Koclířov u Svitav: poutní místo (mezi)národního významu v sekularizovaném státě

• Thesis title in Czech: Koclířov u Svitav: poutní místo (mezi)národního významu v sekularizovaném státě
• Thesis title in English: Koclířov by Svitavy: pilgrimage place of (inter)national importance in a secularized state
• Key words: geografie náboženství, poutnictví, fatimský apoštolát, sekularizace, sakralizace, postsekularizace
• English key words: geography of religion, pilgrimage, Fatima apostolate, secularisation, sacralisation, postsecularisation
• Academic year of topic announcement: 2016/2017
• Thesis type: diploma thesis
• Thesis language: čeština
• Department: Department of Social Geography and Regional Development (31-340)
• Supervisor: doc. RNDr. Tomáš Havlíček, Ph.D.
• Author: hidden - assigned by the advisor
• Date of registration: 03.01.2017
• Date of assignment: 03.01.2017
• Date of electronic submission: 24.04.2017
• Opponents: RNDr. Zdeněk Kučera, Ph.D.

Preliminary scope of work

Diplomová práce představuje Mariánské poutní místo Koclířov u Svitav jako živé sídlo Českomoravské Fatimy, národního centra Fatimského apoštolátu v ČR, které svým významem sehrává unikátní postavení v rámci univerzální římskokatolické církve. Cílem práce, která spadá pod geografii náboženství, je hloubková studie tohoto relativně nově etablovaného poutního centra, jehož vznik se datuje do roku 1995.
Analyzuji, jakým způsobem je tato konkrétní lokalita poutnictvím transformována. Snažil jsem se rozklíčovat celkem 4 předpoklady, které se zdánlivě jeví nelogicky protichůdně: nastartování sakralizace v této extrémně sekulární destinaci, fenomén polského papeže sv. Jana Pavla II. v těchto končinách, vzdálených přes 250 km od jeho rodných Wadowic nebo postsekulární aktivity věřících poutníků. Stává se zde z bývalé ospalé zapadlé vísky socioekonomicky dravé poutní centrum regionálního, národního či dokonce mezinárodního významu? A jak funguje vzájemná spolupráce s obcí a zdejší školou? Abych relevantně dosáhl teoretického zarámování poutnictví v celoevropském, ale i celosvětovém kontextu, čerpal jsem zejména z literatury polských autorů, kde je poutnictví více zakořeněno a hraje tradiční roli. Navíc snad jediná katedra religiózní geografie na světě sídlí právě na Jagellonské univerzitě v Krakově. Poté se již věnuji situaci v Česku: od historického exkurzu, přes totalitní a porevoluční období, až po současný postsekularismus a s tím související deinstitucionalizaci.
V analytické části práce jsem na základě třech kvalitativních výzkumů (dvou dotazníkových šetření a hloubkových rozhovorů), dat z recepce ČMFA a terénního průzkumu drobných sakrálních objektů, vyhodnotil jednotlivé předpoklady. Z šetření se potvrdilo nastartování sakralizace, ale na druhou stranu i preferování postsekulárních aktivit poutníků (téměř 2/3), resp. institucionalizované tradiční církevní projevy nebyly nakonec upřednostňovány. Zato zbývající dva předpoklady byly vyvráceny: většina poutníků přijíždí spíše z blízkého okolí a ani žádný ekonomický zázrak v obci se nekoná. Závěry terénního průzkumu jsou diskutabilní: na jedné straně jsou mnohé drobné sakrální památky nově zrekonstruovány, ale na straně druhé se zde vyskytují rovněž objekty zarostlé, zrezavělé či jen torza nebo dokonce úplně odcizené.

Preliminary scope of work in English

This thesis presents the Marian place of pilgrimage ‘Koclířov by Svitavy’, the residence of the Czech-Moravian Fatima, the apostolate centre of the Czech Republic which plays a unique position within the Catholic Church. The aim of the work, coming under the geography of religion, is an in-depth study of the relatively recently established pilgrimage center, which dates back to 1995.
Analyzing how this particular pilgrimage location has transformed, I have tried to decipher a total of 4 assumptions that are seemingly contradictory and illogical: the start of the location’s sanctification in this extremely secular destination; the phenomenon of the Polish Pope St. John Paul II. in this area, over 250 km away from his native Wadowice and the post-secular activities of religious pilgrims. How could this formerly sleepy and remote village become a pilgrimage center of regional, national or even international importance? And how does mutual cooperation with the municipality and the local school work? To reach a relevant theoretical framing of pilgrimage throughout Europe, as well as the global context, I drew mainly from Polish literature, where pilgrimage has deeper roots and plays a traditional role. In addition, perhaps the only department of religious geography of the world is based at the Jagiellonian University in Krakow. Then we move on to to the situation in the Czech Republic: the historical excursion through the totalitarian and the post-revolutionary period to the current post-secular and related deinstitutionalization.
In the analytical part, on the basis of three qualitative surveys (two surveys and interviews); data reception from ČMFA; a field survey of small religious objects, I evaluate various assumptions. The survey confirms the start of sanctification with a preference to the post-secular activities of pilgrims (nearly 2/3), respectively but conversely, institutionalized traditional church manifestations are eventually preferred. However, the remaining two assumptions have been refuted: the majority of pilgrims come from the surrounding area and no economic miracles experienced by the municipality are evident. The conclusions of the field research are controversial: on the one hand, there are many smaller, reconstructed religious monuments but there are also unkempt objects, suffering from rust, reduced to torsos or that have even been stolen outright.