Autorství beletrie v sociologické perspektivě
Thesis title in Czech: | Autorství beletrie v sociologické perspektivě |
---|---|
Thesis title in English: | Autorship of Fiction in Sociological Perspective |
Key words: | sociologie|literatura|autor|beletrie|jazyková kompetence|francouzský poststrukturalismus |
English key words: | sociology|literature|author|beletry|linguistic competence|french post-structuralism |
Academic year of topic announcement: | 2015/2016 |
Thesis type: | Bachelor's thesis |
Thesis language: | čeština |
Department: | Department of Sociology (21-KSOC) |
Supervisor: | Mgr. Jakub Mlynář, Ph.D. |
Author: | hidden - assigned and confirmed by the Study Dept. |
Date of registration: | 05.05.2016 |
Date of assignment: | 05.05.2016 |
Administrator's approval: | not processed yet |
Confirmed by Study dept. on: | 10.05.2016 |
Date and time of defence: | 12.06.2017 08:00 |
Date of electronic submission: | 10.05.2017 |
Date of proceeded defence: | 12.06.2017 |
Submitted/finalized: | committed by student and finalized |
Opponents: | doc. PhDr. Jiří Šubrt, CSc. |
Guidelines |
Teoretická práce má poskytnout odpověď na otázku, v čem spočívá sociologický přístup k otázce autorství literárního díla s důrazem na jazykovou kompetenci. Počátek argumentace bude zasazen do sociologie literatury a skrze ni bude celý problém zasazen do relevantního sociologického rámce; beletrie bude vymezena literárním kánonem. Pro hledání odpovědí na vlastní tázání se jako nejlepší metoda práce jeví analýza autora jakožto aktéra v sociální realitě. Jeho jednání lze uchopit na dvou úrovních: mikro a makro. Na mikro-úrovni (úroveň individua) se otevírají dvě hlavní perspektivy, které vycházejí z teorie P. Bourdieu. První je sociální původ autora určený v tomto případě především prostřednictvím jazykového habitu; dále pak, jak je samotný autor vnímán, na což se lze ptát skrze jeho pozici v literárním poli. Na makro-úrovni (úroveň sociálních struktur) se pozornost přesouvá od autora jako jednotlivce k jeho dílu, které lze chápat jako obraz sociální zkušenosti. Zde se opět nabízí dva základní přístupy: formalismus, pro který je důležitá forma neboli text; a strukturalismus, kde je důraz kladen na kontext díla. Obecný předpoklad, vzhledem ke stanovenému cíli práce, je ten, že je nutno dále rozvíjet myšlení P. Bourdieu v konfrontaci s výše naznačenými dalšími přístupy. Očekávaným závěrem práce je určitý syntetický kompromis mezi mikro- a makro-perspektivou a možný „návod“, jak o autorovi a jeho díle sociologicky přemýšlet při čtení beletrie. |
References |
Alan, J. & Petrusek, M. (1996). Sociologie, literatura a politika. Praha: Karolinum. Auer, P. (2014). Jazyková interakce. Praha: Nakladatelství Lidové noviny. Barthes, R. (2006). Smrt autora. Aluze. 10, 3. Bourdieu, P. (2014). Co se chce říct mluvením: ekonomie jazykové směny. Praha: Karolinum. Bourdieu, P. (2010). Pravidla umění: geneze a struktura a literárního pole. Brno: Host. Eco, U. (2006). Skeptikové a těšitelé. Praha: Argo. Foucault, Michel (1994): Co je to autor?. In: Michel Foucault: Diskurs, autor, genealogie. Praha: Nakladatelství Svoboda, s. 41-75. Petrusek, M. (1990). Sociologie a literatura. Praha, Československý spisovatel. |