Rozvojová spolupráce (či také rozvojová pomoc) se pravidelně dostává do hledáčku odborné i neodborné veřejnosti, která si klade otázku, zda „to má smysl“, čímž je myšlen dlouhodobý pozitivní dopad pro partnerské země. Navrhovaný výzkum vychází ze situace, kdy se realizace dvoustranné pomoci (rozvojové projekty jednoho donora/státu) i mnohostranné pomoci (projekty multilaterálních organizací jako UN) mnohdy opírá spíše o plánování, monitoring a procesní hodnocení, případně krátkodobé výsledky, než o zkoumání dlouhodobého dopadu. Evaluace jsou navíc zpravidla zadávány samotnými donorskými agenturami a dle dostupné literatury mnohdy nedosahují odborných standardů, nebo tlumí negativní zjištění (positive bias). Práce je proto věnována hodnocení dlouhodobých dopadů rozvojové spolupráce, vyhodnocení nástrojů a kvality evaluací dopadů, příkladů dobré praxe i hodnocení dlouhodobých dopadů vybraných intervencí.