Role sociálního pracovníka v projektech Housing First.

• Thesis title in Czech: Role sociálního pracovníka v projektech Housing First.
• Thesis title in English: The role of the social worker in Housing First projects
• Key words: Housing First, sociální pracovníci, linioví pracovníci, role, vnímání
• English key words: Housing First, social workers, Street-level Bureaucrats, role, perception
• Academic year of topic announcement: 2020/2021
• Thesis type: Bachelor's thesis
• Thesis language: čeština
• Department: Department of Public and Social Policy (23-KVSP)
• Supervisor: Mgr. Ing. Olga Angelovská, Ph.D.
• Author: hidden - assigned by the advisor
• Date of registration: 10.09.2021
• Date of assignment: 10.09.2021
• Date and time of defence: 06.06.2022 09:00
• Venue of defence: Pekařská 16, JPEK405, 405, Zasedací místnost
• Date of electronic submission: 03.05.2022
• Date of proceeded defence: 06.06.2022
• Opponents: Mgr. Martin Nekola, Ph.D.

References

Orientační seznam literatury
Alespoň 10 textů u projektů bakalářských prací, alespoň 15 textů u projektů diplomových prací.

LITERATURA:

BICKOVÁ, Lucie. Individuální plánování a role klíčového pracovníka v sociálních službách. Tábor: Asociace poskytovatelů sociálních služeb České republiky, 2011. ISBN 978-80-904668-1-4.
DAVIS, Leisha. Creating Effective Rules in Public Sector Organizations. ISBN 9781626164475
HORÁK, Pavel a Markéta HORÁKOVÁ, 2009. Role liniových pracovníků ve veřejné politice* Street-level Bureaucrats and Their Role in Public Policy. Sociologický časopis/Czech Sociological Review [online]. 45(2), 369–395. Dostupné z: https://sreview.soc.cas.cz/pdfs/csr/2009/02/08.pdf
LIPSKY, M. c1980. Street-level bureaucracy: dilemmas of the individual in public services. New York: Russell Sage Foundation
LUX, Martin a Tomáš KOSTELECKÝ, ed. Bytová politika: teorie a inovace pro praxi. Praha: Sociologické nakladatelství (SLON) v koedici se Sociologickým ústavem AV ČR, 2011. Studijní texty (Sociologické nakladatelství). ISBN 978-80-7419-068-1.
MPSV. ÚVOD DO HOUSING FIRST: příručka [online]. In: . Praha, 2019. Dostupné z: http://socialnibydleni.mpsv.cz/images/soubory/HF/vod_do_Housing_First_MPSV_2019.pdf
NEŠPOROVÁ, Olga, et al. Sčítání osob bez domova v České republice 2019. Dostupné z: http://praha.vupsv.cz/fulltext/vz_458.pdf
PLEACE, Nicholas, 2017. Evropská příručka Bydlení především [online]. Praha: Úřad vlády ČR – Sekce pro lidská práva Agentura (Odbor) pro sociální začleňování Dostupné z: https://www.socialnibydleni.org/wp-content/uploads/2018/10/hfguide_cz_171006_orez.pdf
Role sociálního pracovníka ve vybraných tématech sociálních služeb. Tábor: Asociace poskytovatelů sociálních služeb ČR, profesní svaz sociálních pracovníků v sociálních službách, 2020. ISBN 978-80-88361-02-2.
TSEMBERIS, Sam J. Housing first: model Pathways ukončení bezdomovectví u osob trpících duševními poruchami a poruchami plynoucími z užívání psychoaktivních látek. Přeložil Lenka FALTEJSKOVÁ. Praha: Platforma pro sociální bydlení, 2020. ISBN 978-80-270-7863-9.

Preliminary scope of work

K jaru 2019 bylo v České republice evidováno zhruba 23 830 osob bez domova, sčítány byly pouze osoby bez střechy nad hlavou a vybrané kategorie podle mezinárodní typologie ETHOS. Nejvíce těchto osob se nachází na území Hlavního města Prahy a v Moravskoslezském kraji (Nešporová, 2019). Mezi sčítanými osobami bez domova výrazně převažují muži. Osm z deseti osob bez střechy přespávajících venku a v noclehárnách jsou muži, pouze dvě z deseti jsou ženy (Nešporová, 2019, str. 7). Mezi formy bezdomovectví můžeme řadit mnohé. FEANTESA (Evropská federace národních sdružení pracujících s bezdomovci) utvořila typologii bezdomovectví nazvanou ETHOS. Ta uvádí 4 hlavní koncepční kategorie (bez střechy, bez bytu, nejisté bydlení, nevyhovující bydlení) a 13 operačních subkategorií (FEANTSA, bez data).

Housing First je přístup, který se snaží o řešení bezdomovectví, které je považováno za extrémní formu sociálního vyloučení, jehož řešení vyžaduje komplexní přístup a bez sociálních pracovníků by nebyl možný realizovat. Téma této práce se soustředí na klíčovou roli sociálních pracovníků v projektu Housing First a na to, jak vnímají sociální pracovníci změnu v přechodu z klasických sociálních služeb do Housing First. Zároveň na sociální pracovníky budu nahlížet pomocí teorie liniových pracovníků.

O Housing First (česky: Bydlení především).
Tento přístup se zaměřuje primárně na jedince, kteří jsou ohroženi na bydlení a potřebují velmi rozsáhlou míru podpory ze stran sociálních pracovníků, ale také ze strany dalších expertů (adiktologů, psychologů aj.). Jedinci obvykle propadávají systémem sítí sociálních služeb. Velmi často se jedná o jedince s vážnějšími zdravotními problémy, ale i psychickými problémy nebo závislostí na návykových látkách (Housing First v ČR, bez data). V ČR se Housing First soustředí převážně na rodiny.

Projekty Housing First jsou úspěšné díky osmi principům (Housing First v ČR, bez data):
bydlení je lidské právo,
možnost volby a kontroly na straně klientů (podpora je individuální a rozvíjí silné stránky klienta),
oddělení bydlení a podpory (je vyžadováno plnění běžných povinností nájemníka, avšak bydlení není podmíněno např. abstinencí),
zaměření na zotavení (důraz na individuální prospěch a smysluplnost s důrazem na rozhodování a směřování svého života),
minimalizace rizik, neboli „harm reduction“ (holistický přístup zaměřený na celou osobnost, např. při užívání drog a alkoholu, usiluje o řešení všech příčin a následků, nikoliv pouze o detoxikační léčbu),
aktivní zapojení bez donucení (pracovníci podpory aktivně nabízí klientovi podporu),
individuální plánování,
flexibilní podpora na potřebnou dobu.

Housing First se například od prostupného bydlení (Prostupné bydlení se snaží osoby bez domova na samostatné bydlení nejdříve připravit, musí splnit určitá kritéria, která zjišťují jejich kompetence k bydlení (Housing First v ČR, bez data).) odlišuje tím, že klientům je poskytnuto standardní bydlení rychle a bez přípravy, ale také intenzitou sociální práce a výše zmiňovanou multidisciplinaritou. Bydlení je základní potřebou, která je nutná k efektivním snahám o sociální integraci. Dále pak Housing First umožňuje stabilizaci klientů, přináší většinou pocit bezpečí a kontroly a napomáhá k vytvoření životních priorit. Podpora je uživatelům poskytována primárně pomocí sociální práce, snažící se o udržení bydlení, zlepšení zdravotní situace, zvýšení životní spokojenosti a sociální integrace (Housing First v ČR, bez data). V Housing First má sociální pracovník s klientem mnohem častější a intenzivnější kontakt. V klasických sociální službách standardně nemají sociální pracovníci na jednoho klienta tolik času. V Housing First se doporučuje maximální zátěž na jednoho pracovníka - 10 klientů.

Téma, které bych ráda zkoumala ve své bakalářské práci je jak již jsem zmiňovala „Jakou roli hraje sociální pracovník v projektech Housing First”. Zajímá mne, co přesně obnáší práce sociálních pracovníků a jak vnímají sociální pracovníci změnu z klasických sociálních služeb do Housing First a zda jsou třeba pozorovatelné rozdíly v systémovém nastavení “pravidel” Housing First pro sociální pracovníky a pak užitou praxí. Někdy mohou být pravidla nastavena poměrně benevolentně, a proto se také zaměřím na to, jak tuto benevolenci vnímají sociální pracovníci a zda vnímají jako výhodné či nevýhodné. Práce by mohla také mapovat podobu postavení a obecně náplň práce sociálních pracovníků v Housing First a to ze strany jak samotných sociálních pracovníků, tak jejich nadřízených. Zajímá mě, jaké je chování těchto pracovníků a zda je v souladu s nastavenými pravidly a doporučeními přicházejícími svrchu.
Zároveň bych se chtěla dotknout i toho, jak náročná je jejich práce a jaké nástrahy s sebou přináší a kdy třeba dochází k odchodu z projektů. Ráda bych se pokusila, v případě, že to bude vhodné, předat i nějaká doporučení, která by případně napomohla k sestavování pravidel pro sociální pracovníky a která by teoreticky mohla pomoci k lepší funkci celého Housing First.

Teorii, kterou použiji je teorie liniových pracovníků, respektive role řadových pracovníků. Konkrétně bych se tedy zaměřila na sociální pracovníky, kteří spadají podle Horák a Horáková (2009) do termínu “liniových byrokratů” – což jsou tedy pracovníci všech veřejných služeb, kteří přímo interagují s občany a mají možnost rozhodnout se, jak budou jednat při řešení problémů svých klientů. “Lipsky [1980] tvrdí, že úředníci první linie jsou během své práce vystaveni náročným a nejednoznačným pracovním podmínkám, které ovlivňují jejich rozhodování a znemožňují jim vykonávat jejich zaměstnání tak, jak by si přáli” (Horák a Horáková, 2009, str. 370). Linioví pracovníci mnohdy musejí při rozhodování čelit nejednoznačným pracovním podmínkám tvorbou tzv. copying mechanisms = mechanismy zvládání. Ty mají dvojí funkci – snaží se o nalezení řešení, jak zvládnout problémové klienty a pravidla a procedury přizpůsobit klientům. Zadruhé se snaží o úspěšnost učení se pravidlům manipulace s klienty a také při kontrole klientů, což ale v Housing First spíše nepozorujeme a naopak se proti tomu projekt spíše vymezuje. V Housing First ale ne vždy hovoříme o nějaké kontrole a sociální pracovníci se mnohdy snaží spíše o co nejosobnější vztah s klienty a rozhodnutí jsou vedená klientem, nikoliv pracovníkem. Z Lipskyho konceptu úředníků první linie vyplývá [Lipsky 1980], že existence neurčitých pracovních podmínek vyvolává u liniových zaměstnanců dilemata, která se pracovníci v rámci své pozice, role a autonomie snaží řešit uplatněním vlastních strategií interakce s klienty [srv. Musil 2004] citováno z: (Horák a Horáková, 2009, str. 372).

V Housing First také může docházet ke špatnému, či nedostatečnému nastavení pravidel, a to jak skupinových, tak osobních a ty mohou vést k tomu, že průběh projektu se zkomplikuje. “Vedle náročných a nejednoznačných pracovních podmínek jsou linioví byrokraté vystaveni tlakům odlišných zájmů a preferencí ostatních pracovníků, kteří jsou v hierarchicky nadřazené pozici.” (Horák a Horáková, 2009, str. 371). Určitě bych se ráda zaměřila právě i toto a ráda bych zjistila, zda k tomu v projektu dochází a odpovídá to tomu, co zmiňuje Horák a Horáková.

Případné dílčí otázky:
Jak vnímají sociální pracovníci změnu v přechodu z klasických sociálních služeb do Housing First? Jak ovlivňují sociální pracovníci výsledky projektů Housing First? Jak klíčová je jejich role? Jaké všechny povinnosti zastávají sociální pracovníci v přístupu Housing First? Do jaké míry a jak je sociální pracovník schopen ovlivňovat celkový průběh Housing First? Zda a případně jak se liší praxe od legislativního ukotvení zákona č. 108/2006 Sb.? Kdy a proč dochází ke špatnému nastavení pravidel, a to jak skupinových, tak osobních a v co to ústí? Jak se liší vnímání práce sociálního pracovníka mezi liniovými pracovníky a jejich nadřízenými?

CITOVANÁ LITERATURA:
NEŠPOROVÁ, Olga, et al. Sčítání osob bez domova v České republice 2019. [online]. B.m.: [cit. 2021-06-23]. Dostupné z: http://praha.vupsv.cz/fulltext/vz_458.pdf
FEANTSA, bez data. ETHOS -Evropská typologie bezdomovství a vyloučení z bydlení v prostředí ČR [online]. B.m.: [cit. 2021-06-23]. Dostupné z: https://www.feantsa.org/download/cz___8621229557703714801.pdf
Housing First v ČR, bez data. www.socialnibydleni.mpsv.cz [online]. B.m.: [cit. 2021-06-23]. Dostupné z: http://www.socialnibydleni.mpsv.cz/cs/co-je-socialni-bydleni/housing-first-v-cr
HORÁK, Pavel a Markéta HORÁKOVÁ, 2009. Role liniových pracovníků ve veřejné politice* Street-level Bureaucrats and Their Role in Public Policy. Czech Sociological Review [online]. stránky: 369–395. [cit. 2021-06-23]. Dostupné z: https://sreview.soc.cas.cz/pdfs/csr/2009/02/08.pdf

Předpokládané metody zpracování
Vysvětlete, na jakých datech bude analýza založena (druh, vzorek, terén) a jaké postupy a techniky k jejich analýze použijete. U teoretické práce popište analytický popř. syntetický postup.

Zkoumat budu kvalitativně, pomocí polostrukturovaných rozhovorů s různými sociálními pracovníky přístupu Housing First. Celková data budu analyzovat pomocí metody kódování. Ráda bych pracovala alespoň s 5 rozhovory.


Etické souvislosti zvažovaného projektu
Je realizace projektu spojena s etickými riziky? Pokud ano, jak na ně budete v projektu reagovat. Jak bude zajištěna ochrana osobních údajů účastníků výzkumu?

Myslím si, že v souvislosti s projektem by mohly nastat určitá etická rizika. Etika je u výzkumného šetření totiž velice úzce spjata s vědeckým paradigmatem objektivity a nestrannosti. Někdy má výzkumník tendenci hledat v datech to, co potřebuje a proměňovat tak jejich objektivitu. Nicméně toto se v bakalářské práci určitě stát nesmí, a proto je nutné si na to dávat velký pozor. Dále pak je nutné brát v potaz GDPR, proto je určitě potřeba připravit čestná prohlášení a zeptat se na souhlas či nesouhlas s uvedením jména respondentů, pokud si respondenti budou přát zůstat v anonymitě, pak to samozřejmě budu respektovat. Je možné, že se při rozhovorech dostaneme i k nepříjemným tématům, s čímž se pojí jistá morální dilemata a je nutné tuto skutečnost brát v potaz už při sestavování námětu k rozhovoru, aby nedošlo k nějakým nepříjemnostem.