomová práce by se měla zaměřit na otázky spojené s preferencemi pro výběr partnera a následné formace do (vzdělanostně) homogamních, hypogamních či hypergamních svazků
Cíle:Ačkoliv víme, že roste kategorie hypogamních žen, mnohem méně víme o samotném výběru partnera a faktorech, které do výběru zasahují. Diplomová práce si klade za cíl tuto mezeru ve výzkumu objasnit využitím dat získaných z českých online seznamovacích portálů.
Metodika:Analýza kvantitativních dat z českých online seznamovacích portálů, zejména na základě informací o tom, kdo koho kontaktuje (podobně Skopek, Schulz, & Blossfeld, 2011).
Hypotézy a charakteristika závěrů: Vzhledem k přetrvávání relativně tradičních genderových očekávání a vysoké úrovně stratifikace v České republice předpokládáme, že ženy i přes smrštění sňatkového trhu nadále preferují muže s vyšším vzděláním než mají ony samy a nadále se nechtějí „spokojit“ s partnerem, jehož vzdělání je nižší (Hakim, 2011; Skopek et al., 2011).
Další otázka se bude snažit zodpovědět, kteří jedinci formují heterogamní/homogamní svazky. Teorie racionální volby předpokládá, že jedinci s „vysokou kvalitou“ formují vztahy se stejně „kvalitními jedinci“ opačného pohlaví (Becker, 1973, 1974). Je ovšem možné, že vzdělání již není ve výběru partnera příliš důležité a jeho roli převzaly zcela jiné faktory.
References
Seznam literatury:
Becker, G. S. (1973). A Theory of Marriage: Part I. Journal of Political Economy, 81(4), 813–846.
Becker, G. S. (1974). A Theory of Marriage: Part II. In Marriage, Family, Human Capital, and Fertility (pp. 11–26). Journal of Political Economy 82(2), Part II. Retrieved from http://www.nber.org/chapters/c3681
Hakim, C. (2011). Honey money: the power of erotic capital. London: Allen Lane.
McPherson, M., Smith-Lovin, L., & Cook, J. M. (2001). Birds of a Feather: Homophily in Social Networks. Annual Review of Sociology, 27(1), 415–444. https://doi.org/10.1146/annurev.soc.27.1.415
Skopek, J., Schulz, F., & Blossfeld, H.-P. (2011). Who Contacts Whom? Educational Homophily in Online Mate Selection. European Sociological Review, 27(2), 180–195. https://doi.org/10.1093/esr/jcp068
Van Bavel, J. (2012). The reversal of gender inequality in education, union formation and fertility in Europe. Vienna Yearbook of Population Research, 10, 127–154.
 
Charles University | Information system of Charles University | http://www.cuni.cz/UKEN-329.html