Ohrožení Irska Spojeným královstvím během 2 světové války, Test teorie nárazníkového státu

• Thesis title in Czech: Ohrožení Irska Spojeným královstvím během 2 světové války, Test teorie nárazníkového státu
• Thesis title in English: Threats to Ireland by the United Kingdom during the Second World War, Testing the Theory of Buffer State
• Key words: Nárazníkový stát, dohodové přístavy, Irsko, Německo, Spojené království, Druhá světová válka, rivalové, test
• English key words: Buffer state, Treaty ports, Eire, Germany, United Kingdom Second World War, Rivals, Test
• Academic year of topic announcement: 2021/2022
• Thesis type: Bachelor's thesis
• Thesis language: čeština
• Department: Department of Political Science (23-KP)
• Supervisor: RNDr. Jan Kofroň, Ph.D.
• Author: hidden - assigned by the advisor
• Date of registration: 30.05.2022
• Date of assignment: 30.05.2022
• Date and time of defence: 06.06.2023 09:00
• Venue of defence: Jinonice - Nový Kampus, B218, 218, seminární místnost ISS
• Date of electronic submission: 03.05.2023
• Date of proceeded defence: 06.06.2023
• Opponents: Mgr. Jan Ludvík, Ph.D.

References

Diehl, P.F., Goertz, G., 2000. War and peace in international rivalry 327.
Duggan, J.P., 1985. Neutral Ireland and the Third Reich. Barnes & Noble, Totowa, N.J.
Dwyer, T.R., 1988. Strained relations: Ireland at peace and the USA at war, 1941-45. Gill and Macmillan ;
Barnes & Noble, Dublin : Totowa, N.J.
Farrell, T., 2005. World Culture and Military Power. Security Studies 14, 448–488.
Fazal, T.M., 2004. State Death in the International System. International Organization 58, 311–344.
Fisk, R., 1985. In time of war: Ireland, Ulster and the price of neutrality 1939 - 45. Gill & Macmillan, Dublin.
Gilbert, M., Hoopla digital, 2015. Winston S. Churchill: Finest Hour, 1939--1941 (Volume VI). RosettaBooks :
Made available through hoopla, United States.
Kennedy, M., Laing, V. (Eds.), 2011. The Irish defence forces 1940-1949: the chief of staff’s reports. Irish
Manuscripts Commission, Dublin.
O’Halpin, E., n.d. Defending Ireland 399.
Valeriano, B., Benthuysen, J.V., 2012. When States Die: geographic and territorial pathways to state death.
Third World Quarterly 33, 1165–1189.
Van Evera, S., 2015. Guide to methods for students of political science.

Preliminary scope of work

Tématem práce je testování teorie, která je popsaná v článku State Death in the
Internacional System.(Fazal, 2004) Tanisha Fazal se zaměřila na otázku za jakých okolností
umírají státy v mezinárodním systému. Hlavním faktorem, který má vliv na přežití a smrt státu
je geopolitika, konkrétně státy, které je možné považovat za buffery jsou vystavené možnosti
dobytí, anexi anebo okupaci. Buffer je definován jako stát nacházející se mezi dvěma státy mezi
nimiž je trvající rivalita.(Fazal, 2004) Gary Goertz a Paul Diehl definují přetrvávající rivalitu
ve třech dimenzích, které musí rivality splňovat. Kompetitivnost o nedostatkové zboží, rozsáhlý
konflikt, dyadický vztah mezi konkurenty. Nejdůležitějším identifikátorem přetrvávající
rivality je, když mají dva státy mezi sebou minimálně pět vojenských sporů během posledních
pěti let.(Diehl and Goertz, 2000)
Hypotéza v článku State Death in the International System, tvrdí: „Buffery mají menší
šanci na přežití, protože mohou sloužit jako potencionální bojiště dvou rivalů a možným
zdrojem výhody pro jednoho z rivalujících států.“(Fazal, 2004) Buffer stát se tímto ocitá
uprostřed bezpečnostního dilematu. I přesto že ani jeden z rivalů nemusí chtít získat území
bufferu, nemůže tuto možnost jen tak nechat svému rivalovi. Tím pádem se může stát, že jeden
z rivalů podnikne akci vůči bufferu, jen aby tuto možnost sebral svému soupeři, a to i za cenu,
že se ocitne přímo na hranicích tohoto rivala.(Fazal, 2004)
Výzkumná otázka je, zdali teorie, kterou předložila Fazal ve své práci, platí. Teorie jde
dobře otestovat v situaci, kdy se nějaký stát ocitne náhle v pozici bufferu. V tuto chvíli se
očekává, že stoupne ohrožení bufferu. Ideálním potvrzením teorie by bylo, pokud by stát nově
v pozici bufferu ztratil kontrolu nad svojí zahraniční politikou, a to už například následkem
okupace nebo vojenské intervence. Další možností je, že rivalující státy, které tento buffer
stvořily, začnou vytvářet plány na získání moci nad zahraniční politikou bufferu.(Fazal, 2004)
Teorii budu v práci testovat na případu Irska během druhé světové války, když byla
Francie obsazena nacistickým Německem. Irsko je v ohledu na tuto teorii důležité hned
z několika důvodů. Prvním z nich je, že sama autorka během testování své teorie Irsko v letech
1940-1944 mezi buffery nezařadila. Já ale tvrdím, že Irsko v tomto období bufferem bylo, a tím
pádem je vhodné její testování o tento případ doplnit. Podle dat ze seznamu, který vytvořili
Diehl a Goertz spadají mezi trvalé rivaly i Spojené království a Německo. Mezi rivaly patří tyto
dvě země z jednoduchého důvodu a to, že státy jsou ve válce už od 3. září 1939 kdy Británie
vyhlásila válku Německu jako odpověď na invazi Polska.(Diehl and Goertz, 2000) A
v moment, co Třetí říše obsadila Francii, se Irsko začalo nacházet právě mezi těmito rivaly a
stalo se bufferem.
Aby Fazal otestovala svoji teorii vytvořila výzkum, kde testovala několik faktorů a sílu
jejich vlivu na smrt států. Jednalo se o to, zdali je stát v pozici bufferu, jestli je součástí aliance
a posledním faktorem byla samotná síla státu. Výsledky jejích testů potvrdily její hypotézu, že
buffer státy mají větší šanci, že zmizí z mezinárodního systému. Zároveň zjistila že státy po
roce 1945 mají o 94% větší šanci na přežití.(Fazal, 2004) Valeriano a Benthuysen reagují na
tuto teorii ve své práci z roku 2012, kde tvrdí že teorie Tanishy nebere v potaz faktor teritoriální
rozmíšek, které často předcházejí stvoření bufferů nebo přímo válkám a následně ztrátě
kontroly státu nad svojí zahraniční politikou tudíž smrtí státu. Valeriano a Benthuysen se
zaměřují pouze na násilné smrti států a tvrdí, že teritoriální spory daného státu jsou alespoň
částečně zodpovědné za přeměnu státu na buffer. Teritoriální spory mohou destabilizovat
situaci ve státě a jeho vedení čímž zvýšit atraktivitu možného dobytí pro okolní státy.(Valeriano
and Benthuysen, 2012)
V případě Irska během let 1940-1944 je nutné vzít v potaz problematiku, kterou právě
Valeriano a Benthuysen zmiňují ve své práci. I přestože tvrdím, že teritoriální spory Irska a
Velké Británie neměly klíčový vliv na situaci s Irskem, není možné to nechat bez povšimnutí.
Konflikt mezi těmito dvěma státy byl sice minimálně částečně vyřešen a právně ošetřen anglo�irskou dohodou, ale nedá se říct, že by otázka šesti hrabství nerezonovala jak v Irské, tak i
v Britské společnosti. Ba právě naopak necelistvost irského ostrova bude situaci komplikovat
po celou válku.
V případě Irska je nutné lehce pozměnit projev teorie, který budu sledovat, jelikož víme,
že Irsko mezi roky 1940-1944 nezemřelo. Smrt státu je definovaná jako formální ztráta kontroly
nad svojí zahraniční politikou na úkor dalšího státu. Proto jako potvrzení teorie nemůžeme
chápat právě smrt Irska. Smrt státu není jediným projevem teorie, který Fazal zmiňuje. Smrti
bufferu předchází jedna důležitá věc. Autorka tvrdí že „soupeřící velmoci mají silné strategické
nutkání, které je tlačí do toho zabrat buffer, který leží mezi nimi.“ (Fazal, 2004) Získání moci
nad bufferem by vyústilo ve znatelnou strategickou výhodu. Právě díky tomuto problému je
větší šance, že buffer stát zemře. Proto si myslím, že pokud se z nějakého státu stane buffer, tak
se v politickém diskurzu vládních elit dvou rivalů objeví plány na obsazení nebo vojenskou
intervenci vedenou proti bufferu. Očekávám, že v případě Irska bude tato změna pozorovatelná
u Spojeného Království, které do té doby neměla zájem o další spory s Irskem po anglo-irské
dohodě. U nacistického Německa můžeme očekávat plány útoku na Irsko, jak kvůli dobyvačné
nátuře režimu, tak i ze zkušenosti, že neutralita země Třetí říši nezastaví. Proto potvrzení mojí
hypotézy pokládám za zbytečné hledat u Německa, které bylo uprostřed svého válečného
tažení.
Irský případ je dobrou ukázkou, kde je vidět rychlou změnu na nezávislé proměnné
(zdali je stát buffer anebo ne) a zároveň s touhle změnou očekávám změnu na závislé proměnné
(jestli existují plány na obsazení nebo vojenskou intervenci vedenou proti bufferu). Konkrétně
na příkladu Irska to vypadá tak, že Velká Británie nechtěla mít s Irskem už žádné další spory,
ale v moment, co Německo, rival Spojeného království, obsadilo Francii a Irsko se stalo
bufferem, tak očekávám že Londýn začínal vytvářet plány na obsazení Irska, aby zabrali Irsko
dříve, než k tomu dostane příležitost nacistické Německo, které by pak následně mohlo
ohrožovat britský ostrov právě z Irska.
Moje práce má určité limitace. Vzhledem k tomu, že jde pouze o jedno případovou
studii, je těžší výsledek generalizovat na ostatní případy. I přesto v tomto případě půjde teorii
dobře otestovat a zjistit zdali neexistují další proměnné, které by zasahovaly do teorie a
ovlivňovaly kvantitavní výsledky výzkumu.(Van Evera, 2015) Zároveň je teorie testována
pouze na jednom z rivalů z důvodů jež vysvětluji výše.