Existuje mnoho studií, které popisují akutní vystavení chladu v zimních měsících, anebo pád do ledové vody, jako zvýšené riziko vzniku náhlých srdečních nebo mozkových příhod. Naproti tomu zvýšená odolnost proti chladu vyvolaná dlouhodobou chladovou adaptací by tato rizika mohla zmírnit. První fáze chladové adaptace aktivuje adrenergní systém, jehož buněčná odpověď se v pokročilých fázích adaptace snižuje. Přesto adaptací získané buněčné změny přetrvávají i týdny po adaptaci. Průběh aktivace/deaktivace a podíl jednotlivých subtypů β-adrenergních receptorů (β1, β2 a β3) v srdci potkana v průběhu adaptace a následné regresi není znám. Na základě literárních údajů předpokládáme, že významnou úlohu by v pozdní a regresní fázi adaptace mohl hrát thyroidní systém. Cílem dizertační práce je zjistit podíl aktivace adrenergních drah v jednotlivých fázích adaptace (10 dní, 3 týdny, 5, týdnů a 2 týdny regrese) a míru přispění tyroidních hormonů.