Vztah mezi Congressional Progressive Caucus a vedením Demokratické strany v Kongresu Spojených států amerických
Thesis title in Czech: | Vztah mezi Congressional Progressive Caucus a vedením Demokratické strany v Kongresu Spojených států amerických |
---|---|
Thesis title in English: | The relationship between Congressional Progressive Caucus and the Democratic party leadership in Congress |
Key words: | Congressional Progressive Caucus, Spojené státy, Kongres, Sněmovna Reprezentantů, parlamentarismus, politické strany |
English key words: | Congressional Progressive Caucus, United States, Congress, House of Representatives, parliamentarism, political parties |
Academic year of topic announcement: | 2018/2019 |
Thesis type: | Bachelor's thesis |
Thesis language: | čeština |
Department: | Department of Political Science (23-KP) |
Supervisor: | PhDr. Jakub Dopieralla |
Author: | hidden - assigned by the advisor |
Date of registration: | 31.05.2019 |
Date of assignment: | 31.05.2019 |
Guidelines |
V posledních letech lze pozorovat trend, kdy se z různých důvodů dostávají k moci pravicově populistické strany, hnutí nebo osobnosti. Příkladem budiž například Itálie, Maďdarsko, Rakousko, Brazílie, a nebo Spojené státy americké. Často uváděným důvodem pro tento vzestup popularity populistických subjektů bývá udáván jednak více propojený svět, který může vyvolávat strach z neznámého a přesně pro tyto strach evokující problémy nabízí pravicový populismus velmi atraktivní a jednoduchá řešení. Dalším velkým důvodem je určitě i zklamání z tradiční politiky, protože obyčejní lidé se cítí být podvedení a hledají tedy protestní alternativy. Tak například přišel k prezidentskému křeslu Donald Trump v roce 2016.
Tato vlna ale samozřejmě vyvolala i protireakci, a to levicovou. V současné době je jejím největším představitelem Congressional Progressive Caucus, tedy levicové křídlo Demokratické strany v Kongresu. Ve Sněmovně reprezentatnů získala tato frakce ve volbách v polovině funkčního období pana Trumpa 95 křesel, což je 21% zcelkového počtu, a stala se tak druhou největší frakcí v dolní komoře Kongresu. Demokratická strana má v současné době Sněmovnu reprezentantů pod kontrolou poprvé po osmi letech, ale vedení demokratů ve Sněmovně reprezentantů v čele s Nancy Pelosiovou však nemůže pouze oslavovat. Centristické návrhy demokratického jádra totiž v některých případech nejsou dostatečnou změnou a vzniká tak tření mezi těmito dvěma v zásade přátelskými tábory. A právě zkoumání tohoto vztahu mezi CPC a vedením demokratů v dolní komoře Kongresu je podle autora velmi důležitým krokem k lepší schopnosti předpovídat vývoj především ve Sněmovně reprezentantů a v Demokratické straně, jelikož s větší silou CPC se zvětšuje i názorový rozkol uvnitř strany. |