Poporodní blues a poporodní deprese - rizikové faktory a diagnostika

• Thesis title in Czech: Poporodní blues a poporodní deprese - rizikové faktory a diagnostika
• Thesis title in English: Postpartum blues and postpartum depression -risk factors and diagnostic
• Key words: diagnostika|poporodní blues|poporodní deprese|rizikové faktory
• English key words: diagnostics|postpartum blues|postpartum depression|risk factors
• Academic year of topic announcement: 2015/2016
• Thesis type: Bachelor's thesis
• Thesis language: čeština
• Department: Department of Psychology (21-KPS)
• Supervisor: Mgr. et Mgr. Lea Takács, Ph.D.
• Author: hidden - assigned and confirmed by the Study Dept.
• Date of registration: 12.05.2016
• Date of assignment: 12.05.2016
• Administrator's approval: not processed yet
• Confirmed by Study dept. on: 16.05.2016
• Date and time of defence: 06.09.2018 00:00
• Date of electronic submission: 01.08.2018
• Date of proceeded defence: 06.09.2018
• Submitted/finalized: committed by student and finalized
• Opponents: PhDr. Kristina Najbrtová

Guidelines

Bakalářská práce se zabývá tématem poporodní deprese se zaměřením na rizikové faktory a diagnostiku. Depresivní porucha v poporodním období je rozdělena dle doby nástupu, intenzity a délky trvání klinických projevů na lehčí formu poporodní subdeprese neboli „baby blues“ a těžší formu „velké“ poporodní deprese. Obě formy depresivní poruchy v poporodním období budou vymezeny a vzájemně porovnány. Práce poukáže na důležitost dané problematiky a na krátkodobé i dlouhodobé dopady poporodní deprese na ženu a její rodinu. Stěžejní část práce bude věnována etiologii a diagnostice dané poruchy. V rámci etiologie bude orientována především na psychosociální rizikové faktory působící během těhotenství a v perinatálním období. Z oblasti diagnostiky budou popsány možnosti screeningu poporodních blues a poporodní deprese.

V empirické části bude předložen návrh kvantitativního výzkumu rizikových faktorů poporodní deprese souvisejících s perinatální péčí.

References

Beck, C. T., & Gable, R. K. (2000). Postpartum depression sreening scale: development and psychometric testing. Nursing Research, 49(5), 272-282.

Collins, N. L., Dunkel-Schetter, Ch., Lobel, M., Scrimshaw, S. C. (1993). Social support in pregnancy: Psychosocial correlates of birth outcomes and postpartum depression. Journal of Personality and Social Psychology, 65(6), 1243-1258.

Cox, J. L., Holden, J. M., Sagovsky, R. (1987). Detection of postnatal depression. Development of the 10-item Edinburgh Postnatal Depression Scale. British Journal of Psychiatry, 150(6), 782-786.

Eberhard-Gran, M., Eskild, A., Tambls, K., Samuelson, S. O. (2007). Depression in postpartum and non-postpartum women: prevalence and risk factors. Acta Psychiatrica Scandinavica, 106 (6), 426-433.

O´Hara, M. W. et al. (2014). Perinatal mental Illness: Definition, description and aetiology. Best Practice Research Clinical Obstetrics and Gynaecology, 28(1), 3-12.

Segre, L. S., O’Hara, M. W., Arndt, S., Stuart, S. (2007). The prevalence of postpartum depression: The relative significance of three social status indices. Social Psychiatry and Psychiatric Epidemiology, 42 (4), 316-321.

Vigod, S. N., Villegas, L., Dennis, C. L., Ross, L. E. (2010). Prevalence and risk factors for postpartum depression among women with preterm and low-birth-weight infants: a systematic review. International Journal of Obstetrics and Gynaecology, 117(5), 540–550.