Fobie ze zvířat: strach nebo „disgust“?

• Thesis title in Czech: Fobie ze zvířat: strach nebo „disgust“?
• Thesis title in English: Animal phobia: fear or disgust?
• Key words: fobie ze zvířat, ofidiofobie, arachnofobie, strach, znechucení, koevoluce
• English key words: animal phobia, ophidiophobia, arachnophobia, fear, disgust, coevolution
• Academic year of topic announcement: 2012/2013
• Thesis type: Bachelor's thesis
• Thesis language: čeština
• Department: Department of Zoology (31-170)
• Supervisor: RNDr. Eva Landová, Ph.D.
• Author: hidden - assigned by the advisor
• Date of registration: 22.11.2012
• Date of assignment: 21.12.2012
• Date of electronic submission: 17.05.2013
• Date of proceeded defence: 10.06.2013
• Opponents: Mgr. et Mgr. Iveta Hocko Fajnerová, Ph.D.
• Advisors: prof. RNDr. Daniel Frynta, Ph.D.

Preliminary scope of work

Fobie ze zvířat je jednou z nejčastějších specifických fobií u lidí. Tradičně se předpokládalo, že se v nich uplatňují především dvě emoce – strach a anxieta, poslední dobou se však objevují práce, které diskutují o úloze emoce zvané „disgust“ (znechucení, odpor) (Cisler et al. 2009). Cílem rešerše je definovat strach a „disgust“ z různých pohledů a dále určit proximátní a ultimátní mechanismy obou těchto procesů (emocí). Fobie i zapojené emoce jsou definovány především z hlediska psychologie a psychiatrie. Fyziologické projevy jsou pak zkoumány především pomocích moderních fyziologických a medicínských metod (např. funkční zobrazovací metody aj.) Práce by tedy měla obsahovat i známé informace o aktivaci specifického neurálního substrátu pro strach a „disgust“. Mezi dobře rozeznatelné specifické fyziologické projevy patří také změny srdečního tepu a tlaku krve, změny odporu kůže, role autonomního nervového systému či zvýšené hladiny určitých hormonů.Spouštěcími stimuly v případě arachnofobie, ofidiofobie aj. jsou jimi tedy pavouci či hadi. „Disgust“ obecně pak vyvolává širší skupina spouštěčů, zvláště bezobratlí. Vznik těchto procesů je pak vysvětlován z pohledu evoluční biologie a předpokládá biologicky významné selekční tlaky a společnou koevoluci. Interpretace těchto jevů je tedy doménou spíše biologickou.Cílem je tedy zjistit, jaké jsou behaviorální a fyziologické projevy výše zmíněných emocí a jak je lze odlišit. Důležité je, která zvířata vyvolávají strach a která odpor a zda se dnes dají tyto emoce považovat za relevantní odpověď při setkání s daným zvířetem. Nakonec by měla práce kriticky zhodnotit, které fobie jsou z evolučního hlediska opravdu smysluplné (z pohledu ultimátních mechanismů).
Cisler, J., Olatunji, B., Lohr, J., 2009. Disgust, fear, and the anxiety disorders: A critical review. Clinical Psychology Review, 29, 34-46.
Becker, J., Breedlove M., Crews D., McCarthy M., 2002. Behavioral Endokrinology, 2nd edition.
Antony, M., Orsillo S., Roemer, L., 2001. Practitioner's Guide to Empirically Based Measures of Anxiety.
Davey, G., 2011. Disgust: the disease-avoidance emotion and its dysfunctions. Phylosophical Transactions of the Royal Society, 366, 3453-3465.
Curtis, V., de Barra, M., Aunger, R., 2011. Phylosophical Transactions of the Royal Society, 366, 389-401.

Preliminary scope of work in English

Animal phobia is among the most common specific phobias. It is traditionally assumed that there are two basic emotions connected with animal phobias – fear and anxiety, although recent studies suggest that disgust may also be important.
This thesis should summarize information from biological, psychological and psychiatric sources. The aim of this study is to define fear and disgust from different points of view and to find proximate and ultimate mechanisms of these processes. Phobias and involved emotions are defined mostly by psychologists and psychiatrists. Its manifestations could be identified mainly on medical and physiological levels. The best characteristics are specific physiological reactions: e.g. changes in heart rate, blood pressure or skin conductance, autonomous nerve system activity or increased levels of certain hormones. The known neural substrate data should be included, too.
The eliciting stimuli of arachnophobia, ophidiophobia etc. are spiders or snakes. However, the category of elicitors for disgust sensu lato is fairly extended, including invertebrates. The aetiology of these processes is explained from the perspective of evolutionary biology and presumes biologically significant selective pressures and common co-evolution of human and certain animals that elicit either fear or disgust. Interpretation of these evolutionary explanations of these phenomena is rather a domain of biology. Thus, the first aim of this thesis is to find out behavioural and physiological responses of fear and disgust. Second, it is important what kind of animals elicit fear or disgust and if it could be considered as an appropriate reaction today. Finally the study should evaluate which animal phobias are relevant from the perspective of evolutionary biology (on the ultimate mechanisms level).
Cisler, J., Olatunji, B., Lohr, J., 2009. Disgust, fear, and the anxiety disorders: A critical review. Clinical Psychology Review, 29, 34-46.
Becker, J., Breedlove M., Crews D., McCarthy M., 2002. Behavioral Endokrinology, 2nd edition.
Antony, M., Orsillo S., Roemer, L., 2001. Practitioner's Guide to Empirically Based Measures of Anxiety.
Davey, G., 2011. Disgust: the disease-avoidance emotion and its dysfunctions. Phylosophical Transactions of the Royal Society, 366, 3453-3465.
Curtis, V., de Barra, M., Aunger, R., 2011. Phylosophical Transactions of the Royal Society, 366, 389-401.