Vít Olmer: Mezníky tuzemské exploatace – pokřivené zrcadlo polistopadové společnosti

• Thesis title in Czech: Vít Olmer: Mezníky tuzemské exploatace – pokřivené zrcadlo polistopadové společnosti
• Thesis title in English: Vít Olmer: landmarks of the Czech exploatation - a disorted view of postcommunist society
• Key words: film, nízká kultura, nízké umění, popkultura, masová kultura, exploatace, Vít Olmer, 90. léta, postkomunismus, transformace, společnost, bulvár
• English key words: film, cinema, low culture, low art, pop culture, mass culture, exploitation, Vít Olmer, nineties, post-communism, transformation, society, tabloid
• Academic year of topic announcement: 2011/2012
• Thesis type: Bachelor's thesis
• Thesis language: čeština
• Department: Film Studies Department (21-KFS)
• Supervisor: PhDr. David Čeněk
• Author: hidden - assigned and confirmed by the Study Dept.
• Date of registration: 28.07.2012
• Date of assignment: 28.07.2012
• Administrator's approval: not processed yet
• Confirmed by Study dept. on: 16.10.2014
• Date and time of defence: 11.02.2015 10:00
• Date of electronic submission: 21.01.2015
• Date of proceeded defence: 11.02.2015
• Submitted/finalized: committed by student and finalized
• Opponents: PhDr. Petra Hanáková, Ph.D.

Guidelines

Práce se pokusí na polistopadovou tvorbu Víta Olmera podívat jako na druh filmové exploatace, doposud opomíjeného fenoménu v rámci akademického prostředí u nás. Pro exploataci, více než jakýkoli jiný druh kinematografie, je charakteristické atrakční zpracování jevů, které prvoplánově odrážejí předsudky společnosti; formou laciné bulvarizace se přitakává lidovému vkusu, na který produkce nízkých žánrů synergicky reaguje. Nahlédnutím na porevoluční filmy Víta Olmera nikoli jako umělecky podřadné tituly, ale jako modelové příklady tuzemské exploatace, se odkryje jejich specifický způsob vyjadřování, který je pro vytyčený styl přirozenou podstatou: s výraznou naléhavostí předkládají požadavky tehdejší společnosti po pádu socialistického režimu (násilí, erotika, rebelantství); vedle plnění společenské poptávky však Olmerova díla zrcadlí dobové klima, které právě díky uzávorkování do exploatačního pole nabízejí křiklavě podanou plejádu dobově podmíněných fenoménů v kondenzované podobě (prostituce, šovinismus, kapsáři, konzumenství, rasismus, AIDS, restituce, soukromé podnikání, drogy). Základní teoretický rámec vymezující obecný charakter exploatační produkce se bude opírat o koncept kinematografie atrakcí Toma Gunninga, populárního a folkového umění jak jej představuje Russel Nye, brutální kultury Edwarda Shilse a aspektu grotesknosti Michaila Bachtina. K analýze filmové estetiky bude využito neoformalistické metodiky, komparací s konkrétními stylistickými příklady ze známých zahraničních exploatačních filmů se pak prokážou souvislosti s Olmerovými Ta naše písnička česká II. (1990), Tankový prapor (1991), Nahota na prodej(1993),Ještě větší blbec, než jsme doufali (1994), Playgirls a Playgirls II. (1995) Dobové fenomény, které exploatují, budou doloženy sociologickými výzkumy, jež se věnují polistopadové situaci. Výsledek práce by měl prokázat exploatační tendence v československém a českém prostředíu tvorby Víta Olmera v první polovině 90. let. Jelikož se vší pravděpodobností nebude možné označit Olmerova díla jako ryzí zástupce některých sub-žánrů angloamerické exploatace (hixploitation, bikerfilms, sexploitation atp.), pak by pomocí estetické analýzy mělo vyplynout, že se v tuzemském prostředí jedná o specificky hybridní formu, kterou lze obecně zahrnout pod jevoznačovaný jako eurotrash; tedy produkty nízkých žánrů evropských zemí, které si osvojují osobité vyjadřování v závislosti na národních podmínkách, kde vznikají.

References

Tom Gunning, Estetika úžasu: raný film a (ne)důvěřivý divák. In: Petr Szczepanik (ed.). Nová filmová historie. Antalogie o současném myšlení o dějinách kinematografie a audiovizuální kultury. Praha: Hermann & synové 2004, s. 149–166.
Russel Nye, The Unembarrassed Muse:The Popular Arts in America. New York: Dial Press 1970.
Edward Shils, Mass Culture and Mass Media. Daedalus 89, 1960, č. 2, s. 288–314.
Michail Bachtin, Francois Rabelais a lidová kultura středověku a renesance. Praha: Argo 2007.
David Bordwell – Kristin Thompsonová, Umění filmu: Úvod do studia formy a stylu. Praha: Akademie múzických umění 2011.
Deborah Cartmell – I. Q. Hunter – Heidi Kaye – ImeldaWhelehan (eds.), TrashAesthetics: Popular Culture and Its Audience. London: Pluto Press 1997.
James Hoberman – Jonathan Rosenbaum, MidnightMovies. New York: De CapoPress 1983.
Xavier Mendik – Steven Jay Schneider (eds.), Underground USA: Film-makingBeyond the Hollywood Canon. New York: Columbia University Press 2002.
Ernest Mathijs – Xavier Mendik(eds.), The Cult Film Reader. Berkshire: Open University Press, 2008.
Mark Jancovich – Antonio Lázaro Reboli – Julian Stringer – Andrew Willis (eds.), Defining Cult Movies: The Cultural Politics of Oppositional Taste (Inside Popular Film). Manchester: Manchester University Press 2003.
Philip Gaines – David J. Rhodes, Micro-budget Hollywood: Budgeting (and Making) Feature Filmsfor 50, 000 to 500, 000 Dollars (And Making Feature Films for $50,000 to $500,000). Silman-James PressU.S. 1995.
Ernest Mathijs – Xavier Mendik (eds.), Alternative Europe: Eurotrash and Exploitation Cinema Since 1945. London: Wallflower Press 2004.
Randal Clark, At a Theateror Drive-In NearYou: The History, Culture and Politics of the American Exploitation Film. London – New York: Garland Publishing 1995.
Eric Schaefer Duke,"Bold! Daring! Shocking! True!": A History of ExploitationFilms, 1919-1959. University Press 1999.
Jeffrey Sconce, Trashing'theacademy: taste, excess, and anemergingpolitics of cinematic style. Screen 36, 1995, č. 4, s. 371–393.
Jiří Flígl, New yorku a libni zdaleka se vyhni: exploatační tendence v české porevoluční kinematografii . Cinepur 68, 2010.
Radovan Rybář – Marta Goňcová – Petr Jemelka – Oldřich Králík – Miloš Vítek – Erika Vonková – Radim Štěrba – Svatopluk Novák – Iva Schlixbierová – Zdeněk Hons – Jiří Nolč – Milan ValachDvě desetiletí polistopadového vývoje ve společnosti a společenských vědách. Brno: Masarykova univerzita, 2010.
Jaromír Blažejovský, Bitva o život: poznámky k morálce a ideologii českých filmů po roce 1989. Film a doba 47, 2001, č. 4, s. 179–184.
Daniel Kunštát, Pluralita paměti a komunistická minulost: Česká veřejnost a její reflexe roku 1989 a polistopadového vývoje. Naše společnost 8, 2010, č. 1, s. 29–39.
Vladimíra Dvořáková – Jiří Kunc O přechodech k demokracii. Praha:Slon 1994.
Adéla Gjuričová – Michal Kopeček, Kapitoly z dějin české demokracie po roce 1989. Praha –Litomyšl: Paseka 2007.
Ladislav Rabušic, České hodnoty 1990–1999. Brno 2001.
Karel Hrubý, Poznámky k českému polistopadovému antikomunismu. Soudobé dějiny 17, 2010, č. 3.
Andrea Pelikánová, Společenské aspekty vývojových trendů kriminality v novodobé historii České republiky. Bakalářská práce: Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, Institut mezioborových studií – sociální pedagogika, Brno 2009.
Lubomír Kopeček, Éra nevinnosti. Česká politika 1989–1997. Brno: Barrister & Principal 2010.
Petr Sak,Proměny české mládeže. Česká mládež v pohledu sociologických výzkumů. Praha: Petrklíč 2000.
Bohuslav Blažek, Venkov města média. Praha: Slon 1998.
Ladislav Holý – Zdeněk Uherek, Malý český člověk a skvělý český národ: Národní identita a postkomunistická transformace společnosti Praha: Slon 2010.