Spatiotemporality in William Faulkner's Sound and the Fury

• Thesis title in Czech: Časoprostor v románu Williama Faulknera Hluk a vřava
• Thesis title in English: Spatiotemporality in William Faulkner's Sound and the Fury
• Key words: čas, prostor, časoprostor, Faulkner, Hluk a vřava,
• English key words: space, time, spatio-temporality, Faulkner, The Sound and the Fury
• Academic year of topic announcement: 2013/2014
• Thesis type: diploma thesis
• Thesis language: angličtina
• Department: Department of Anglophone Literatures and Cultures (21-UALK)
• Supervisor: doc. Erik Sherman Roraback, D.Phil.
• Author: hidden - assigned and confirmed by the Study Dept.
• Date of registration: 20.03.2014
• Date of assignment: 20.03.2014
• Administrator's approval: not processed yet
• Confirmed by Study dept. on: 09.04.2014
• Date and time of defence: 09.09.2015 09:00
• Date of electronic submission: 07.08.2015
• Date of proceeded defence: 09.09.2015
• Submitted/finalized: committed by student and finalized
• Opponents: David Lee Robbins, Ph.D.

Guidelines

Časoprostor je interdisciplinární pojem, který má přesah do politiky, ekonomie, historie a v neposlední řadě také do literatury a literárních studií. Čas a prostor jsou dva pojmy, které jdou vždy ruku v ruce a dnes je nemyslitelné mluvit o jednom, aniž bychom zmínili ten druhý.

Časoprostor je tedy pojem, který určuje místo a čas a tak se diagonálně nese jak naším vnímáním světa, tak i celou prózou. Souvisí s tím například přeměna krajiny a změna z přírodní a divoké na kultivovanou, kulturní a mechanickou. Například krajina, kterou popisuje Marcel Proust z vlakového vagonu za jízdy je jinou krajinou, než kterou autoři popisovali před vystavěním železnic. Tato přeměna ovlivnila vnímání jak času, tak i prostoru (přiblížení měst blíže apod.). Vnímání času a prostoru se dramaticky změnilo během první a druhé průmyslové revoluce. Dnes mluvíme o člověkem změněné krajině, která je dána výstavbou velkých průmyslových zón, mezinárodních letišť, dálnic a obchodních center. Tuto práci můžeme rozdělit do čtyř hlavních kapitol, které odpovídají čtyřem hlavním oblastem časoprostoru.

První, zdánlivě irelevantní otázkou - přesto velmi složitou, je promluva a její problematika. Protože se promluva odehrává v čase a v prostoru, a protože o čase a o prostoru mluvíme promluvou, jen nutné vymezit vnímání a pravdivost promluvy. Tato kapitola se tedy zabývá vztahem mezi promluvou a skutečností. Když mluvíme o promluvě, používáme k tomu slova a není a priori jasné, zda-li slova mohou odrážet skutečnost. Otázkou tedy zůstává, můžeme-li analyzovat promluvu promluvou? Jaké jsou hranice vyjádřitelnosti, co se dá říci a o čem se dá pouze mlčet? V této kapitole je představen pojem „významová propast“ a je zde mimo jiné čerpáno z textů Deleuze „Bartleby, or the Formula“. V neposlední řadě se v práci objevuje René Wellek a jeho texty zabývající se hranicemi vyjádřitelnosti, stejně jako Ludwig Wittgenstein a jeho ‚Tractatus Logico Philosopicus‘.

Druhým cílem této práce je stručně zmapovat historii vývoje vnímání času a prostoru. Jak byl časoprostor vnímán v minulosti, ve 20. století a co se s časoprostorem děje dnes? Jaké jsou milníky ve vnímání časoprostoru? Tato diachronní studie má objasnit pozici časoprostoru v dnešní době.

Druhá část této práce se soustředí na vymezení a popis nejdůležitějších součástí a znaků „nového prostoru“, urbanizace, nových topologií and nové demografie ve vztahu k časoprostoru. Objevují se zde pojmy jako je atemporalita, koncept soustavné a bezmezné přítomnosti, ale také „non-places“ a další termíny spjaté s „novým prostorem“.

Čtvrtá kapitola se souřadí na literaturu a klade si za cíl ukázat, jak se časoprostor objevuje a mění v konkrétních literárních dílech, ale i v literatuře obecně. Z beletrie se v této práci objevují ukázky, například z Williama Faulknera, Hermana Melvilla a Henryho Jamese, ale také ze současné prózy, například z Junota Diaze a dalších.

References

Augé Marc, Non-Places: Introduction to an Anthropology of Supermodernity (1995)

Baudrillard, Jean, America (1986)

Baudrillard, Jean, The Consumer Society: Myths and Structures (1970)

Baudrillard, Jean, Simulacra and Simulation (1981)

Harvey, David, Justice, Nature and the Geography of Difference (1996)

Harvey, David, Cosmopolitanism and the Geographies of Freedom (2009)

Gaston Bachelard, The Poetics of Space (1958)

Benjamin, Walter, “The Work of Art in the Age of Mechanical Reproduction”

Debord, Guy, Society of the Spectacle

Heidegger, Martin, ‘The Question Concerning Technology’

Everdell, William, R., The First Moderns

Giedion, Siegried, Mechanisation Takes Command

Lefebvre, Henri, Introduction to Modernity

Habermas, Jürgen, “Modernity—An Incomplete Project”

Lyotard, Jean-François “What is Post-Modernism?”

Lacan,Jacques, “A Materialist Definition of Consciousness”

Marx, Karl, “Economic & Philosophical Manuscripts”

Jameson, Fredric, “Postmodernism and Consumer Society”

McLuhan, Marshall, The Gutenberg Galaxy

Poggioli, Renato, The Theory of the Avant-Garde Bürger,Peter, Theory of the Avant-Garde

Bush, Vanevar, “As We May Think”

Freud, Sigmund, Beyond the Pleasure Principle