Diferenciace míst spotřeby z hlediska jejich estetiky

• Thesis title in Czech: Diferenciace míst spotřeby z hlediska jejich estetiky
• Thesis title in English: Aesthetic differentiation of consumption spaces
• Key words: Spotřeba, místa spotřeby, estetika, diferenciace, atmosféra, vizuální metody, zakotvená teorie, shooting skript
• English key words: Consumption, consumption spaces, aesthetics, differentiation, athmosphere, visual methods, grounded theory, shooting script
• Academic year of topic announcement: 2013/2014
• Thesis type: diploma thesis
• Thesis language: čeština
• Department: Department of Sociology (21-KSOC)
• Supervisor: PhDr. Jiří Vinopal, Ph.D.
• Author: hidden - assigned and confirmed by the Study Dept.
• Date of registration: 29.09.2014
• Date of assignment: 30.09.2014
• Administrator's approval: not processed yet
• Confirmed by Study dept. on: 08.10.2014
• Date and time of defence: 08.09.2016 08:30
• Date of electronic submission: 01.08.2016
• Date of proceeded defence: 08.09.2016
• Submitted/finalized: committed by student and finalized
• Opponents: Mgr. Jan Sládek, Ph.D.

Guidelines

Anotace
Tato diplomová práce bude sledovat proměnu restauračních zařízení, ke které došlo s rozrůstajícím se trhem a s celkovou revitalizací města a která s sebou přinesla nové typy podniků, konkrétně například designové kavárny či řetězce restaurací a hospod. Díky tomu, že tyto pohostinské zařízení se zaměřují spíše na mladší a movitější klientelu a zároveň postupně mizí či se transformují klasické české hospody, které jsou charakteristické širokým spektrem návštěvníků, může docházet ke snížení vzájemného prolínání se jednotlivých sociálních skupin. Nová místa spotřeby nemusejí být pro všechny stejně přístupná, ať již z hlediska formálního (př. cena) či neformálního (př. estetizace místa vedoucí k pocitům nepatřičnosti). Cílem práce proto bude za prvé popsat charakter těchto změn ve vybraných pražských lokalitách, za druhé vylíčit a interpretovat jejich vnímání návštěvníky a za třetí zjistit, jaké volí strategie adaptace na tuto situace. Pro pochopení tohoto jevu budou využity metody kvalitativní - nejprve metoda fotodokumentace a následně rozhovory.

Východiska
Současná města (a jejich městské části) se snaží o vytváření si vlastní identity a tudíž i “značky”, která je do značné míry budována skrze místa spotřeby a jejich návštěvníky [Massey 2005]. Toto probíhá v souvislosti s obnovou širšího vnitřního města, kde je tato profilace vidět nejvíce - v některých lokalitách tak dochází až k gentrifikaci, jinde je revitalizace hodnocena převážně kladně [Bridge & Dowling 2001; Luise & Beaverstock 1998]. K proměně pohostinských zařízení samotných a dominantního typu podniku dochází například v Anglii - z autentických míst vlastněných soukromníkem či jiným malým subjektem k unifikovanému řetězci kaváren či hospod. Mění se nejen zaměření na mladší a movitější klientelu, ale také osazenstvo - přibývá počtu žen, neboť tyto podniky působí dojmem bezpečného prostředí. Dále se mění jejich poloha. Restaurační zařízení zaměřené na ekonomicky slabší nebo alternativní klientelu jsou postupně vytlačovány na okraje měst [Chatterton 2002]. Pohostinská zařízení tak určují prostorové i kulturní hranice města [Barbas 2003]. Tímto jsou tak některé skupiny omezovány na spotřebě, a to jak z formálního hlediska (př. cena), tak i z neformálního (př. estetizace místa vedoucí k pocitům nepatřičnosti)[Zukin 2008; Jayne 2006].
V českém prostředí je proměna pohostinských zařízení o to zajímavější, že tradiční “hospoda” působí jako místo sociálního tmelu - místo, kde si jedinci nejen odpočinou, ale domluví i všelijaké výpomoci a v neposlední řadě sem zavítají všechny sociální vrstvy. Absence hospody má vliv na podobu lokální komunity, i když v současné době začíná její význam postupně klesat [Vinopal 2005]. Otázkou tedy je, do čeho se tato instituce transformuje - nalezneme nějaké místo spotřeby, které bude přístupné všem? Či dochází ke stále větší diferenciaci pohostinských zařízení a jejich návštěvníků? V jakých lokalitách k tomuto jevu dochází a jak jej vnímají samotní lidé? Promění se nějak lokální komunita? Práce odpoví na tyto otázky v rámci teorie spotřeby, městské revitalizace a komunitních studií.

Cíle
Hlavním cílem práce je popsání a pochopení proměny restauračních zařízení, ke které došlo s rozrůstajícím se trhem a s celkovou revitalizací města a která s sebou přinesla nové typy podniků. Prozkoumání tohoto problému nastíní změny, které se odehrávají v současných pražských sousedstvích a to, jak se s nimi jedinci vyrovnávají. Z hlediska ryze praktického by práce mohla být využita například komunitními plánovači, protože by jim pomohla lépe pochopit dynamiku pohostinských zařízení a jejich vztahu ke komunitě.
Proto, abych mohla dostát cíli práce, je nutné stanovit tři výzkumné otázky, které práce musí obsáhnout:
1. Jaký je charakter změn míst spotřeby a jejich návštěvníků ve vybraných pražských lokalitách?
2. Jak je tato situace (zda-li vůbec) vnímána návštěvníky?
3. Jaké strategie adaptace jsou voleny?

Metodika
Pro splnění výše zmíněných cílů budu nejprve vybrány pražské lokality v závislosti na míře jejich změny - analyzována bude například míra nové zástavby, změna výše nájmu, počtu obyvatelstva atd. Na základě takto vytvořeného ukazatele budou vybráni zástupci jednotlivých typů lokalit, kde proběhne samotný výzkum. Ten bude proveden pomocí kvalitativních metod a bude zasazen do etnografického rámce. Bude rozfázován do dvou hlavních výzkumných částí - fotodokumentace a foto-elicitace/interwiev. Metoda fotodokumentace bude spočívat ve fotografickém zdokumentování terénu dle “shooting sriptu”, který bude reflektovat výzkumné otázky. Na základě kategorizace výsledků bude vybráno několik pohostinských zařízení, ve kterých se bude odehrávat druhá část výzkumu. Zde proběhne interview za pomoci využití materiálů získaných v první části výzkumu, což umožní otevřít s respondentem i taková témata, která by za jiných situací zůstala opomenuta. Zároveň budou některé rozhovory provedeny bez fotografií, což umožní posouzení přínosu použití metody foto-elicitace.

Charakteristika závěrů:
Očekávané závěry do hloubky posoudí míru do jaké se různé sociální vrstvy potkávají s dalšími. Dále uvedou míru diferenciace mezi návštěvníky podniku a podniky samotnými - zjistí, do jaké míry se v pražském prostředí dá hovořit o “rozevírání nůžek” mezi mainstreamovými, alternativními a marginálními podniky a jak tuto skutečnost vnímají a jak s ní zacházejí samotní návštěvníci pohostinských zařízení.
I přestože závěry se budou týkat specifického prostředí Prahy, bude se nabízet možnost budoucího srovnání s dalšími městy České republiky, potažmo vesnicemi.
Dále práce nabídne srovnání použití interview a foto-elicitace, což pomůže k rozvinutí této metody a celkově i visuálních metod v sociologii jako takových.

References

Altman, K. 2003. Zlatá doba štamgastů Pražských hospod. Brno. Host.
Barbas, S. 2003. “I'll take chop suey”: Restaurants as agents of culinary and cultural change. The Journal of Popular Culture, 36(4): 669­686.
Bridge, G., & Dowling, R. 2001. “Microgeographies of retailing and gentrification.” Australian Geographer, 32(1): 93­107.
Chatterton, Paul, and Robert Hollands. 2003. Urban Nightscapes: Youth Cultures, Pleasure Spaces and Corporate Power. London and New York: Routledge.
Chatterton, Paul, and Robert Hollands. 2002. “Theorising Urban Playscapes: Producing, Regulating and Consuming Youthful Nightlife City Spaces.” Urban Studies 39(1):95–116.
Crewe, Louise, and Jonathan Beaverstock. 1998. “Fashioning the City: Cultures of Consumption in Contemporary Urban Spaces.” Geoforum 29(3):287–308.
Forrest, Ray, and Ade Kearns. 2001. “Social Cohesion , Social Capital and the Neighbourhood.” 38(12):2125–43.
Jayne, Mark. 2006. Cities and Consumption. London and New York: Routledge.
Knowles, Caroline, and Paul Sweetman. 2004. Picturing the Social Landscape: Visual Methods and the Sociological Imagination. London and New York: Routledge.
Massey, D. (2005). For space. Sage.
Novotný, V. (ed.). 1997. Hospody a pivo v české společnosti. Praha: Academia.
Rose, G. 2007. Visual methodologies: An Introduction to Researching with Visual Materials. London: Sage.
Sztompka, P. 2007.Vizuální sociologie: Fotografie jako výzkumná metoda. Praha: Sociologické nakladatelství.
Vinopal, J. 2005. “Instituce Hospody v České Společnosti.” Naše společnost 3(1):31–37. Retrieved September 27, 2014 (http://cvvm.soc.cas.cz/media/com_form2content/documents/c3/a3925/f11/100027s_Vinopal-hospody.pdf).
Zukin, S. 2008. “Consuming Authenticity: From Outposts of Difference to Means of Exclusion.” Cultural Studies, 22(5): 724­748.