Vztah mezi Congressional Progressive Caucus a vedením Demokratické strany v Kongresu Spojených států amerických

• Thesis title in Czech: Vztah mezi Congressional Progressive Caucus a vedením Demokratické strany v Kongresu Spojených států amerických
• Thesis title in English: The relationship between Congressional Progressive Caucus and the Democratic party leadership in Congress
• Key words: Congressional Progressive Caucus, Spojené státy, Kongres, Sněmovna Reprezentantů, parlamentarismus, politické strany
• English key words: Congressional Progressive Caucus, United States, Congress, House of Representatives, parliamentarism, political parties
• Academic year of topic announcement: 2018/2019
• Thesis type: Bachelor's thesis
• Thesis language: čeština
• Department: Department of Political Science (23-KP)
• Supervisor: PhDr. Jakub Dopieralla
• Author: hidden - assigned by the advisor
• Date of registration: 31.05.2019
• Date of assignment: 31.05.2019

Guidelines

V posledních letech lze pozorovat trend, kdy se z různých důvodů dostávají k moci pravicově populistické strany, hnutí nebo osobnosti. Příkladem budiž například Itálie, Maďdarsko, Rakousko, Brazílie, a nebo Spojené státy americké. Často uváděným důvodem pro tento vzestup popularity populistických subjektů bývá udáván jednak více propojený svět, který může vyvolávat strach z neznámého a přesně pro tyto strach evokující problémy nabízí pravicový populismus velmi atraktivní a jednoduchá řešení. Dalším velkým důvodem je určitě i zklamání z tradiční politiky, protože obyčejní lidé se cítí být podvedení a hledají tedy protestní alternativy. Tak například přišel k prezidentskému křeslu Donald Trump v roce 2016.

Tato vlna ale samozřejmě vyvolala i protireakci, a to levicovou. V současné době je jejím největším představitelem Congressional Progressive Caucus, tedy levicové křídlo Demokratické strany v Kongresu. Ve Sněmovně reprezentatnů získala tato frakce ve volbách v polovině funkčního období pana Trumpa 95 křesel, což je 21% zcelkového počtu, a stala se tak druhou největší frakcí v dolní komoře Kongresu. Demokratická strana má v současné době Sněmovnu reprezentantů pod kontrolou poprvé po osmi letech, ale vedení demokratů ve Sněmovně reprezentantů v čele s Nancy Pelosiovou však nemůže pouze oslavovat. Centristické návrhy demokratického jádra totiž v některých případech nejsou dostatečnou změnou a vzniká tak tření mezi těmito dvěma v zásade přátelskými tábory.

A právě zkoumání tohoto vztahu mezi CPC a vedením demokratů v dolní komoře Kongresu je podle autora velmi důležitým krokem k lepší schopnosti předpovídat vývoj především ve Sněmovně reprezentantů a v Demokratické straně, jelikož s větší silou CPC se zvětšuje i názorový rozkol uvnitř strany.