Dějiny německy mluvících obyvatel českých zemí v muzeu: Komparace expozice Prožitek vlast a Naši Němci

• Thesis title in Czech: Dějiny německy mluvících obyvatel českých zemí v muzeu: Komparace expozice Prožitek vlast a Naši Němci
• Thesis title in English: History of the German-speaking Inhabitants of the Czech lands in the Museum: Comparison of the Exhibitions Experience Homeland and Our Germans
• Key words: Muzejní analýza, Collegium Bohemicum, Sudetendeutsches Museum, kolektivní paměť, muzeum, vzpomínková kultura, čeští Němci, sudetští Němci, Ústí nad Labem, Mnichov
• English key words: Museum Analysis, Collegium Bohemicum, Sudetendeutsches Museum, Collective Memory, Museum, Commemorative Culture, Czech Germans, Sudeten Germans, Usti nad Labem, Munich
• Academic year of topic announcement: 2021/2022
• Thesis type: diploma thesis
• Thesis language: čeština
• Department: Department of German and Austrian Studies (23-KNRS)
• Supervisor: prof. PhDr. Ota Konrád, Ph.D.
• Author: hidden - assigned by the advisor
• Date of registration: 07.03.2022
• Date of assignment: 07.03.2022
• Date and time of defence: 09.06.2023 08:00
• Venue of defence: Jinonice - Nový Kampus, C321, 321, seminární místnost IMS
• Date of electronic submission: 02.05.2023
• Date of proceeded defence: 09.06.2023
• Opponents: Malgorzata Swider

References

Sekundární literatura
Assmann, Aleida. Geschichte im Gedächtnis. Von der individuellen Erfahrung zur öffentlichen Inszenierung. München: C.H.Beck, 2007.
Assmann, Aleida. Prostory vzpomínání. Podoby a proměny kulturní paměti. Mnichov: C.H.Beck, 2018.
Bartlová, Milena, Blanka Mouralová a Jan Šícha. „Smutní Němci v Ústí“. Salón Práva, 24. březen 2022.
Baur, Joachim. Museumsanalyse: Methoden und Konturen eines neuen Forschungsfeldes. Bielefeld: transcript Verlag, 2010.
Baur, Joachim. „Museumsanalyse: Zur Einführung“. In Museumsanalyse: Methoden und Konturen eines neuen Forschungsfeldes, Joachim Baur, 7–14. Bielefeld: transcript Verlag, 2010.
Baur, Joachim. „Was ist ein Museum? Vier Umkreisungen eines widerspenstigen Gegenstands“. In Museumsanalyse: Methoden und Konturen eines neuen Forschungsfeldes, Joachim Baur, 15–48. Bielefeld: transcript Verlag, 2010.
Brandes, Detlef. Cesta k vyhnání 1938-1945 : plány a rozhodnutí o „transferu“ Němců z Československa a z Polska. Praha: Prostor, 2002.
Brandes, Detlef. Češi pod německým protektorátem: Okupační politika, kolaborace a odboj 1939-1945. Praha: Prostor, 2000.
Brandes, Detlef. Der Weg zur Vertreibung 1938-1945 Pläne und Entscheidungen zum „Transfer“ der Deutschen aus der Tschechoslowakei. München: Oldenburg, 2001.
Brandes, Detlef. Die Tschechen unter deutschem Protektorat. Teil I, Besatzungspolitik, Kollaboration und Widerstand im Protektorat Böhmen und Mähren bis Heydrichs Tod (1939-1942). München: R. Oldenbourg, 1969.
Brandes, Detlef. Die Tschechen unter deutschem Protektorat. Teil II. Besatzungspolitik, Kollaboration und Widerstand im Protektorat Böhmen und Mähren von Heydrichs Tod bis zum Prager Aufstand (1942-1945). München-Wien: R. Oldenbourg, 1975.
Braun, Karl. „Der 4. März 1919. Zur Herausbildung sudetendeutscher Identität“. Bohemia 37, 1996, 353–380.
Broklová, Eva a Jan Křen, ed. Obraz Němců, Rakouska a Německa v české společnosti 19. a 20. století. Praha: Karolinum, 1998.
Bryant, Chad Carl. Prague in black: Nazi rule and Czech nationalism. Cambridge: Harvard University Press, 2007.
Bryant, Chad Carl. Praha v černém : nacistická vláda a český nacionalismus. Praha: Argo, 2012.
Bundesinstitut für Kultur und Geshcichte der Deutschen im östlichen Europa. „Dokumentation der Heimatsammlungen in Deutschland“. Heimatsammlungen. (staženo 23. únor 2023). https://www.bkge.de/Heimatsammlungen/.
Chu, Winson. „From Expellee to Refugee: Absolute Victimhood and the Dokumentationszentrum Flucht, Vertreibung, Versöhnung“. Central European History 55, č. 4 (prosinec 2022): 587–595.
Collegium Bohemicum. „Stálá expozice Naši Němci“, https://www.collegiumbohemicum.cz/vystavy/stala-expozice-nasi-nemci/. (staženo 18. červen 2022).
Velvyslanectví České republiky v Berlíně. „Česko-německá deklarace o vzájemných vztazích a jejich budoucím rozvoji“. (staženo 3. prosinec 2022). https://www.mzv.cz/berlin/cz/vzajemne_vztahy/cesko_nemecka_deklarace_o_vzajemnych.html.
Česko-německá komise pro učebnice. „Diskusní fórum česko-německé komise pro učebnice“. Praha, 25. 11 2022. https://www.gei.de/wissenstransfer/internationale-schulbucharbeit/deutsch-tschechisch/dialogforum.
ICOM CZECHIA. „Definice muzea“, 2022. https://icom-czech.mini.icom.museum/icom/definice-muzea/.
Dolák, Jan. Muzeologie pro nemuzeology. Bratislava: Muzeológia a kultúrne dedičstvo, o.z., 2019.
Opráski. „DOM“. (staženo 7. únor 2023). https://www.opraski.cz.
Dvořák, Tomáš. Vnitřní odsun 1947-1953: závěrečná fáze „očisty pohraničí“ v politických a společenských souvislostech poválečného Československa. Brno: Matice moravská, 2013.
„Eine tschechisch-deutsche Gesellschaft im Zeitalter des Nationalismus“, sek. Osteuropastudien. (staženo 12. prosinec 2022). https://www.osteuropastudien.uni-muenchen.de/aktivitaeten/lv2022/index.html.
Erll, Astrid. Kollektives Gedächtnis und Erinnerungskulturen : Eine Einführung. Stuttgart: J. B. Metzler, 2017.
Gebel, Ralf. „Domů do říše“: Konrád Henlein a Říšská župa Sudety (1938-1945). Praha: Argo, 2018.
Gebel, Ralf. „Heim ins Reich!“: Konrad Henlein und der Reichsgau Sudetenland (1938-1945). München: Oldenbourg, 1999.
Hahnová, Eva a Hans Hennig Hahn. Sudetoněmecká vzpomínání a zapomínání. Votobia: Praha, 2002.
Haupt, Eva. „‚...das Erlebnis Namens Heimat‘. Ein Besuch des Sudetendeutschen Museum in München“. museum heute, č. 59 (červen 2022): 16–21.
„Heimatstuben – Sudetendeutsches Museum“. (staženo 23. únor 2023). https://www.sudetendeutsches-museum.de/ueber-uns/heimatstuben/.
Hertrich, André. „Kriegsverbrecherprozesse im Museum: Die historischen Schauplätze von Nürnberger und Tōkyōter Prozess und deren museale Verwendung“. NOAG 90/92, č. 196–198 (2020): 1–39. https://www.oag.uni-hamburg.de/noag/noag-196-198-2020-2022.html.
Jareš, Jakub. „Soudobé dějiny v místních muzeích“. In Jak vystavujeme soudobé dějiny. Muzeum v diskuzi, Jakub Jareš, Čeněk Pýcha a Václav Sixta, 31–61. Praha: Ústav pro studium totalitních režimů, 2020.
Kaiserová, Kristina a Miroslav Kunštát. „Češi a Němci v muzeu. Nové způsoby institucionalizace veřejné vzpomínky v česko-německých vztazích: Collegium Bohemicum (Ústí nad Labem) a Sudetoněmecké muzeum (Mnichov)“. In Paměť - expozice - ukládání: Muzealizace dějin v česko-německo-slovenském kontextu, Dušan Kováč, Miloš Řezník a Martin Schulze Wessel, 118–129. Publikace Česko-německé komise historiků. Praha: Česko-německá komise historiků : Masarykův ústav a Archiv AV ČR, v.v.i, 2017.
Kaiserová, Kristina a Miroslav Kunštát. „The Collegium Bohemicum in Ústí nad Labem, the Sudetengerman Museum in Munich. Which collective memories should be preserved, promoted and passed on?“ Revue d'etudes comparatives Est-Quest 47, č. 1–2 (2016): 91–111.
Kessler, Vojtěch. „‚Naší vlasti nadejde nové jaro!‘ Čtvrtý březen v sudetoněmeckém kalendáři“. In Vznik Československa a provincie Deutschböhmen, Pavel Jakubec a Jaroslav Pažout, 167–176. Praha: Scriptorium, 2019.
Kinšt, Petr. „Roky příprav, rozpočet 50 milionů. Nová výstava přibližuje soužití Čechů a Němců“. Litoměřický deník, 17. listopad 2021. https://litomericky.denik.cz/z-regionu/vystava-nasi-nemci-usti-20211117.html.
Konrád, Ota. Geisteswissenschaften im Umbruch: die Fächer Geschichte, Germanistik und Slawistik an der Deutschen Universität in Prag 1918-1945. Berlín: Peter Lang, 2020.
Koura, Petr. „Naši Němci. Komentovaná prohlídka expozice s historikem PhDr. Petrem Kourou, Ph.D.“ Muzeum města Ústí nad Labem, 31. březen 2022.
Koura, Petr. „Naši Němci. Komentovaná prohlídka s historikem PhDr. Petrem Kourou, Ph.D.“ Muzeum města Ústí nad Labem, 31. březen 2022.
Kováč, Dušan, Miloš Řezník a Martin Schulze Wessel. „Muzeum jako médium histoire croisée Němců, Čechů a Slováků. Úvod“. In Paměť - expozice - ukládání: muzealizace dějin v česko-německo-slovenském kontextu, editoval Dušan Kováč, Miloš Řezník a Martin Schulze Wessel, 7–20. Publikace Česko-německé komise historiků. Praha: Česko-německá komise historiků : Masarykův ústav a Archiv AV ČR, v.v.i, 2017.
Kováč, Dušan, Miloš Řezník, Martin Schulze Wessel, Česko-německá komise historiků a Masarykův ústav a Archiv AV ČR, ed. Paměť - expozice - ukládání: muzealizace dějin v česko-německo-slovenském kontextu. Publikace Česko-německé komise historiků, nová řada, s.v. 1. Praha: Česko-německá komise historiků : Masarykův ústav a Archiv AV ČR, v.v.i, 2017.
Kraft, Claudia. „Der Platz der Vertreibung der Deutschen im historischen Gedächtnis Polens und der Tschechoslowakei/Tschechien“. In Diktatur - Krieg - Vertreibung, Cornelißen Christoph et al., 329–353. Essen: Klartext, 2005.
Krajina ve stínu. Režie Bohdan Sláma. Film, 2020. 135 min.
Krauss, Marita. „‚Soužití‘. Sudetoněmecké muzeum v Mnichově - koncept přeshraničního pamětnického projektu“. In Paměť - expozice - ukládání: Muzealizace dějin v česko-německo-slovenském kontextu, Dušan Kováč, Miloš Řezník a Martin Schulze Wessel, 103–117. Publikace Česko-německé komise historiků. Praha: Česko-německá komise historiků : Masarykův ústav a Archiv AV ČR, v.v.i, 2017.
Kreisslová, Sandra. „‚Odsun‘ Němců v české vzpomínkové kultuře“. Národopisná revue 26, č. 4 (2016): 284–295.
Křen, Jan. Dvě století střední Evropy. Praha, 2005.
Křen, Jan. Konfliktní společenství: Češi a Němci 1780-1918. Praha: Academia, 1990.
Kučera, Jaroslav. Odsunové ztráty sudetoněmeckého obyvatelstva. Problémy jejich přesného vyčíslení. Praha: Federální ministerstvo zahraničních věcí, 1992.
Kunštát, Miroslav. „Nová německá vláda a morálně-historická dimenze česko-německých vztahů“. Mezinárodní vztahy, č. 1 (2007): 48–65.
Kunštát, Miroslav a Michal Kopeček. „‚Sudetoněmecká otázka‘ v české akademické debatě po roce 1989“. Soudobé dějiny, č. 3 (2003): 293–318.
Küpper, René. „Das Sudetendeutsche Museum in München. Eine kritische Würdigung“. Rukopis, leden 2023. Plánované zveřejnění v periodiku Geschichte und Wissenschaft im Unterricht. (staženo 19. únor 2023)
Malířová, Eva, ed. Češi a Němci: ztracené dějiny? Praha: Prago Media, 1995.
Mouralová, Blanka a Jan Šícha. „1500 Quadratmeter und 800 Jahre Leben. Visionen eines Museums von einem [sic!] abwesenden Minderheit“. In Selbstbilder der Minderheiten. Nationale und ethnische Minderheiten im Museum, editoval Peter Dragsbo, 38–48. Sonderburg, 2013.
Mouralová, Blanka a Jan Šícha. „Das Museum einer nahezu abwesenden Minderheit“. In Visualisierte Minderheiten. Probleme und Möglichkeoten der musealen Präsntation von ethnischen bzw. nationalen Minderheiten, editoval Petr Lozoviuk, 151–165. Dresden: Thelem, 2012.
Mrňka, Jaromír. Limity lidskosti: politika a sociální praxe kolektivního násilí v českých zemích 1944-1946. Praha: Ústav pro studium totalitních režimů, 2019.
Naimark, Norman M. Fires of hatred: ethnic cleansing in twentieth-century Europe. Cambridge, Mass: Harvard University Press, 2001.
Planker, Stefan, ed. Sudetoněmecké muzeum: Krátký průvodce trvalou expozicí. München: Sudetendeutsche Stiftung, 2022.
Regente, Vincent. Flucht und Vertreibung in europäischen Museen: deutsche, polnische und tschechische Perspektiven im Vergleich. Public history-angewandte Geschichte, Band 3. Bielefeld: Transcript, 2020.
Seibt, Ferdinand. Deutschland und die Tschechen: Geschichte einer Nachbarschaft in der Mitte Europas. München: List, 1974.
Spurný, Matěj. Nejsou jako my: česká společnost a menšiny v pohraničí (1945-1960). Praha: Antikomplex, 2011.
Staněk, Tomáš. „Abschiebung oder Vertreibung?“ In Deutsche und Tschechen. Geschichte-Kultur-Politik, Walter Koschmal, Marek Nekula a Joachim Rogall. München: Beck, 2001.
Staněk, Tomáš. Poválečné „excesy“ v českých zemích v roce 1945 a jejich vyšetřování. Roč. 41. Sešity ÚSD AV ČR. Praha: Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, 2005.
Staněk, Tomáš a Adrian von Arburg. „Stav výzkumu a společenská relevance tematiky“. In Vysídlení Němců a proměny českého pohraničí 1945-1951. Češi a Němci do roku 1945. Úvod k edici, Tomáš Staněk a Adrian von Arburg, 220–246. Středokluky: Zdeněk Susa, 2010.
Staněk, Tomáš a Adrian von Arburg. Vysídlení Němců a proměny českého pohraničí 1945-1951. Češi a Němci do roku 1945. Úvod k edici. Středokluky: Zdeněk Susa, 2010.
Šícha, Jan. Kousavý pes. Brod nad Tichou: Jan Šícha, 2021.
Šmídová, Olga. „Pro nás lépe už bylo... Vymístění z velké historie a kolektivní paměť ‚českých Němců‘“. Sociální studia, 2010, 59–87.
Štěpánek, Pavel. Obrysy muzeologie. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2002.
Ther, Philipp. Die dunkle Seite der Nationalstaaten: „Ethnische Säuberungen“ im modernen Europa. Göttingen: Vandenhoeck & Ruprecht, 2011.
Thiemeyer, Thomas. Fortsetzung des Krieges mit anderen Mitteln. Die beiden Weltkriege im Museum. Paderborn: Ferdinand Schöningh, 2010.
Thiemeyer, Thomas. Geschichte im Museum. Theorie - Praxis - Berufsfelder. Tübingen: Narr Francke Attempto, 2018.
Thiemeyer, Thomas. „Geschichtswissenschaft: Das Museum als Quelle“. In Museumsanalyse. Methoden und Konturen eines neuen Forschungsfeldes, Joachim Baur, 73–94. Bielefeld, 2010.
Tučková, Kateřina. Vyhnání Gerty Schnirch. Brno: Host, 2009.
Wiedemann, Andreas. „Komm mit uns das Grenzland aufbauen!“ : Ansiedlung und neue Strukturen in den ehemaligen Sudetengebieten 1945-1952. Essen: Klartext, 2007.
Wiedemann, Andreas. „Pojď s námi budovat pohraničí!“ : osídlování a proměna obyvatelstva bývalých Sudet 1945-1952. Praha: Prostor, 2016.
Zimmermann, Volker. Die Sudetendeutschen im NS-Staat : Politik und Stimmung der Bevölkerung im Reichsgau Sudetenland (1938-1945). Essen: Klartext, 1999.
Zimmermann, Volker. „Geschichtsbilder sudetendeutscher Vertriebenenorganisationen und ‚Gesinnungsgemeinschaften‘“. Zeitschrift für Geschichtswissenschaft 10, č. 53 (2005): 912–924.
Zimmermann, Volker. Sudetští Němci v nacistickém státě : politika a nálada obyvatelstva v říšské župě Sudety (1938-1945). Praha: Prostor, 2001.

 
Internetové zdroje
Adalbert Stifter Verein. „Zwei neue Museen im Kontext der Zeit“. YouTube, 2. prosinec 2021. https://www.youtube.com/watch?v=z58K4qlOEK0. (staženo 20. březen 2023)
„Historie muzea – Muzeum města Ústí nad Labem“. (staženo 6. říjen 2022). https://www.muzeumusti.cz/muzeum/historie-muzea/.
Historisches Seminar der LMU München a Filozofická fakulta Univerzity Karlovy. „Eine tschechisch-deutsche Gesellschaft im Zeitalter des Nationalismus“. Prezentováno v Eine tschechisch-deutsche Gesellschaft im Zeitalter des Nationalismus (hybrides Seminar), Mnichov, 3. červen 2022. https://www.osteuropastudien.uni-muenchen.de/aktivitaeten/lv2022/index.html. (staženo 7. září 2022)
Horák, Jan. „Výstava za 50 milionů v ohrožení? Expozici o českých Němcích nemá kdo dokončit“. Lidovky.cz, 7. prosinec 2016. https://www.lidovky.cz/domov/osud-vystavy-collegia-bohemica-je-nejisty.A161206_143852_ln_domov_jho. (staženo 29. květen 2022)
Kolářová, Anna. „Vzpomínání společné a rozdělené. Nová muzea sudetských Němců“. ART ANTIQUES, březen 2022. https://www.artantiques.cz/vzpominani-spolecne-a-rozdelene-nova-muzea-sudetskych-nemcu. (staženo 19. červen 2022)
Koura, Petr. „Ke kritice výstavy Naši Němci“. Salón Práva, 31. březen 2022. (staženo 6. červen 2022)
Lindner, Tomáš. „Země česká, mein Heimatland“. Respekt 2021, č. 46 (14. listopad 2021). https://www.respekt.cz/tydenik/2021/46/zeme-ceska-mein-heimatland?issueId=100538. (staženo 6. červen 2022)
Lizcová, Zuzana. „V kauze ústeckého Collegia Bohemika je v sázce pověst Česka i velké peníze“. Lidovky.cz, 31. leden 2014. http://ceskapozice.lidovky.cz/tema/v-kauze-usteckeho-collegia-bohemika-je-v-sazce-povest-ceska-i-velke-penize.A140123_232709_pozice_138815. (staženo 6. červen 2022)
„Meeting Brno 2018“. (staženo 19. říjen 2022). https://www.meetingbrno.cz/meeting-brno-2018/.
Tandem. „Tandem - Koordinierungszentrum Deutsch-Tschechischer Jugendaustausch“. Tandem-org.de. (staženo 22. únor 2023). https://tandem-org.de/.
„Visual History Archive“. (staženo 23. leden 2023). https://vha.usc.edu/home.
Zimmermann, Niklas. „Deutsche und Tschechen: Der Hopfen liebt das steile Dach“. FAZ.NET, 16. prosinec 2021. https://www.faz.net/aktuell/feuilleton/kunst-und-architektur/unsere-deutschen-ausstellung-im-stadtmuseum-aussig-17683961.html. (staženo 6. červen 2022)
Żydowskie muzeum Galicja. „Galicia Jewish Museum in Kraków“. Galicia Jewish Museum. (staženo 22. únor 2023). http://galiciajewishmuseum.org/en/.

Preliminary scope of work

V diplomové práci jsou zkoumány a porovnány dvě nové muzejní expozice věnované dějinám německy mluvícího obyvatelstva českých zemí. Jedná se o expozici Prožitek vlast v Sudetoněmeckém muzeu v Mnichově a Naši Němci v Městském museu Ústí nad Labem. Předmětem analýzy je vznik a současná podoba těchto expozic a příběh dějin, které návštěvníkovi prezentují. Obě expozice byly zdokumentovány a porovnány na základě katalogu otázek založeného na kritické analýze historického pramene. Z výsledků analýzy vyplývá, že ačkoliv byla obě muzea plánovaná ve stejném časovém období a v atmosféře podporující společný kritický pohled na dřívější odlišnou interpretaci česko-německých dějin, finální podoby obou muzeí nadále prezentují významnou část dějin odlišným způsobem a ani jedno z nich zcela nenaplnilo svůj původní záměr. Období 18. a 19. století prezentují expozice velmi podobně a kriticky reflektují také vývoj nacionalismu u česky i německy hovořících obyvatel. Politický vývoj 20. století však expozice zachycují každá ze svého pohledu. Výsledky výzkumu naznačují, že i přes současnou fungující česko-německou spolupráci a podrobný výzkum česko-německých dějin na obou strach hranice, prozatím nebylo možné vytvořit expozici, která by se kriticky zcela vyrovnávala s odlišnými podobami kolektivní paměti Němců a Čechů. I přesto je ale třeba vnímat expozice přinejmenším jako pokračování diskuze o těchto dějinách, které se otevírají zahraničním návštěvníkům a snaží se přispět ke společnému dialogu.

Preliminary scope of work in English

The master thesis examines and compares two new museum exhibitions dedicated to the history of the German-speaking population of the Czech lands. These are the exhibition Experience Homeland in the Sudeten German Museum in Munich and Our Germans in the Ústí nad Labem City Museum. The subject of the analysis is the creation and current form of these exhibitions and the story of history they present to the visitor. Both exhibitions were documented and compared on the basis of a catalogue of questions based on a critical analysis of historical sources. The results of the analysis show that, although both museums were planned in the same time period and in an atmosphere that encouraged a shared critical perspective on the previously different interpretations of Czech-German history, the final forms of the two museums continue to present a significant part of history in different ways, and neither has fully fulfilled its original intent. The exhibitions present the 18th and 19th century periods very similarly and also critically reflect the development of nationalism among both Czech and German speakers. The political development of the 20th century, however, is depicted by the exhibitions each from its own perspective. The results of the research suggest that despite the current functioning Czech-German cooperation and detailed research on Czech-German history on both sides of the border, it has not yet been possible to create an exhibition that would fully critically deal with the different forms of collective memory of Germans and Czechs. Nevertheless, the exhibitions should at least be seen as a continuation of the discussion of this history, opening up to foreign visitors and seeking to contribute to a common dialogue.