Úspěšné zahájení kojení patří u savců včetně člověka ke klíčovým faktorům ovlivňujícím přežívání potomků. Kojením však novorozenec získává nejen potravu, ale má rovněž vliv na vývoj imunity dítěte a rozvíjí se při něm vzájemný vztah mezi matkou a dítětem. Předchozí studie ukazují, že na zahájení kojení mají vliv některé sociodemografické charakteristiky matky (např. věk, dosažené vzdělání, rodinný stav), průběh porodu a kontakt matky a dítěte těsně po porodu. Cílem navrhované diplomové práce je testovat vliv těchto faktorů na rychlost zahájení kojení. Výzkum proběhne u souboru 500 matek mladších čtyřiceti let s fyziologickým porodem, jejichž děti se narodí v termínu a které nevykazují zdravotní překážky v kojení. Data budou sbírána pomocí dotazníků zaměřených na sociodemografické údaje, informace o předchozích zkušenostech matky s porody a kojením, data týkající se tohoto konkrétního porodu, poporodního kontaktu s novorozencem a otázky týkající se osobnostního profilu rodičky. Z lékařských záznamů budou získána data o porodu, poporodní praxi a změnách váhy dítěte. Dotazníky respondentky vyplní v průběhu pobytu v Gynekologicko-porodnické klinice. Následně bude testováno, jak výše uvedené faktory ovlivňují zahájení kojení. Výsledky navrhované práce umožní hlubší porozumění faktorům přispívajícím k neproblematickému zahájení kojení a jejich případná aplikace může přispět k zlepšení rané poporodní péče o matku a novorozeně.
Preliminary scope of work in English
One of the key factors influencing survival rate of newborn mammals including humans is successful initiation of breastfeeding. Breastfeeding is not only a reliable way how to feed a newborn, but has also an important influence on a development of child’s immunity and relationship between mother and child. Previous studies show that initiation of breastfeeding is influenced by some sociodemographic characteristics of mother (e.g., age, education, family state), course of delivery and early mother-infant contact. The main aim of the proposed project is to test effect of the above mentioned factors on breastfeeding initiation. The data will be collected from 500 mothers aged under forty years with physiological in term delivery and with no apparent difficulties inhibiting breastfeeding. The data will be collected by use of questionnaires asking about sociodemographic data, previous childbirths and breastfeeding history, current childbirth, mother-infant contact right after delivery and mother’s personality. Child’s weight gain during the first three days will be also available from the medical records. The questionnaires will be completed by mothers during their stay in the maternity ward. We will test how above reported factors influences initiation of breastfeeding. The results of the proposed research project will contribute to more structured understanding of factors influencing initiation of breastfeeding and may thus help in shaping advanced early after birth care.