Právní a etické aspekty ochrany počátku a konce lidského života a jeho důstojnosti

• Thesis title in Czech: Právní a etické aspekty ochrany počátku a konce lidského; života a jeho důstojnosti
• Thesis title in English: Legal and ethical aspects of the protection of the beginning ; and end of human life and its dignity
• Key words: aktivní euthanasie, kryokonzervace embryí, náhradní mateřství, neoscholastické pojetí člověka, nepřímá euthanasie, ontologický status lidského embrya, oplodnění ve zkumavce s přenosem embrya
• English key words: active euthanasia, cryoconservation of embryos, fertilisation in vitro with embryo transfer, indirect eutnanasia, neoscholastic view of man, ontological status of human embryo, surrogate motherhood
• Academic year of topic announcement: 2006/2007
• Thesis type: dissertation
• Thesis language: čeština
• Department: Department of Legal Theory and Legal Doctrines (22-KTPPU)
• Supervisor: prof. JUDr. Aleš Gerloch, CSc.
• Author: hidden - assigned and confirmed by the Study Dept.
• Date of registration: 01.02.2006
• Date of assignment: 01.02.2006
• Date and time of defence: 17.06.2011 10:00
• Venue of defence: PF UK, místnost č. 117
• Date of electronic submission: 20.10.2010
• Date of proceeded defence: 17.06.2011
• Opponents: prof. JUDr. Josef Salač, Ph.D.

Preliminary scope of work

Předmětem předložené disertační práce jsou, jak z jejího názvu vyplývá, právní a etické aspekty ochrany počátku a konce lidského života a jeho důstojnosti.

Cílem práce byl nejen pokus o zmapování stávajícího právního stavu, pokud jde o právní úpravu ochrany lidského života v právním řádu České republiky, nýbrž i snaha o nastínění možných filozoficko-antropologických východisek, které mohou mít nemalý vliv na konkrétní vyznění té či oné právní úpravy, ať již jde obecné aspekty právní ochrany lidského života, tak o právní úpravu dvou autorem práce zvolených oblasti zkoumání, totiž asistované reprodukce a euthanasie. V tomto smyslu před-ložená práce jen neutrálně nepopisovala jednotlivé filozoficko-antropologické koncepce, nýbrž čtenáři jakožto možný model, který z pohledu jejího autora snad nejlépe odpovídá míře ochrany, kterou lidský život a jeho důstojnost v ranných i terminálních fázích svého vývoje požadují, nabídla neoscholasticko-personalistické pojetí člověka a jeho ontologického statusu. Z tohoto se následně pokusila vyvodit etické implikace jak v obecné rovině, tak ve vztahu ke dvěma výše uvedeným zvoleným oblastem aplikace. Cílem práce tak nebyl jen popis stavu ochrany lidského života de lege lata, nýbrž v porovnání s právními úpravami několika vybraných evropských států (Německo, Itálie, Velká Británie atd.) a ve světle nastíněného neoscholasticko-persona-listického etického paradigmatu i pokus o poukázání na možné mezery v právní řádu České republiky včetně vyvození možných důsledků v rovině úvah de lege ferenda.

Pokud jde o vlastní strukturu a členění předkládané práce, je tato rozdělena na celkem čtyři kapitoly, z nichž první dvě jsou věnovány obecným aspektům ochrany lidského života a jeho důstojnosti, a to jak z hlediska právního, tak z výše zmíněné filozoficko-antropologické perspektivy včetně odpovídajících etických implikací, zatímco předmětem zbývajících dvou kapitol práce je aplikace obecných poznatků na dvě výše uvedené oblasti související z jedné strany s počátkem, z druhé strany s koncem lidského života, totiž na problematiku umělého oplodňování a euthanasii.

První kapitola předložené práce se zabývá právní úpravou ochrany lidského života z obecného hlediska tak, jak je zakotvena v právním řádu České republiky. Zkoumá přitom jak mezinárodněprávní a ústavněprávní základy ochrany lidského života, tak bližší provedení této ochrany v předpisech občanskoprávních a trestně-právních. Vlastní popis stávající zákonné úpravy je v kapitole doplněn vybranými soudními rozhodnutími jak Evropského soudu pro lidská práva, tak nejvyšších soudních instancí České republiky.

Předmětem druhé kapitoly práce je stručná analýza možných filozoficko-antropologických východisek, které mohou v různé míře nejen ovlivňovat vnímání potřeby ochrany lidského života na jeho počátku a konci z hlediska etického, nýbrž i z hlediska zákonného vymezení rozsahu této ochrany, ať již v obecné rovině, či ve vztahu k níže uvedeným dvěma oblastem. Autor práce se přitom zaměřil na neoscholasticko-personalistické pojetí člověka, které podle jeho názoru nejlépe odpovídá míře ochrany, již si lidská bytost, zejména pak v nejrannějších stádiích, či naopak terminálních stádiích svého vývoje, právem nárokuje.

Pokud jde o třetí kapitolu práce bylo jejím záměrem nejen stručně z hlediska lékařského popsat jednotlivé techniky asistované reprodukce včetně těch, které lze označit jakožto techniky doplňkové (kryokonzervace embryí, asistovaný hatching, dárcovství pohlavních buněk apod.), nýbrž i pokusit se zhodnotit vybrané aspekty současné právní úpravy ochrany lidského života ve srovnání s právní úpravou dané problematiky ve vybraných sousedních států a poukázat na některé nedostatečně propracované pasáže stávající zákonné úpravy asistované reprodukce v ČR, vč. úvah de lege ferenda ohledně možnosti případného vyplnění zmíněných mezer. Závěrem této části práce se její autor pokusil formou otevřených otázek upozornit na, z jeho pohledu, eticky sporné aspekty umělého oplodnění, jimiž jsou např. tzv. redukce zbytkových embryí, jejich kryokonzervace, riskantní eugenické aspekty selektivní preimplantační diagnostiky atd.

Čtvrtá kapitola práce byla věnována problematice euthanasie. Po stručném objasnění pojmů jako jsou aktivní, pasivní či nepřímá euthanasie, se autor práce v této kapitole zabýval komparací právních úprav euthanasie ve vybraných evropských státech, konkrétně v Německu, ve Velké Británii, Holandsku a Švýcarsku. Závěrem kapitoly se pokusil přiblížit k problematice euthanasie z etického hlediska cestou aplikace neoscholasticky-personalistického etického paradigmatu na tuto značně kontroverzní oblast.

Závěrem lze konstatovat, že se vytyčené cíle předložené práce, tedy jednak zmapování stávající právní úpravu, pokud jde o ochranu lidského života v právním řádu České republiky z obecného hlediska i ve vztahu k výše uvedeným dvěma oblastem zkoumání, tedy k asistované reprodukci a euthanasii, jednak zhodnocení stávající právní úpravy v komparaci s obdobnými úpravami v sousedních státech a ve světle neoscholasticko-personalistického pojetí člověka a z něho pramenících etických implikací se snad podařilo do značné míry dosáhnout. Autor v rámci úvahy de lege ferenda přitom současně na podkladě provedené analýzy identifikoval některé právní mezery ve stávající právní úpravě ochrany lidského života (např. absence úpravy náhradního mateřství, nedostatečná úprava preimplantační diagnostiky, nedostatečná míra diferenciace mezi některými formami euthanasie a běžným a zákonným odmítnutí léčby).

Preliminary scope of work in English

The subject of the following dissertation, as the title states, is to explore legal and ethical aspects of the protection of human life and its dignity.

Its aim is not merely to attempt to map the present legal situation regarding the protection of human life in the legal system of the Czech Republic, but also to outline some philosophical and anthropological implications which could have considerable influence on the practical consequences of some legal measures, including general aspects of the protection of human life and the legal regulation of two areas of study chosen by the author, namely assisted reproduction and euthanasia. In this sense the following work does not simply describe the various philosophical-anthropological conceptions in a neutral way, but offers to the reader a possible model which, in the view of the author, best corresponds to the degree of protection that human life and dignity can claim in early and terminal phases, taking a neoscholastic and personalistic view of man and his ontological status, in order to try to deduce from this model ethical implications both in a general sense and in relation to the two above-mentioned areas of application. The aim of the work is thus not only to describe the degree of protection of human life de lege lata, but also by making comparisons with legal regulation in selected European states (Germany, Italy, Great Britain etc.) and, taking into account the outlined neoscholastic and personalistic ethical paradigm, even an attempt to point out possible legal loopholes in the Czech Republic's legal system, including possible consequences at the level of reflections de lege ferenda.

The dissertation is divided into four chapters, of which the first two cover general aspects of the protection of human life and its dignity, both from the legal point of view and from the above-mentioned philosophical and anthropological perspective, including ethical implications, while the subject of the other two chapters of the work is the application of common knowledge to the two above-mentioned areas linked to the beginning and the end of human life, namely the questions of assisted reproduction and euthanasia.

The first chapter deals with the legal regulation of the protection of human life from a general point of view as laid down in the legal system of the Czech Republic. In doing so, it explores both the international legal and constitutional basis of the protection of human life, and the detailed implementation of that protection in civil and criminal law. The description of that legal regulation is supplemented by selected judgements of the European Court of Human Rights and the highest courts of the Czech Republic.

The second chapter of the dissertation briefly analyses possible philosophical and anthropological implications which can not only to varying degrees influence perceptions of the need to protect human life at its beginning and end from an ethical point of view, but can also influence the legal delimitation of the scope of such protection, whether at a general level or in relation to the two areas discussed below. The author adopts a neoscholastic-personalistic view of man, which in his opinion best corresponds to the degree of protection that a human being, especially at the earliest and very last stages of its development, requires.

The third chapter not only describes briefly, from the medical point of view, individual techniques of assisted reproduction, including those that might be described as supplementary techniques (cryoconservation of embryos, assisted hatching, donorship of gametes), but also attempts to evaluate selected aspects of the current legal regulation of the protection of human life in a comparison with the legal regulation of the same area in selected neighbouring countries, and points to some insufficiently developed aspects of the present legal regulation of assisted reproduction in the Czech Republic, including considerations de lege ferenda concerning how to close existing loopholes. At the end of this chapter, the author attempts, in the form of open questions, to draw attention to ethically controversial aspects of assisted reproduction, such as the reduction of so-called residual embryos, their cryoconservation, eugenic aspects of selective preimplantation diagnostics etc.

The fourth chapter addresses the issue of euthanasia. After a brief clarification of concepts such as active, passive and indirect euthanasia, the author compares the legal regulation of euthanasia in selected European countries, namely Germany, Great Britain, the Netherlands and Switzerland. At the end of the chapter he attempts to approach the problem of euthanasia from an ethical point of view, applying the neoscholastic-personalistic ethical paradigm in this controversial area.

Finally, it may be concluded that the stated objectives of the work - in part mapping the present legal regulation of the protection of life in the legal system of the Czech Republic in general, as well as in relation to the two particular areas explored, namely assisted reproduction and euthanasia; and in part the evaluation of that present legal regulation in comparison with the corresponding rules in neighbouring countries and in the light of a neoscholastic-personalistic view of man; and deriving ethical implications from that comparison - have been substantially achieved. The author has thereby, in the framework of considerations de lege ferenda and on the basis of the analysis carried out, identified certain loopholes in the present legal regulation of the protection of life (e.g. the absence of legal regulation of surrogate motherhood, insufficient regulation of preimplantation diagnosis, insufficient degree of differentiation between some forms of euthanasia, and ordinary and legal refusal of treatment).