Modernita a gender: analýza životní a vztahové spokojenosti v České republice

• Thesis title in Czech: Modernita a gender: analýza životní a vztahové spokojenosti v České republice
• Thesis title in English: Modernity and gender: analysis of life and relationship satisfaction in the Czech Republic
• Key words: Životní spokojenost, vztahová spokojenost, partnerství, gender, hodnotová proměna, podobnost partnerů
• English key words: Life satisfaction, relationship satisfaction, partnership, gender, value transformation, partner similarity
• Academic year of topic announcement: 2022/2023
• Thesis type: diploma thesis
• Thesis language: čeština
• Department: Department of Sociology (23-KS)
• Supervisor: PhDr. Ing. Petr Soukup, Ph.D.
• Author: hidden - assigned by the advisor
• Date of registration: 27.09.2023
• Date of assignment: 27.09.2023
• Date of electronic submission: 30.04.2024
• Opponents: prof. PhDr. Hynek Jeřábek, CSc.

Guidelines

Pro zkoumaní vzdělanostní homogamie bude využita sekundární analýza již existujících datových souborů, jenž budou analyzovány pomocí kvantitativních metod. Použití sekundárních dat umožní rozsáhlejší analýzu vzorců vzdělanostní homogamie, než by dokázal poskytnout sběr primárních dat. Data budou získána z několika zdrojů – tato práce bude využívat statistická data spolu se s průřezovými dotazníkovými šetřeními. Majorita zmíněných dat je veřejně dostupná, některé zdroje (avšak jiné vlny) byly již využity v předešlých výzkumech o vzdělání, rodině a výběrovém párování. Analýza bude doplněna o poznatky z dostupné literatury na téma vzdělanostní homo/heterogamie. Co se týče veřejně nepřístupných dat, data z GGS mám již k dispozici a u data od EU-SILC jsem v procesu žádosti. Přehled zdrojů, na kterých datech bude práce založena viz. níže.

1) Průřezová data
a. Český panel domácností (Datový archiv SoU), první vlna dat
b. ISSP 2012, modul Zdraví a Rodina
c. EU-SICL 2023 (EU statistics on income and living conditions)
d. GGS, druhá vlna dat

2) Statistická data
a. ČSÚ Pohyb obyvatel; ČSÚ Demografická ročenka
b. Eurostat 2016: Publikace Archive: People in the EU
c. České panelové šetření domácností (CHPS), čtvrtá vlna

Pro preliminární pochopení dat a kontextu bude provedena deskriptivní analýza dat, která umožní základní pochopení aktuálního stavu absolutní a relativní vzdělanostní homogamie. Tato analýza umožní základní odhad poměrů a identifikaci faktorů ovlivňujících pravděpodobnost výběrového párování. Následně bude provedena analýza kontingenčních tabulek, a to na údajích ze sčítání lidu ČSÚ nebo matričních datech. Kontingenční tabulky budou v této diplomové práci sloužit jako stěžejní zdroj pro analýzu homo/heterogamie. Ty poskytují pro mou diplomovou práci zásadní informace – tedy dosažené vzdělání, rodinný stav a demografické charakteristiky. Tyto data plánuji využít pro popis širšího kontextu a pro analýzu vzorců homo/heterogamie. Zde plánuji sledovat četnosti sňatků nebo partnerských svazků podle vzdělání, genderu, či jiných charakteristik, které se prokážou jako významné prediktory. Na základě chí-kvadrát testu budou posouzeny významnosti asociací.

Další navrhovanou metodou analýzy bude logistická regrese. Logistická regresní analýza bude provedena pro určení vlivu úrovně vzdělání, úrovně vzdělání partnera*ky, oblasti, genderu, kohorty, příjmu a dalších prediktorů na pravděpodobnost uzavření homo/heterogamního partnerství. Specificky bude zkoumána nerovnost šancí párování s partnerem*kou s nižší, vyšší, nebo stejnou úrovní vzdělání (relativní homogamie). Pro posouzení přímých a nepřímých vlivů na vzdělanostní homo/heterogamii bude následně provedena path analýza nebo jiné komplexnější metody modelování. Zde bude potřeba nejprve specifikovat hypotetický vztah mezi proměnnými a sestavit model dle dostupných microdat mikrodat. Podobné metody budou použity k posouzení přímých a nepřímých účinků vzdělanostní homogamie na sociální mobilitu a nerovnosti. Vzdělanostní homo/heterogamie bude využita jako exogenní proměnná a budou testovány různé mediátory jakožto endogenní proměnné.

Základní navrhovaná analýza bude zaměřena na tyto proměnné:
· Úroveň vzdělání respondenta (5 point educational scale, nespecifická pro ČR)
· Úroveň vzdělání partnera*ky (5 point educational scale, nespecifická pro ČR)
· Rok narození nebo kohorta
· Gender
· Příjem a/nebo socioekonocimý status
· Oblast (Urban/rural)

Další navrhovanou metodou je analýza latentních tříd. Analýza latentních tříd bude provedena separátně pro muže a ženy. Otázkou je, jak se liší muži a ženy nejen v šancích na to s kým se spárují ale zda existují odlišné skupiny jedinců, které vykazují odlišné vzorce vzdělanostního párování. Genderově specifické vzorce nebo preference při výběru partnera na základě dosaženého vzdělání by se dále daly využít pro formulaci dalších hypotéz ohledně reprodukce nerovností a sociální mobility. Dále, srovnání výsledků LCA pro ženy a muže umožní lépe pochopit situaci na sňatkovém trhu a mechanismy výběru partnera. Tyto poznatky budou zasazeny do kontextu makrosociologických teorií. Cílem je též odhalit možné rozdíly v kulturně podmíněných partnerských preferencích, sociálních normách, nebo strukturálních a institucionálních faktorech ovlivňujících výběrové párování.

Etické souvislosti zvažovaného projektu
Je realizace projektu spojena s etickými riziky? Pokud ano, jak na ně budete v projektu reagovat. Jak bude zajištěna ochrana osobních údajů účastníků výzkumu?

Etická rizika práce jsou nízká, jelikož nedojde ke sběru primárních dat. Dále, budou respektována pravidla a přístupová práva specifikována dle různých datových zdrojů. Sekundární data, s kterými bude tato práce operovat, budou již automaticky v anonymizované formě. Velká část dat je veřejně přístupných a budou použita pouze pro akademické účely. Pokud je potřeba autorizace k použití sekundárních microdat (zejména v případě dat z EU-SILC a GGS), budou dodržena pravidla práce s daty a publikace dle pravidel uvedených v dokumentech. Při interpretaci a sdílení výsledků výzkumu budou zváženy etické důsledky. Zdroje dat budou vždy uvedeny, odcitovány, a bude s nimi nakládáno dle etických standardů kvantitativní sekundární analýzy dat.

References

1. Katrňák, T., Fučík, P., & Luijkx, R. (2012). The relationship between educational homogamy and educational mobility in 29 European countries. International Sociology, 27(4), 551–573. https://doi.org/10.1177/0268580911423061

2. Martin Kreidl & Barbora Hubatková (2017) Rising Rates of Cohabitation and the Odds of Repartnering: Does the Gap Between Men and Women Disappear?, Journal of Divorce & Remarriage, 58:7, 487-506, DOI: 10.1080/10502556.2017.1343580

3. Julia Leesch & Jan Skopek (2023) Decomposing trends in educational homogamy and heterogamy – The case of Ireland, Social Science Research, Volume 110, 2023, 102846, ISSN 0049-089X, https://doi.org/10.1016/j.ssresearch.2023.102846.

4. Tomáš Katrňák, Beatrice Chromková Manea, (2020) Change in prevalence or preference? Trends in educational homogamy in six European countries in a time of educational expansion, Social Science Research, Volume 91, 2020, 102460, ISSN 0049-089X, https://doi.org/10.1016/j.ssresearch.2020.102460.

5. Bourdieu P. (1989). Distinction: A Social Critique of the Judgement of Taste. London: Routledge.

6. Katrňák, T., (2008). Spříznění volbou?: homogamie a heterogamie manželských párů v České republice, Praha: Sociologické nakladatelství SLON.

7. Pacáková, Hana, Debora Plecháčková, Petra Půlpánová, Barbora Matoušová. (2016). "Souvislost vzdělání a příjmu s výskytem kohabitace v ČR." Naše společnost 14 (2): 3-16, http://dx.doi.org/10.13060/1214438X.2016.2.14.318.

8. Courtioux, P. & Lignon, V. (2022). Homogamie éducative et générations : quels effets sur les inégalités de niveau de vie en France ?. Population, 77, 325-346. https://doi.org/10.3917/popu.2202.0325

9. Ultee, W. & Luijkx, R. (1990) Educational heterogamy and father-to-son occupational mobility in 23 industrial nations: General societal openness or compensatory strategies of reproduction? European Sociological Review, 6(2): 125–149. https://www.jstor.org/stable/522487

10. Andres, L. (2022). Higher Education and the Marriage Market: Educational Attainment, Educational Homogamy, and Inequality. Canadian Journal of Higher Education / Revue canadienne d'enseignement supérieur, 52(1), 51–69.

11. Peňázová, E. & Šoltés, M. (2023). Generace X a Y očima dat: Když byli rodiče mladí jako my. Národohospodářský ústav AV ČR. Available at: https://idea.cerge-ei.cz/files/IDEA_Studie_06_2023_Generace_X_a_Y/IDEA_Studie_06_2023_Generace_X_a_Y.html#p=2

12. FUČÍK, P. (2016). Where Are The Effects of Family Structure? The Educational Level, Current Partnership and Income Level of the Czech Adult Population Socialised in Single-Parent Families. Sociologický časopis / Czech Sociological Review, 52, 375-402.

13. Mare, R.D., (1991). Five decades of educational assortative mating. Am. Socio. Rev. 15–32.

14. Schwartz, C.R., Mare, R.D., (2012). The proximate determinants of educational homogamy: the effects of first marriage, marital dissolution, remarriage, and educational upgrading. Demography 49 (2), 629–650.

15. McLanahan, S., (2004). Diverging destinies: how children are faring under the second demographic transition. Demography 41 (4), 607–627.

Preliminary scope of work

Ze sociologického hlediska je manželská volba primárně ovlivněna strukturálními okolnostmi a sociálními faktory. Studie rutině prokazují, že lidé nenavazují romantické vztahy náhodně. Výběr partnera je založen na tzv. pravidlu homogamie (Katrňák, 2008). Nízkou homogamii lze také konceptualizovat jako vysokou heterogamii – tedy tendenci vybírat si partnery s odlišnými charakteristikami. Mechanismus výběrového párování ve společnosti přetrvává již od tradičního výběru partnera – volba je uskutečněna rodiči – až do dnešního moderního výběru partnera*ky – volba je uskutečněna samotnými aktéry. Na rozdíl od tradičního modelu je v dnešní době kladen důraz na vzájemnou náklonnost, a výběr není podmíněn socioekonomickými faktory do takové míry jako dříve (Katrňák, 2008). Avšak i v moderní společnosti si aktéři, stejně tak, jak by učinili jejich rodiče, vybírají partnery na základě sdílených charakteristik. Příkladem může být stejný věk, náboženství, etnikum, obor nebo region. Výzkumy ukazují, že mechanismy výběrového párování nevyplývají pouze z individuální volby, ale jsou hluboce ovlivněny „dynamikou sociálních struktur“ (Xie, Chen, Zhou, 2015: 5974). Strukturální faktory vymezují nabídku partnerů na základě dostupnosti mužů a žen na sňatkovém trhu. Sociální faktory představují možnosti volby. Ty jsou dány sociálními bariérami, kterým aktéři při výběru partnera*ky čelí.

Tato diplomová práce bude pojata z makrosociologického hlediska a dává si za cíl zkoumat vzdělanostní homogamii v závislosti na aktuálních strukturálních a sociálních podmínkách. Vzdělanostní homogamie odráží, do jaké míry je společnost otevřená (Ultee, Luijkx 1994). Tam, kde je vysoká sociální mobilita, nízké strukturální překážky, a rozdíly ve vzdělání při párování jsou vnímané jako nedůležité, můžeme pozorovat nízkou vzdělanostní homogamii. Četné empirické výzkumy ukazují silný pozitivní vztah mezi sociální mobilitou a vzdělanostní heterogamií pro muže i ženy. Například, studie Katrňáka, Fučíka a Luijkxe (2012: 565) prokazuje, že „vysoká vzdělanostní mobilita naznačuje ‚společenskou otevřenost‘ a je spojena s vysokou vzdělanostní heterogamií“ (nízká vzdělanostní homogamie). Nejenže vzdělanostní homogamie je odrazem nízké sociální mobility (Ultee a Luijkx, 1990), ale zároveň je i jedním z faktorů, který sociální a tím pádem i vzdělanostní mobilitu snižuje. V případě vysoké vzdělanostní homogamie je pro jedince náročné překonávat rozdíly ve vzdělání, jelikož vzdělanostní struktura se uzavírá (Katrňák, 2008). Vzdělanostní homogamie přispívá k zachování sociální lokace a socioekonomického statusu jedince, inter a intra generační vzdělanostní reprodukci, a celkovému násobení nerovností ve společnosti. Účinky vzdělanostní homogamie jsou ještě hmatatelnějšími, pokud o nerovnostech přemýšlíme za hranice distribuce materiálních a nemateriálních zdrojů jedince. Jak tvrdí Lamont v rámci konceptu sociálních hranic (Social Boundary Approach – SBA), nerovnosti se odrážejí také v nerovném přístupu k příležitostem nejen ve zdrojích (Lamont, Park, Ayala-Hurtado, 2017).

Vztah mezi vzdělanostní homogamií a mobilitou je obousměrný: je to „důsledek“ nerovností ale i jejich „konstitutivní prvek“ (Katrňák, 2008). Jinými slovy, pokud je nízká sociální mobilita, nedochází k partnerským svazkům napříč vzdělanostní strukturou. Zároveň, vznikající homogamní svazky reprodukují a uzavírají sociální strukturu. Jak tvrdí Katrňák, Fučík a Luijkx (2012), vzdělanostní homogamie odráží společenskou otevřenost a nerovnosti lépe než analýza samotné sociální mobility. Katrňák, Fučík a Luijkx (2012) argumentují, že sociální a vzdělanostní mobilita zahrnuje pouze příležitosti a jak se jedinci v rámci společenské struktury inter a intra generačně pohybují. Analýza vzdělanostní homogamie však jde o krok dál. Vypovídá o tom, „jak k sobě lidé přistupují s ohledem na úrovně vzdělání ve společnosti" (Katrňák, Fučík a Luijkx, 2012: 568). Pohled na společnost skrze mechanismy výběrového párování spolu s SBA odkrývá nerovnosti a fungování společnosti na hlubší rovině a má tak významný potenciál přispět do sociálně-stratifikačního výzkumu.

Existuje řada výzkumů, které se zabývají tím, jak různé socio-demografické faktory ovlivňují pravděpodobnost uzavření homogamního či heterogamního manželství (viz. orientační seznam literatury). Dosavadní longitudinální výzkumy dobře mapují trend vývoje jak absolutní, tak relativní homogamie v České republice na základě dat z matričních úřadů a sociologických šetření (Katrňák, 2008). Absolutní homogamie vychází z procentuálního rozložení žen a mužů v uzavřených sňatcích vzhledem ke zvoleným sdíleným charakteristikám, zatímco výzkumy relativní homogamie se zaměřují na nepoměr šancí uzavřít konkrétní typ sňatku (Katrňák, 2008). Známe tedy faktory, které tradičně podmiňují homogamní a heterogamní sňatky a víme, do jaké míry je párování strukturálně a společensky podmíněné. Z analýz vyplývá, že šance na sňatkovém trhu jsou nerovnoměrné a instituce manželství nemalým dílem přispívá ke kumulaci nerovností. Nicméně, stále existuje prostor pro aktualizaci a rozšíření poznatků v této oblasti. Zejména, pokud jde o spojení mezi vzdělanostní homogamií, sociální mobilitou a reprodukcí nerovností. Například, Leesh a Skopek (2023) zdůrazňují nárůst netradičních svazků, kde si ženy s vyšším vzděláním berou partnery s nižším vzděláním, což lze přičíst primárně vzdělanostní expanzi a nárůstu žen s vyšším dosaženým vzděláním.

V souvislosti s expanzí vzdělání si tato práce klade za cíl doplnit dosavadní výzkum vzdělanostní homogamie na dvou hlavních rovinách. Zaprvé, bude zkoumáno, zda vzdělanostní expanze a vznik většího počtu žen s vyšším dosaženým vzděláním ovlivňují tendence k vzdělanostní homogamii a zda přispívají ke zvýšení sociální mobility a snižování sociálních nerovností. Cílem je analyzovat, jak významná je role vzdělání při výběrovém párování v kontextu proměňujících se sociálních a strukturálních faktorů. Zadruhé, se zaměřím na genderové aspekty vzdělanostní homogamie. Konkrétně, jak nárůst žen s vyšším dosaženým vzděláním ovlivňuje sňatkový trh a jaké nové dynamiky v důsledku toho vznikají. Hypotézy budou formulovány na základě předpokladu, že expanze vzdělání a rostoucí počet žen s vyšším dosaženým vzděláním mají vliv na vztahové preference, strategii partnerství a sociální mobilitu. Pro dosažení těchto cílů bude v práci využita kvantitativní analýza dostupných sekundárních dat, a to jak matričních a statistických, tak microdat. Na základě této analýzy tato práce cílí přispět k lepšímu porozumění vztahu mezi vzdělanostní homogamií, sociální mobilitou, genderovými aspekty a sociálními nerovnostmi. Poznatky mohou být přínosné v oblasti výzkumu sociální stratifikace, vzdělání, rodiny nebo partnerství.