Život s Alzheimerovou chorobou

• Thesis title in Czech: Život s Alzheimerovou chorobou
• Thesis title in English: Life with Alzheimer's disease
• Key words: Alzheimerova nemoc, Alzheimerova choroba, stáří, stárnutí, péče o seniora
• English key words: Alzheimer's disease, aging, elderly care
• Academic year of topic announcement: 2010/2011
• Thesis type: Bachelor's thesis
• Thesis language: čeština
• Department: Department of Sociology (23-KS)
• Supervisor: prof. PhDr. Hynek Jeřábek, CSc.
• Author: hidden - assigned by the advisor
• Date of registration: 27.02.2011
• Date of assignment: 27.02.2011
• Opponents: PhDr. Romana Trusinová, Ph.D.

Guidelines

Rozhovory s ošetřovateli, pozorování, studium literatury.

References

Genova, L. 2009. „Ještě to jsem já.“ nakladatelství Práh.
Zgola, J. H. 2003. „Úspěšná péče o člověka s demencí.“ Praha, Grada.
Jeřábek, H. 2004. „Sociální soudržnost, solidarita a péče o staré lidi v rodinách.“ Studie CESES/CESES Papers 9/2004. Praha: CESES, FSV UK.
Jeřábek, H. a kolektiv 2005. „Rodinná péče o staré lidi.“ Studie CESES/CESES Papers 11/2005. Praha: CESES, FSV UK.
Jeřábek, H. 2009. „Rodinná péče o seniory jako „ práce z lásky“: nové argumenty. Sociologický časopis/ Czech Sociological Review, 2009, Vol. 45, No. 2. Sociologický ústav AV ČR
Mašková, M. 2004. „Evolution of Social Care Services for Older Population in the Czech Republic.“ Praha: UK FSV CESES, Studie č. 7/2004
Možný, I. a kolektiv 2004. „Mezigenerační solidarita“ Praha: VÚPSV, výzkumné centrum Brno.
Veselá, J. 2002. „Představy rodinných příslušníků o zabezpečení péče nesoběstačným rodičům.“ Praha: VÚPSV
Hickmann, M. 2006. „Space in Languages: Linguistic Systems and Cognitive Categories.“ Amsterodam, Philadelphia: Benjamins
Svatošová, M. 1999. „Komplexní hospicová péče je přínosem pro společnost.“ Zdravotnické noviny č. 37
Filec, V. 2000. „Hospicová péče v České republice.“ Zápis konference
Teel, C. S. a Carson, P. 2003. „Family Experiences in the Journey Through Dementi Diagnosis and Care.“ Journal of the Family Nursing, Sage Publication
McAllister, C. L. a Silverman, M. A. 1999. „Community Formation and Community Roles Among Persons With Alzheimer’s Disease: A Comparative Study of Experiences in a Residential Alzheimer’s Facility and a Traditional Nursing Home.“ Qualitative Health Research, Vol. 9 No. 1
Ejaz, F., Noelker, L., Schur, R., Whitlatch, C. a Kolman, W. 2002. „Family Satisfaction with Nursing Home Care for Relatives With Dementia.“ The Journal of Applied Gerontology, Vol. 21 No. 3
Liken, M. A. 2001. „Managing Transitions and Placement of Caring for Relative With Alzheimer’s Disease.“ Home Health Care Management & Practice, Vol. 14 No. 1
Opatrný, A. 2000. „Pastorační péče v sociální práci.“ Pastorační středisko při Arcibiskupství pražském Praha 6.
Odborné zdravotnické časopisy Sestra a Floranc

Preliminary scope of work

Ve své bakalářské práci naváži na studie profesora Jeřábka a jeho kolektivu, kteří se zabývají péčí o seniory v českých rodinách. Pokusím se studii rozšířit i o rodiny, jež pečují o nemocné alzheimerovou chorobou.

VÝZKUMNÁ OTÁZKA:

Ve své práci se zaměřím na soudržnost českých rodin, které se starají o seniora s alzheimerovou chorobou. Jak se odráží soudržnost českých rodin na péči o seniora? Stoupá s mezigenerační solidaritou v rodině i kvalita péče o seniora? Ve své práci se také pokusím odpovědět na otázku, do jaké míry má mezigenerační solidarita vliv na rozhodnutí rodiny umístit seniora do domova důchodců či jiného ústavního zařízení. Kdo nejčastěji pečuje o nemocného seniora? Střídají se členové rodiny v péči o seniora?
Starost o nemohoucího člena je pro rodinu velkou zkouškou. Rozhodování se, zda se o seniora starat či nikoliv je zásadním krokem, který vyžaduje spolupráci celé rodiny a mnoho kompromisů a ústupků. V takovéto situaci se prokáže rodinná soudržnost a to, zda je rodina funkční či nikoliv.
Z mnou přečtené literatury vyplynulo, že soudržnost rodiny a fungující mezigenerační solidarita v rodině mají obrovský vliv na způsob dlouhodobé péče o seniora. Pokusím se tedy zjistit, jakým způsobem mezigenerační solidarita ovlivňuje způsob péče o seniora. Jeřábkův výzkum odhalil, že pečovatelé z rodin, kde funguje mezigenerační solidarita, zvládají péči o přestárlého psychicky mnohem lépe, nežli pečovatelé, v jejichž rodinách mezigenerační solidarita nefunguje. Je tomu tak také u rodin, které se musí či musely starat o nemocného alzheimerovou chorobou?


DATA A METODY VÝZKUMU:

Ve své bakalářské práci provedu kvalitativní výzkum. Budu dvakrát až třikrát týdně po dobu tří měsíců docházet do domova důchodců. Výzkum budu provádět v místě svého bydliště, tedy v Pelhřimově. V domově pracuji jako ošetřovatelka, díky tomu mám lepší přístup k rodinám nemocných seniorů.
Provedu šest polostruktovaných rozhovorů s osobami, jež o seniora pečovaly předtím, než ho umístily do domova důchodců. V rozhovoru se budu snažit zjistit, zda v rodině funguje mezigenerační solidarita, jak dlouho zvládaly péči o nemocného, jak často seniora navštěvují, zda se zajímají o jeho zdravotní stav, zda pomáhají personálu s péčí o něj.
Rozhovory budu nahrávat na diktafon, potom je doslovně přepíšu. Doslovný přepis rozhoru mi pomůže při následné analýze rozhovoru.
Nejdříve si z přečtené literatury určím kódy, které budou vypovídat o přítomnosti mezigenerační solidarity v rodině nemocného. Podle přítomnosti kódů, zda se v rodině nachází mezigenerační solidarita, si rozhovory rozdělím na dvě skupiny. V první skupině budou rozhovory s pečovateli, v jejichž rodině funguje mezigenerační solidarita, v druhé skupině budou rozhovory s pečovateli z mezigeneračně nesolidárních rodin. Pokusím se mezi těmito dvěma skupinami nalézt rozdíly v péči o seniora. Následně se pokusím zjistit, zda Jeřábkovo tvrzení, že rodiny s mezigenerační solidaritou poskytují seniorovi kvalitnější péči, platí i pro mnou zkoumané rodiny, které se musí starat o seniora s demencí.