Psychosociální rizikové faktory pro rozvoj obsedantně kompulzivní poruchy

• Thesis title in Czech: Psychosociální rizikové faktory pro rozvoj obsedantně kompulzivní poruchy
• Thesis title in English: Psychosocial risk factors for the development of obsessive-compulsive disorder
• Key words: obsedantně-kompulzivní porucha|psychosociální rizikové faktory|styly výchovy|stresující události
• English key words: obsessive-compulsive disorder|psychosocial risk factors|parenting styles|stressful events
• Academic year of topic announcement: 2016/2017
• Thesis type: Bachelor's thesis
• Thesis language: čeština
• Department: Department of Psychology (21-KPS)
• Supervisor: PhDr. Markéta Niederlová, Ph.D.
• Author: hidden - assigned and confirmed by the Study Dept.
• Date of registration: 31.05.2017
• Date of assignment: 31.05.2017
• Administrator's approval: not processed yet
• Confirmed by Study dept. on: 05.06.2017
• Date and time of defence: 06.09.2018 00:00
• Date of electronic submission: 01.08.2018
• Date of proceeded defence: 06.09.2018
• Submitted/finalized: committed by student and finalized
• Opponents: PhDr. Lucia Hrešková, Ph.D.

Guidelines

Práce se zaměří na psychosociální rizikové faktory, které souvisí se vznikem a rozvojem Obsedantně Kompulzivní Poruchy (OCD). Bude stručně pojednáno o interakci genetických a environmentálních vlivů při vzniku této poruchy. Rovněž budou představeny současné teoretické modely vysvětlující rozvoj OCD (např. kognitivní teorie). Dále bude podán přehled a kritické zhodnocení výstupů ze současných výzkumných studií, které zkoumají psychosociální rizikové faktory související s OCD. Zejména budou zohledněny oblasti stresujících životních událostí, stylů rodinné výchovy a osobnostních vlastností. Rovněž budou předloženy možné mechanismy působení vybraných rizikových faktorů.

Druhou částí práce bude návrh výzkumného projektu. Projekt by mohl být koncipován jako dotazníkové šetření zaměřené na ověření rizikových faktorů identifikovaných v první části dané práce. Za účelem minimalizovat genetické vlivy a stanovit kauzální souvislosti mezi proměnnými, by šetření mohlo porovnávat jedince s OCD a jejich zdravé příbuzné (sourozenci, děti sourozenců), a mít podobu prospektivní longitudinální studie.

References

Bey, K., Lennertz, L., Riesel, A., Klawohn, J., Kaufmann, C., Heinzel, S., & ... Wagner, M. (2017). Harm avoidance and childhood adversities in patients with obsessive-compulsive disorder and their unaffected first-degree relatives. Acta Psychiatrica Scandinavica, 135(4), 328-338.

Brander, G., Pérez-Vigil, A., Larsson, H., & Mataix-Cols, D. (2016). Systematic review of environmental risk factors for Obsessive-Compulsive Disorder: A proposed roadmap from association to causation. Neuroscience & Biobehavioral Reviews, 65,36-62.

Grisham, J. R., Fullana, M. A., Mataix-Cols, D., Moffitt, T. E., Caspi, A., & Poulton, R. (2011). Risk factors prospectively associated with adult obsessive–compulsive symptom dimensions and obsessive–compulsive disorder. Psychological Medicine, 41(12), 2495-2506.

Moreso, N. V., Hernández-Martínez, C., Val, V. A., & Sans, J. C. (2013). Socio-demographic and psychopathological risk factors in obsessive-compulsive disorder: Epidemiologic study of school population. International Journal Of Clinical Health & Psychology, 13(2), 118-126.

Rachman, S. (1998). A cognitive theory of obsessions: elaborations. Behaviour Research & Therapy, 36(4), 385.

Timpano, K. R., Keough, M. E., Mahaffey, B., Schmidt, N. B., & Abramowitz, J. (2010). Parenting and obsessive compulsive symptoms: Implications of authoritarian parenting. Journal of Cognitive Psychotherapy, 24(3), 151-164.