Mezi místem, reprezentací a možnostmi: Hledání urbanistického umístění a architektury československé parlamentní budovy

• Thesis title in Czech: Mezi místem, reprezentací a možnostmi: Hledání urbanistického umístění a architektury československé parlamentní budovy
• Thesis title in English: Between Place, Representation and Possibilities: Searching of Urban Location and Architecture of the Czechoslovak Parliament Building
• Key words: Reprezentace - parlamentní budova - soutěže - veřejná debata - centrum Prahy - Československo - Střední Evropa
• English key words: Representation - Building of Parliament - competitions - public debate - Centre of Prague - Czechoslovakia - Central Europe
• Academic year of topic announcement: 2014/2015
• Thesis type: Bachelor's thesis
• Thesis language: čeština
• Department: Institute of Art History (21-UDU)
• Supervisor: prof. PhDr. Rostislav Švácha, CSc.
• Author: hidden - assigned and confirmed by the Study Dept.
• Date of registration: 17.12.2014
• Date of assignment: 17.12.2014
• Administrator's approval: not processed yet
• Confirmed by Study dept. on: 15.01.2015
• Date and time of defence: 09.09.2015 09:00
• Date of electronic submission: 13.08.2015
• Date of proceeded defence: 09.09.2015
• Submitted/finalized: committed by student and finalized
• Opponents: Markéta Svobodová

Guidelines

Československá republika stála po svržení starého režimu před problémem umístění svého nového zákonodárného sboru. Skromné a stísněné prostory starého Zemského sněmu Království českého, v nichž zasedlo Revoluční národní shromáždění, se brzy ukázaly být nedostatečnými nejen reprezentačně, ale především kapacitně. Již v březnu 1919 iniciativou předsedy Národního shromáždění Františka Tomáška proběhlo hledání nového provizorního umístění. Zároveň se otevřely i úvahy o stavbě nové budovy. Jako provizorium byly pro Národní shromáždění získány a adaptovány budovy Rudolfina a sousedního Akademického gymnázia. Zároveň se předběžně počítalo v horizontu zhruba 6-8 let s výstavbou „definitivní monumentální budovy sněmovní“. Vize nové budovy zčásti navázala na starší úvahy o stavbě nové budovy Zemského sněmu počátkem století, v době úvah, kam Národní shromáždění umístit, se objevily i zajímavé iniciativní návrhy např. Václava Roštlapila či Bohuslava Fuchse. Po umístění do Rudolfina byla zkoumána funkční řešení parlamentních budov v zahraničí. Již v letech 1924-25 začala být připravována soutěž na novou parlamentní budovu, vypsaná posléze roku 1928 jako soutěž na umístění budovy Národního shromáždění paralelně vedle ideové soutěže na zastavovací plán Letenské pláně (zahrnující rovněž umístění parlamentní budovy). Soutěže nakonec nevedly vlivem krize k realizaci, představovaly však významnou přehlídku prací své doby (Josef Štěpánek, Jaromír Krejcar, Kamil Roškot, Pavel Janák, Jan Zázvorka aj.). Po druhé světové válce byla pro nově jednokomorové Národní shromáždění v letech 1946-47 adaptována novoměstská budova bývalé burzy. Byla vypsána nová soutěž (1947), počítající opět s umístěním budovy na Letenské pláni, v níž zvítězily návrhy dvou autorských dvojic Františka Čermáka a Gustava Paula a Jaroslava Fragnera s Vincencem Makovským, avšak ani tato soutěž nevedla nakonec k realizaci nové budovy. Přestože byly v 60. letech myšlenky na stavbu nové budovy na Letenské pláni oživeny, vývoj šel cestou přípravy podstatné dostavby stávající budovy Národního shromáždění, na kterou proběhla roku 1966 soutěž celkem šesti vyzvaných skupin architektů. V ní přesvědčivě uspěl projekt kolektivu Karel Prager / Jiří Albrecht / Jiří Kadeřábek. Stavba pak byla podle přepracovaného projektu uskutečněna v letech 1967-1974 posléze již (vlivem ústavních změn) pro Federální shromáždění. Přesto i tato doplněná budova byla původně uvažována jako prozatímní, s představou, že v budoucnu dojde ke stavbě na Letenské pláni (ještě roku 1966 např. Jiří Voženílek píše, že k ní dojde ve vzdálenějším výhledu).
Parlamentní budovy představují nejméně od dob stavby budovy Kapitolu ve Washingtonu, D.C. zvlášní architektonický žánr s výraznou reprezentační a symbolickou funkcí. Práce chce sledovat estetické, funkční a reprezentační představy dobových československých aktérů (autorů soutěžních zadání, architektů, členů soutěžních porot, komentátorů či kritiků z řad veřejnosti). Soutěží (omezených na čs. státní příslušníky) se účastnila řada významných domácích architektů. Práce chce věnovat podrobnou pozornost rovněž samotnému soutěžnímu procesu, vzájemným souvislostem jednotlivých soutěží a interakci soutěžních výsledků s dobovými regulačními plány. Aktéry dobového diskursu o budově parlamentu či hodnotiteli v soutěžní porotě byly významné osobnosti své doby (Václav Roštlapil, Eustach Mölzer, Max Urban, Alois Dryák aj.).
Důkladné zpracování problematiky dosud neexistuje. Snahou autora bude podrobný průzkum vlastního procesu formulace požadavků na novou budovu a způsob srovnání se zahraničními stavbami, soutěžního zadání, užití jednotlivých řešení autory návrhů a způsob jejich hodnocení (kritéria, tématizované nedostatky) porotou. Zohledněn bude i kontext úvah a snah o stavbu nové budovy zemského sněmu z let předválečných, neboť zčásti kontinuálně ovlivňovaly i poválečný diskurs (např. plány na adaptaci Strakovy akademie výstavbou zasedací síně v jejím dvoře, Roštlapilova idea stavby dalších budov vedle Strakovy akademie a vytvoření reprezentativní nábřežní kompozice atd.).

References

Novodobá literatura problematiku projektů a soutěží na parlamentní budovu zpravidla zmiňuje jen krátce v rámci širokého vývojového obrazu (Švácha, Rostislav: Od moderny k funkcionalismu. Praha: Victoria Publishing, 1995; Švácha, Rostislav: Architektura dvacátých let v Čechách. In: Lahoda / Nešlehová / Platovská / Švácha / Bydžovská (Eds.): Dějiny českého výtvarného umění IV.2, 1890/1938, Praha: Academia, 1998, s. 11-36, podrobnějším pohledem na poválečnou soutěž pak Švácha, Rostislav: Architektura čtyřicátých let. In: Švácha / Platovská (Eds.): Dějiny českého výtvarného umění V. 1939/1958. Praha: Academia, 2005, s. 31-75, zde s. 67-68. Popularizační přehled k úvahám o zastavění Letenské pláně, s umístěním na níž mnohé z projektů parlamentní budovy počítaly, vydali Honeiser, Ladislav / Skalická, Eva: Letná. Historie a vývoj prostoru. Praha: Útvar rozvoje hlavního města Prahy, 2007.
Z dobových publikovaných textů lze stručným výběrem zmínit např. Fuchs, Bohuslav: Studie nové sněmovny na Malé Straně v Praze. Stavitel I (1919), příloha č. 5-6, dále s. 86-88; red., Národní shromáždění v Rudolfinu. Stavitel I (1919), s. 109; Hübschmann, Bohumil: Umístění parlamentu, Styl V (X), 1923-24, s. 150-151; Mölzer, Eustach, Vývoj komunikační otázky letenské. Styl IV (IX), 1923-24, s. 4-10; Mölzer, Eustach, Zpráva o principiálním a zastavovacím řešení Letné dle návrhu Státní regulační komise pro Velkou Prahu. Styl III (VIII), 1922-23, s. 21-26; red., Novostavba parlamentní budovy a letenská soutěž. Styl VIII (XIII), 1927-28, s. 71; Urban, Max, Letná. Styl IX (XIV), 1928-29, s. 91-97; red., K výsledku soutěže na umístění sněmovny a senátu Národního shromáždění v Praze. Styl IX (XIV) 1928-29, s. 177; red., K soutěži na zastavovací plán Letné. Stavba VII, 1928-29, s. 113-116; Žák, Ladislav, K letenské soutěži. Volné směry XXVII, 1929-30, s. 33-34; Benš, Adolf, K soutěži na zastavění Letné. Stavitel X (1929), s. 24-28; red., Veřejná soutěž na regulaci Letenské pláně v Praze. Umění II, 1929, s. 244; Benš, Adolf, K ideové soutěži na vyhledání místa pro budovy poslanecké sněmovny a senátu. Stavitel XI (1930), 5-7; Pavel Janák, K soutěži na novou budovu Národního shromáždění. Architektura ČSR VI, 1947, s. 209; Starý, Oldřich, Poznámky k soutěži na budovu Národního shromáždění. Architektura ČSR VI, 1947, 197-204; Jiří Voženílek, Soutěž na přestavbu areálu u Národního muzea v Praze. Architektura ČSSR XXV, 1966, s. 455, 458; Jiří Voženílek, Přestavba budovy Národního shromáždění. Československý architekt, XII, 1966, č. 10-11, s. 1.
Stručný výběr z literatury, věnované dílům některých jednotlivých tvůrců: Pavel Janák: Benešová, Marie, Pavel Janák. Praha 1958; Kiesling, Norbert, Pavel Janák. Řevnice: Arbor vitae, 2011; edice textů: Janák, Pavel: Obrys doby (Ed. Vendula Hnídková). Praha: Arbor vitae, 2009. Jaromír Krejcar: Karel Teige, Práce Jaromíra Krejcara. Praha: Václav Petr, 1933; Rostislav Švácha, Antonín Tenzer a Klaus Spechtenhauser: Jaromír Krejcar 1895-1949. Praha: Galerie Jaroslava Fragnera, 1995, Švácha (Ed.), Miroslav Lorenc / Jaromír Krejcar. Zlín: Státní galerie ve Zlíně, 1995. Kamil Roškot: Šlapeta, Vladimír (Ed.), Kamil Roškot 1886-1945. Olomouc / Vlašim 1978. Jaroslav Fragner: Kotalík, Jiří T. / Novotný, Jiří / Švácha, Rostislav: Jaroslav Fragner 1898-1967. Náčrty a plány. Praha: Galerie Jaroslava Fragnera, 1999. Karel Prager: Sedláková, Radomíra, Lidé si na nové věci teprve musí zvyknout. Karel Prager. Praha: Titanic, 2013.
Přestože literatuře bude věnována pozornost, hlavní těžiště práce bude spočívat na primárních pramenech. Při výzkumu budou využity především archivní fondy někdejšího Národního shromáždění, Státní regulační komise, Ministerstva veřejných prací, předválečného Zemského správního výboru, Magistrátu hlavního města Prahy, ÚV KSČ, dochované osobní fondy v soutěžích zúčastněných architektů a dalších dobových aktérů (zejména v AA NTM) aj.