Thesis (Selection of subject)Thesis (Selection of subject)(version: 368)
Thesis details
   Login via CAS
The Effect of the Introduction of Fee-For-Service on the Demand for Outpatient Care
Thesis title in Czech: Vliv zavedení regulačních poplatků na poptávku po ambulantní péči
Thesis title in English: The Effect of the Introduction of Fee-For-Service on the Demand for Outpatient Care
Key words: regulační poplatky, spoluúčast pacientů, návštěvy u lékaře, Český systém zdravotní péče, přirozený experiment, metoda tzv. rozdílu v rozdílech, zero-inflated negative binomial model, Multinomial logit model
English key words: co-payments/regulatory fees, cost-sharing, doctor visits, Czech health-care system, natural experiment, difference-in-differences approach, Zero-inflated negative binomial (ZINB) model, Multinomial logit (MNL)
Academic year of topic announcement: 2010/2011
Thesis type: Bachelor's thesis
Thesis language: angličtina
Department: Institute of Economic Studies (23-IES)
Supervisor: PhDr. Mgr. Jana Votápková, Ph.D.
Author: hidden - assigned by the advisor
Date of registration: 06.11.2010
Date of assignment: 04.03.2011
Date and time of defence: 20.06.2012 00:00
Venue of defence: Opletalova 26
Date of electronic submission:18.05.2012
Date of proceeded defence: 20.06.2012
Opponents: PhDr. Kateřina Pavloková
 
 
 
Guidelines
Zavedení regulačních poplatků bylo důležitou součástí reformy zdravotnictví, která v České republice nabyla účinnosti 1. ledna 2008. Tento reformní krok byl přijat za účelem omezení nadměrného plýtvání finančních prostředků ve zdravotnictví a nadužívání zdravotních služeb ze strany pacientů. V své práci se blíže zaměřím na jeden druh poplatků, a to na poplatky za návštěvu u lékaře.

V úvodu své práce budu specifikovat fungování poplatků v České republice, jejich vývoj a důvody zavedení. Dále poukážu na zkušenosti s poplatky v zahraničních systémech zdravotnictví a na méně či více důležitou roli proměnných (věk, pohlaví, vzdělání, příjem v rodině, rodinný stav, zaměstnání, počet dětí a členů domácnosti a sebehodnocení zdravotního stavu) na počet návštěv u lékaře. V další části bude následovat analýza vlivu zavedení regulačních poplatků na poptávku po zdravotních službách, konkrétně po ambulantní péči. V závěru práce provedu diskuzi k zjištěným výsledkům.
References
• CZSO (2005-2010): “Statistics on Income and Living Conditions (EU-SILC).” Technical report, Czech Statistical Office.
• Gruber, J. & H. J. K. F. Foundation (2006): The role of consumer copayments for health care: lessons from the RAND Health Insurance Experiment and beyond. Henry J. Kaiser Family Foundation.
• Helms, J., J. Newhouse, & C. Phelps (1978): “Copayments and demand for medical care: the California Medicaid experience.” The
Bell Journal of Economics 9: pp. 192–208.
• Schreyögg, J. & M. Grabka (2010): “Copayments for ambulatory care in Germany: a natural experiment using a difference-in-difference approach.” The European Journal of Health Economics 11(3): pp. 331–341.
• Trivedi, A., H. Moloo, & V. Mor (2010): “Increased ambulatory care copayments and hospitalizations among the elderly.” New England Journal of Medicine 362(4): pp. 320–328.
• Winkelmann, R. (2004): “Co-payments for prescription drugs and the demand for doctor visits–Evidence from a natural experiment.” Health Economics 13(11): pp. 1081–1089.
• Zapal, J. (2010): “Doctor-Visit Co-Payment Exemption for Children: First Look at the Data.” Czech Journal of Economics and Finance (Finance a uver) 60(1): pp. 58–72.
Preliminary scope of work
V různých státech, kde funguje veřejně financovaný systém zdravotnictví, jsou poplatky za ambulantní péči zaváděny kvůli rostoucím výdajům na zdravotnictví. Tento růst je dán stárnutím populace a lepšími technologickými možnostmi. Studie na toto téma byly již vydány v mnoha zahraničních zemích. Například v jedné studii z USA (Trivedi et al., 2010) bylo zjištěno, že většího efektu ze zavedení poplatků bylo dosaženo na území s nižšími příjmy a nižším vzděláním. Pro nízkopříjmové jedince a jedince se špatným zdravím, existuje velký negativní účinek na zdraví po zavedení poplatků (Gruber & Foundation, 2006). Starší pacienti mohou být také více citliví na zavedení poplatků, protože mají nižší příjmy a také většinou horší zdravotní stav (Trivedi et al., 2010). Tedy hlavní charakter regulačních poplatků je jejich výše. Zavedení poplatků, které jsou příliš velké, mohou vést k vyhýbání se potřebné zdravotní péči, ale na druhou stranu, příliš nízké poplatky nevedou k efektivnímu využívání péče.


Proto se ve své práci zaměřím na zodpovězení otázek, zda (1) po zrušení poplatků pro děti došlo k významnému nárůstu návštěv u lékaře a tedy zavedení poplatků mělo odstrašující efekt (2) charakteristiky jednotlivce významně ovlivňují poptávku po zdravotní péči. Pro analytickou část použiji mikrodata z šetření EU-SILC, které provádí Český statistický úřad a aplikuji metodu difference-in-differences. Jako závislou proměnnou zvolím počet návštěv u lékaře (praktického a specialisty, s výjimkou zubaře a očního lékaře) a jako nezávislé proměnné vyberu tři charakteristiky jednotlivce - pohlaví, osobní příjem a počet členů domácnosti.

Od 1.1.2008 byly stanoveny regulační poplatky ve výši 30 Kč za návštěvu lékaře a položku na receptu, 60 Kč za každý den pobytu v nemocnici a dalších zdravotnických zařízeních (lázně, léčebny a další) a 90 Kč za pohotovostní službu. Regulační poplatky jsou určitou formou spoluúčasti a jejich funkce je snížit nadměrnou poptávku po zdravotní péči. V roce 2009 byly zrušeny poplatky pro děti za návštěvy u lékaře, vyjma logopeda a psychologa. V metodě difference-in differences proto zvolím jako kontrolní skupinu dospělou část populace nad 18 let, pro kterou žádná změna nenastala a jako treatment skupinu stanovím děti, které poplatky za návštěvy u lékaře po dubnu 2009 již neplatí, tedy:
visits_i=β_0+β_1 dummy-child_i+β_2 post_i+β_3 (dummy-child_i×post_i )+β_4 X_i+ε_i
kde visits_i je závislá proměnná, tedy počet návštěv u lékaře pro osobu i. dummy-child_i indikuje, zda osoba i patří do treatment skupiny. post_i označuje, zda se jedná už období po zrušení poplatků pro děti. X_i obsahuje různé závislé proměnné uvedené výše. Beta_3 měří průměrný efekt regulačních poplatků. Pokud je teda beta_3 kladné, poptávka po ambulantní péči u treatment skupiny vzrostla po zrušení poplatků vzhledem k poptávce u kontrolní skupiny.
Preliminary scope of work in English
In the various countries, where is publicly funded health-care system, the co-payments have been introduced for outpatient visits because of increasing costs on health-care. The growth is caused by ageing of the population and better technological possibilities. The studies related to this topic were already published in many foreign countries. For example, in the study from USA (Trivedi et al., 2010) was found that “the effects of increases in co-payments for ambulatory care were magnified among enrollees living in areas of lower income and education”. There is a great negative impact for patient’s health status after the introduction of co-payments for low income people and individuals with poor health condition. (Gruber & Foundation, 2006) Older patients could be more sensitive to the introduction of co-payments, as well, because they have lower income and also poor health status. (Trivedi et al., 2010) Major character of the regulatory fees is their level. Introduction of the co-payments that are too large could lead to avoiding of the necessary health care but, on the other hand, too small fees do not lead to effective use of health care.
Therefore, in our thesis we focus on answering questions, whether (1) after the abolition of co-payments for children significantly increased the number of doctor visits and thus the introduction of regulatory fees had a deterrent effect (2) individual characteristics significantly influence the demand for health-care. For the analytical part we use micro-level data from EU-SILC survey, which are collected by the Czech Statistical Office and we apply the Difference-in-differences approach. As dependent variable we have number of doctor visits (general practitioner and specialist, except dentists and ophthalmologist) and as independent variables we choose three individual characteristics – sex, personal income and number of household members.
In January 2008 the co-payments were introduced in the amount of CZK 30 for physician visits and for one item on prescription, in the amount of CZK 60 for each day of inpatient care and in the amount of CZK 90 for emergency service. The regulatory fees are one form of cost-sharing and their function is to decrease excessive demand for health-care. In 2009 co-payments imposed on children’s doctor visits are abolished, except speech therapist and psychologist. In the Difference-in-differences approach we choose the adult part of the population above 18 years as a control group, for which the change did not happen in observed period and as a treatments group we choose children, which have not paid co-payments for doctor visits since April 2009:
visits_i=β_0+β_1 dummy-child_i+β_2 post_i+β_3 (dummy-child_i×post_i )+β_4 X_i+ε_i
where visits_i is dependent variable , number of physician visits for respondent i; dummy-child_i indicates, whether respondent is included to the treatment group; post_i denotes, whether it is period after the abolition of co-payments for chidren’s doctor visits; X_i includes three above mentioned independent variables. Beta_3 measures average effect of the regulatory fees. If it is positive, demand for outpatient care in the treatment group increased after the abolition of co-payments relative to the demand in the control group.
 
Charles University | Information system of Charles University | http://www.cuni.cz/UKEN-329.html