Types and use of shortening on Twitter
Thesis title in Czech: | Typy a užívání zkratek na Twitteru |
---|---|
Thesis title in English: | Types and use of shortening on Twitter |
Key words: | Twitter|zkratky|stylistika|internetová lingvistika|jazyk sociálních médií |
English key words: | Twitter|shortening|stylistics|internet linguistics|language of social media |
Academic year of topic announcement: | 2015/2016 |
Thesis type: | diploma thesis |
Thesis language: | angličtina |
Department: | Department of the English Language and ELT Methodology (21-UAJD) |
Supervisor: | prof. PhDr. Aleš Klégr |
Author: | hidden - assigned and confirmed by the Study Dept. |
Date of registration: | 27.01.2016 |
Date of assignment: | 27.01.2016 |
Administrator's approval: | not processed yet |
Confirmed by Study dept. on: | 27.01.2016 |
Date and time of defence: | 06.09.2017 00:00 |
Date of electronic submission: | 09.08.2017 |
Date of proceeded defence: | 06.09.2017 |
Submitted/finalized: | committed by student and finalized |
Opponents: | Mgr. Kateřina Vašků, Ph.D. |
Guidelines |
Východiskem práce je skutečnost, že komunikace na sociálních sítích, konkrétně na Twitteru, probíhá prostřednictvím krátkých textových zpráv, tweetů, které mají délku omezenou na maximálně 140 znaků. To vede k přirozené tendenci zkracovat jednotlivá slova, ale i víceslovné výrazy ve snaze ušetřit místo a zvětšit objem zasílané informace. Vzniká tím specifický okruh zkratek, zkratkovitých výrazů, jejichž zkoumání může přispět k popisu a objasnění základních principů používaných mluvčími ke huštěnému kódování řeči.
V první části – po (1) úvodu, v kterém budou načrtnuty cíle práce a prostředky jejích dosažení – budou v (2) přehledu literatury shrnuty relevantní poznatky o procesech krácení obecně a v internetové komunikaci konkrétně (včetně stylistických aspektů užívání zkratek) a stručně popsány dostupné studie, které se podobnou problematikou zabývají, včetně jejich zjištění, a dále podána stručná charakteristika zdrojů informací, Twitteru a onlinových slovníků, vysvětlujících význam zkratek, např. Twitter dictionary (http://twittonary.com/), Acronym finder (http://www.acronymfinder.com/) nebo Urban Dictionary (http://www.urbandictionary.com/) apod. Druhá, empirická (výzkumná) část bude obsahovat (3) kapitolu metodologie popisující výběr, sestavování a parametry vzorku, způsob a nástroje vytěžování dat a výzkumné otázky (hypotézy, např. čím vyšší frekvence zkratky, tím méně se bude vázat na daný trend a naopak). Půjde o to vytvořit homogenní, dostatečně velký soubor/vzorek twitterových zpráv psaných (pokud možno) rodilými mluvčími, z kterých bude možno shromáždit požadovaný počet zkratek (200 položek). Homogenitu vzorku by mělo zabezpečit užití jednoho „hashtagu“ (# + návodné slovo) vedoucího k jednomu „trendu“ (tématu) v jasně vymezeném časovém úseku (jeden den). Pokud by počet tweetů k jednomu „trendu“ nebyl dostatečný, budou přibrány další „trendy“. Vzniklý vzorek bude postupně manuálně procházen, dokud nebude shromážděn potřebný počet položek. Pro účely studie by ideálně mělo jít alespoň o 80-100 různých položek, Kdyby se ukázalo, že zprávy ve vzorku jsou repetitivní a objevuje se v nich jen malý okruh různých zkratek, bude třeba vzorek rozšířit. Pro zkoumání je nicméně důležitá nejen rozmanitost zkratek, ale i jejich reálná distribuce (frekvence výskytu), ukazující, které z nich jsou nejčastější a které jen okrajové. Zároveň je důležité, aby při sestavování vzorku nehrála rozmanitost a frekvence zkratek roli. V rámci (4) sample analysis bude při (4.1) prezentaci dat bude shromážděný soubor zkratek popsán kvantitativně (kompletní soubor s vysvětlením zkratek bude uveden v příloze) a v části (4.2), rozbor a interpretace, kvalitativně (v obou včetně tabulek, příp. grafů). Půjde o to ukázat, o jaký typ zkratek z hlediska formálního, sémantického a tematického se ve vzorku tweetů jedná a s jakou frekvencí se jednotlivé typy vyskytují a zamyslet se nad jejich rolí a textovou a stylistickou funkcí/hodnotou v tweetech. Bude např. zajímavé pokusit se rozlišit, které ze zkratek souvisí s příslušným „trendem“ a které z nich jsou stálou a nespecifickou součástí twitterové komunikace. V (5) závěru budou shrnuta nejdůležitější zjištění o užívaných typech zkratek a jejich distribuci, odpovědi na výzkumné otázky, možné směry dalšího výzkumu apod. Součástí práce budou český souhrn, příloha obsahující všechny zjištění položky/zkratky (v dostatečném kontextu) a bibliografie. Zpracování bude vycházet z technických pokynů na http://uajd.ff.cuni.cz/zp(bibliografické údaje se přidrží formátu užívaného např. v publikacích Cambridge Universtiy Press). |
References |
Baker, Paul (2006) Using Corpora in Discourse Analysis. London-New York: Continuum.
Bauer, L., Huddleston, R. (2002) “Lexical word-formation.” In: Huddleston, R., Pullum, G.K., The Cambridge Grammar of the English Language, Cambridge: Cambridge UP. Cannon, G. (1989) “English Abbreviations and Acronyms in Recent New-Words Dictionaries.” American Speech 64 (1989): 99—127. Crystal, D. (2006) “Language and the Internet.” Cambridge: Cambridge University Press. Crystal, D. (2008) “Txting The gr8 db8.” Oxford-New York: Oxford University Press. Gillen, Julia, and Guy Merchant. (2013) “Contact Calls: Twitter As A Dialogic Social And Linguistic Practice.” Language Sciences 35.(2013): 47-58. ScienceDirect.http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0388000112000642 Herdağdelen, Amaç (2013) “Twitter N-Gram Corpus With Demographic Metadata.” Language Resources & Evaluation 47.4 (2013): 1127-1147. Humanities Source. Jungherr. A. (ed.)(2015) Analyzing Political Communication with Digital Trace Data. The Role of Twitter Messages in Social Science Research. Heidelberg New York Dordrecht London: Springer. Lockyer, Dorota. (2014) “The Emotive Meanings And Functions Of English 'Diminutive' Interjections In Twitter Posts.” SKASE Journal Of Theoretical Linguistics 11.2 (2014): 68-89. Communication & Mass Media Complete. Murthy, Dhiraj. Twitter : Social Communication In The Twitter Age. n.p.: Cambridge : Polity press, 2013, 2013. Centrální katalog UK Plag, I. (2003) Word-formation in English, Cambridge: Cambridge UP. Russell, Matthew A. (2001) 21 Recipes for Mining Twitter. Beiging, Cambridge: O’Reilly. Saif, Hassan1, et al. (2016) “Contextual Semantics For Sentiment Analysis Of Twitter.” Information Processing & Management 52.1 (2016): 5-19. Library & Information Science Source.http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0306457315000242 Tamburrini, Nadine, et al. (2015) “Twitter Users Change Word Usage According To Conversation-Partner Social Identity.” Social Networks 40.(2015): 84-89. ScienceDirect.http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S037887331400046X Weller, Katrin, (2014) “What Do We Get From Twitter—And What Not? A Close Look At Twitter Research In The Social Sciences.” Knowledge Organization 41.3 (2014): 238-248. Library & Information Science Source. Zappavigna, M. “Ambient Affiliation: A Linguistic Perspective On Twitter.” New Media & Society 13.5 (n.d.): 788-806. Social Sciences Citation Index. Zappavigna, M. (2015) “Searchable Talk: The Linguistic Functions Of Hashtags.” Social Semiotics 25.3 (2015): 274-291. Scopus® Elektronické zdroje http://www.webopedia.com/quick_ref/Twitter_Dictionary_Guide.asp http://www.socialmediatoday.com/content/top-twitter-abbreviations-you-need-know https://digiphile.wordpress.com/2009/06/11/top-50-twitter-acronyms-abbreviations-and-initialisms/ Sravana Reddy http://linguistics.dartmouth.edu/researchers-study-how-ppl-shorten-words-twitter-npr http://www.npr.org/sections/alltechconsidered/2014/01/16/263096375/researchers-are-totes-studying-how-ppl-shorten-words-on-twitter |