Komunikace mezi členy kolonie je klíčovým prvkem v úspěšnosti eusociálního hmyzu.Pro skupiny tak náchylné k predaci, jakými početné skupiny malých jedinců bezvýhrady jsou, byl ovšem v evoluci komunikace stěžejní moment vznik komunikacepoplašné. V rámci hmyzu dosáhla poplašná komunikace a eusocialita obecně nejvyššíhorozvoje u řádu Isoptera a čeledí Apidae a Formicidae řádu Hymenoptera. Evolucebehaviorální reakce a odpovědi na stresový stimul úzce souvisí s morfologickými afyziologickými adaptacemi potřebnými ke sdílení informací jak na úrovni chemické, taki fyzikální. K tomuto účelu se u sociálního hmyzu vyvinul složitý systém exokrinníchžláz produkujících alarm feromony – hlavní nosiče informací o stresové situaci. I kdyžprodukce těchto feromonů hraje v poplašné komunikaci dominantní roli, důležité jsou isignály nechemického charakteru, jako změny chování či systém vibrační komunikace,která hraje důležitou roli v poplašné komunikaci termitů.
Preliminary scope of work in English
Communication among colony members is the key feature of the success of eusocialinsect societies. For species susceptible to predation, which the populous groups of tinymembers actually are, the crucial transition was the evolution of alarm communication.In general, the alarm communication and eusociality has reached its heights in orderIsoptera and families Apidae and Formicidae (Hymenoptera). The evolution ofbehavioral reactions and responses to stress stimuli are tightly correlated withmorfological and physiological adaptations used in order to share information bychemical and physical means. A complex system of exocrine glands producing alarmpheromones had been differently developed in particular taxa. However, although thesepheromones play obviously the main role in the communication of social insects, othernon-chemical signals should not be overlooked as well. The non-chemical signalscomprise behavioural or vibrational signals; the latter are of special importance intermites.
- assigned by the advisor