Proměny ve vnímání času v době pandemie nemoci Covid-19

• Thesis title in Czech: Proměny ve vnímání času v době pandemie nemoci Covid-19
• Thesis title in English: Changes in Time Perception during Covid-19 Pandemic
• Key words: vnímání času, proměny ve vnímání času, Covid-19, tvorba rutiny, pohyb v prostoru, ztráta rutiny, organizace času, perspektiva studentů
• English key words: Time perception, changes in time perception, Covid-19, rutine behaviour, absence of free movement, student’s perspective
• Academic year of topic announcement: 2020/2021
• Thesis type: Bachelor's thesis
• Thesis language: čeština
• Department: Department of Sociology (23-KS)
• Supervisor: doc. Mgr. Jakub Grygar, Ph.D.
• Author: hidden - assigned by the advisor
• Date of registration: 14.09.2021
• Date of assignment: 14.09.2021
• Date and time of defence: 06.06.2022 09:00
• Venue of defence: Pekařská 16, JPEK212, 212, Malá učebna, 2.patro
• Date of electronic submission: 03.05.2022
• Date of proceeded defence: 06.06.2022
• Opponents: Mgr. Layla Bartheldi

References

Gell, Alfred: The anthropology of time. Cultural constructions of temporal maps and images. Str. 221-229 (Husserl)
Dostupné na: https://monoskop.org/images/a/aa/Gell_Alfred_The_Anthropology_of_Time_Cultural_Constructions_of_Temporal_Maps_and_Images_1992.pdf




Ogden RS (2020) The passage of time during the UK Covid-19 lockdown. PLoS ONE 15(7): e0235871. Dostupné na: https://doi.org/10.1371/journal.pone.0235871

When Time Falls Apart: The Public Health Implications of Distorted TimePerception in the Age of COVID-19E. Alison Holman and Emma L. GrishamUniversity of California, Irvin. 2020, Vol. 12, No. S1, S63–S65ISSN: 1942-9681 Dustupné na: http://dx.doi.org/10.1037/tra0000756




E. Alison Holman & Philip G. Zimbardo (2009) The Social Language of Time: The Time Perspective–Social Network Connection, Basic and Applied Social Psychology, 31:2, 136-147, Dustupné na: 10.1080/01973530902880415

Wittmann M, Lehnhoff S. Age Effects in Perception of Time. Psychological Reports. 2005;97(3):921-935. doi: 10.2466/pr0.97.3.921-935, Dostupné na: https://journals.sagepub.com/doi/10.2466/pr0.97.3.921-935



Grondin S, Mendoza-Duran E and Rioux P-A (2020) Pandemic, Quarantine, and Psychological Time. Front. Psychol. 11:581036. doi: 10.3389/fpsyg.2020.581036



The Cultural Anthropology of Time: A Critical Essay , Nancy D. Munn
Source: Annual Review of Anthropology, Vol. 21 (1992), pp. 93-123

Social time: A methodological and Functional Analysis, Pitirim A. Sorokin and Robert K. Merton, American Journal of Sociology Vol. 42, No. 5 (Mar., 1937), pp 615-629, Dostupné na: https://www-jstor-org.ezproxy.is.cuni.cz/stable/2767758?seq=15#metadata_info_tab_contents





Sokol Jan, Rytmus a čas, Praha 1996, Kap. 1 a 5, Dostupné na: https://ndk.cz/view/uuid:d9714540-a263-11e6-baa5-005056827e51?page=uuid:7f2445e0-b7eb-11e6-8c54-5ef3fc9ae867




H. Woodrow, Time Perception, S.S. Stevens – Handbook of Experimental psychology, Wiley, New York, 1951, pp. 1224-1236



Richard A. Block, Chapter 9 Experiencing and Remembering Time: Affordances, Context, and Cognition, Advances in Psychology, North-Holland, Volume 59, 1989, Pages 333-363, ISSN 0166-4115, ISBN 9780444873798, Dostupné na: https://doi.org/10.1016/S0166-4115(08)61046-8.



Wyrick RA, Wyrick LC. Time Experience During Depression. Arch Gen Psychiatry. 1977;34(12):1441–1443. Dustupné na: 10.1001/archpsyc.1977.01770240067005




Grondin Simon, Mendoza-Duran Esteban, Rioux Pier-Alexandre, Pandemic, Quarantine, and Psychological Time, Frontiers in Psychology, Dostupné na: https://www.frontiersin.org/article/10.3389/fpsyg.2020.581036


When Time Falls Apart: The Public Health Implications of Distorted Time, Perception in the Age of COVID-19,E. Alison Holman and Emma L. Grisham, University of California, Irvine, Dostupné na: https://psycnet.apa.org/fulltext/2020-40854-001.pdf
Gabriele Rosenthal, The narrative study of lives. 1993, 1 (1), 59-91, Dostupné na: https://www.ssoar.info/ssoar/bitstream/handle/document/5929/ssoar-tnsl-1993-1-rosenthal-reconstruction_of_life_stories.pdf?sequence=1&isAllowed=y&lnkname=ssoar-tnsl-1993-1-rosenthal-reconstruction_of_life_stories.pdf
Husserl Edmund, Přednášky k fenomenologie vnitřního časového vědomí. Vyd. 2.
Merleau-Ponty, Maurice, Fenomenologie vnímání, kap. Temporalité

Preliminary scope of work

Má bakalářská práce se bude soustředit na kvalitativní výzkum fenomenologie vnímání času a změny ve vnímání času v době pandemie Covid-19. Zaměřím se jak na retrospektivní pohled na proměny ve vnímání času v době pandemie, tak i na to, jak a zda, se v aktuálním období ustupující pandemie a uklidněné situace, vrací vnímání času do podoby „předpandemické“. Ve své bakalářské práci budu vycházet také z děl a myšlenek fenomenologů, kteří se tématem času a jeho plynutí zajímali. Použití fenomenologických děl je klíčové, jelikož popisují zkušenost a způsob, jak se zkušenosti člověku ukazují v jeho vlastním vědomí. Konkrétně půjde o fenomenology Maurice Merleau-Pontyho a Edmunda Husserla. Edmund Husserl ve svých Přednáškách o fenomenologii vnitřního časového vědomi přirovnává plynutí času k melodii. Melodie je v jeho pojetí časový úsek, který je podložen událostmi v tomto úseku, které nazývá tóny. Melodie má své trvání, stejně tak jako tóny, ze kterých se skládá. Představa Husserla o tónech je taková, že i po jejich ukončení, je melodie těmito tóny ovlivněna a vyvíjí se jinak než před ukončeních daného tónu. Po skončení melodie stále přetrvává v paměti její dozvuk. Čím více času uplyne od skončení melodie, tím je těžší jí a události s ní spojené interpretovat. Podstatou melodie, kterou Husserl popisuje je návaznost a vzájemné ovlivnění jednotlivých tónů. Pokud jeden tón skončí, jeho dozvuk se přenese do tónu následujícího. Tímto způsobem dochází ke kaskádovitým změnám napříč melodií. Pro naše vnímání času to znamená to, že si neseme zkušenosti napříč časovým úsekem. Husserl ale pouze přirovnána vnímání času k melodii. Pravidelnost je důležitá, ale jedná se pouze i přirovnání k hudbě, nelze totiž trvat na přísné pravidelnosti, která ani není dosažitelná. Pokud bychom vnímali pandemii Covid-19 jakožto melodii, jednotlivé tóny by byly události, kdy došlo k nějaké změně. Jednotlivé tóny jsou ale ovlivněny tóny předešlými a následná interpretace se stále vyvíjí. Pokud se tedy vnímání času na začátku pandemie změnilo, dozvuk tohoto tónu se nese skrze celou pandemii a ovlivňuje celou melodii.

Další fenomenolog, kterému bych rád věnoval ve svém výzkumu se výše zmínění Maurice Merleau-Ponty. Merleau-Ponty vycházel z Husserlových poznatků o čase a svojí interpretaci na něm založil. Na rozdíl od Husserla, Merleau-Ponty časové události jako tok řeky. Každá událost, stejně jako řeka má počátek a konec. Čas dělí na objektivní a subjektivní. Řeka plyne i bez našeho zásahu, tudíž se jedná o objektivní časové plynutí, které je nezávislé na našem vědomí. Čas subjektivní vnímá například již zmíněný tok řeky, pouze pokud je pozorován. Události, které nám dodávají pocit plynutí času jsou to, co dává předpoklad subjektivnímu času. Pro Merleau-Pontyho se důležitý předpoklad pohybu. Pohybem jsou zde myšleny události, pohybující se předměty nebo prostředí. Statičnost je to, co dle Merleau-Pontyho vede ke změnám vnímání času. Pokud je nás subjektivní pojem o čase statický, pokud jsme například uzavření v místnosti, naše vnímání času se sníží pouze na vjemy, jako je například střídání dne a noci. Subjektivní čas se zpomalí, či zastaví a zůstává pouze čas objektivní, který plyne bez našeho vědomí. Zde vidím spojení s pandemií, kdy se lidé museli omezit svůj kontakt s okolím a mnohdy zůstali uzavřeni v již zmíněné místnosti. Jejich pojem o čase a jeho vnímání má dle Merleau-Pontyho v tomto případě podmět ke změně (Merleau-Ponty, Maurice, Fenomenologie vnímání, kap. Temporalité).
Kromě výše uvedených fenomenologů a jejich děl bych rád své koumání a vedení rozhovorů z části rád opřel o díle od Jana Sokola, Rytmus a čas. V tomto díle je na čas nahlíženo jako na součást naší společnosti, na základ jazyků a na to, jak ovlivňuje život a nás pohled na svět kolem nás. Základ předpokladu o času, který Jan Sokol popisuje je rytmus. Čas je interpretován skrze rytmicky opakující se události. Tyto události mohou mít základ ve společnosti, nebo se jedná pouze o osobní události. V obou případech se ale vnímání času, bez těchto rytmicky se opakujících se událostí rozpadá. Rytmus aktivit, je to, co ze života mnohých během globální pandemie zmizelo.
Mimo fenomenologické perspektivy bych se rád také rád ve výzkumu zmínil a zohlednil pohled antropologický. Antropologie studuje vnímání času, jako fenomén zakořeněn v naší společnosti a kultuře. Tomuto tématu se věnoval Alfred Gell ve svém díle o antropologii času The anthropology of time. Cultural constructions of temporal maps and images(Dostupné na: https://monoskop.org/images/a/aa/Gell_Alfred_The_Anthropology_of_Time_Cultural_Constructions_of_Temporal_Maps_and_Images_1992.pdf). Z antropologického hlediska bych se tedy rád zaměřil na změny tohoto fenoménu, který se v naší společnosti neustále vyvíjí.
Pro tento výzkum je klíčové pochopení času jako sociálního jevu. Vycházím z porozumění pojmu „sociální čas“, jak se jím zabývali autoři A. Sorokin and Robert K. Merton ve svém díle od Sociálním čase. A. Sorokin a Robert k. Merton se zabývali vnímáním času ve společnosti. Dle jejich tvrzení, čas není kontinuální, ale je dám rytmem kolektivního života. Jeho prožívání závisí na typu naších sociálních interakcí. Sociální interakce se během pandemie staly z části virtuální, jelikož byl omezen náš kontakt s okolím. Se změnou sociálních interakcí přišla také změna rytmizace kolektivního života. Události a časové úseky se ve společnosti lépe interpretují, pokud jsou svázány s konkrétní událostí. Sociální čas byl dle mého v době pandemie velmi zasáhnut a byla zde utvořena změna v jeho vnímání.

Zamýšlený výzkum by měl být v naší společnosti zcela unikátní. Dle dostupných informací výzkum zkoumající tento fenomén v době pandemie a v době „popandemické“ zatím v české společnosti neproběhl. V roce 2020 proběhl výzkum na distorzi ve vnímání času v době pandemie ve Velké Británii. Výzkum byl proveden během jedné z nejhorších vln viru v Británii, kdy byla společnost v tomto ohledu nejvíce ovlivněna. Zážitky jednotlivých respondentů byli stále v živé paměti respondentů, od kterých byla data sebrána. Cílem výzkum, bylo zjistit změny ve vnímání času v době pandemie. Výzkum byl proveden na základě elektronického dotazníku. Následná interpretace dat a zjištění odhalila, že přes 80 % účastníků výzkumu vykazovala distorzi ve vnímání času. Míra distorze dle zjištění závisela na věku, počtu povinností před a během pandemie a míře uspokojení ze sociálních aktivit.

Během pandemie, a především lockdownu, karantény došlo u mnoha lidí k proměně vnímání času. Rád bych se také ale během rozhovorů z částí zaměřil na návrat do „předpandemické podoby“. Pochopení změn v závislosti na předešlém stavu, by mohlo pomoci rozklíčit, v jaké míře ke změnám ve vnímání času došlo.
Jakožto skupinu, který jsem se rozhodl v tomto výzkumu zkoumat, jsem zvolil studenty vysokých škol. Příležitost pro tento výzkum je zcela ojedinělá, jelikož situace, která v posledních měsících probíhala a stále probíhá, je zcela výjimečná. Sociologové a sociální antropologové měli do této doby málo možností zkoumat problematiku změn vnímání času v tomto měřítku, protože nastalo pouze několik globálních událostí, kterými byli ovlivněni téměř všichni. Tato možnost by se v budoucnu nemusela opakovat a zjištění, v jaké míře k této problematice došlo by mohla být navždy ukryta. Dle mého názoru je zásadní věnovat se tomu ihned po skončení pandemie v naší společnosti, jelikož zážitky a poznatky v budoucnu zkoumaných jedinců by se mohli z paměti vytratit či zkreslit. Je důležité tuto problematiku prozkoumat, dokud je toto téma relevantní a stále přítomno.

Výzkumná otázka: Jaké změny nastaly ve vnímání času u studentů vysokých škol v době pandemie?





Předpokládané metody zpracování
Vysvětlete, na jakých datech bude analýza založena (druh, vzorek, terén) a jaké postupy a techniky k jejich analýze použijete. U teoretické práce popište analytický popř. syntetický postup.

Data v tomto výzkumu budou převážně vycházet z provedených rozhovorů, které budou uskutečněny se studenty vysokých škol. Respondenti budou hledáni pomocí metody „snow balling“ a mnou očekávaný vzorek bude čítat orientačně 5-10 respondentů. Ke sběru dat bude využito metody biograficky narativních rozhovorů. Tato metoda bude založena na procesu narativních rozhovorů popsanou Gabrielou Rosenthal v díle Reconstruction of Life Stories (Dostupné na: https://www.ssoar.info/ssoar/bitstream/handle/document/5929/ssoar-tnsl-1993-1-rosenthal-reconstruction_of_life_stories.pdf?sequence=1&isAllowed=y&lnkname=ssoar-tnsl-1993-1-rosenthal-reconstruction_of_life_stories.pdf).
Gabriele Rosenthal popisuje narativní rozhovory jak sběr životních zkušeností respondentů. Samotný proces sběru dat je relativně jednoduchý. Bude se jednat o vedené rozhovory, při kterých bude kladen důraz na volnost odpovědí respondenta. Před samotných rozhovorem bude představeno téma a směr, kterým by se měl dialog řídit. V první části narativního rozhovoru, se bude jednat o monolog respondenta, do kterého nebude zasahováno. Pouze v případě, že by se respondent výrazně odklonil od tématu bude zasáhnuto a usměrněno správným směre, aby nedošlo ke zkreslení dat a sběru pro téma nepotřebných informací. V druhé a taky finální části rozhovoru budou kladeny otázky, na které já, jakožto výzkumník budu požadovat odpovědi, aby došlo k dovysvětlení všech životních událostí a pohledů, které se během dané časové doby změnily nebo udály. Otázky budou tvořeny během rozhovoru samotného, jelikož nejde předem určit, zda respondent zmíní a vysvětlí vše potřebné. Může se také stát, že nebude potřeba nic doplnit a monolog respondenta bude dostatečný. Rozhovory budou vedeny v klidném prostředí, aby se respondent mohl zcela soustředit pouze na dotazované téma.
Následné zpracování dat bude rozděleno na několik částí, které bych zde rád blíže přiblížil. V první řadě dojde k přepsaní nahraných rozhovorů do textové podoby, aby byla následná práce s daty jednodušší. Další kroky analýzy a interpretace budou následovné.

Analýza biografických dat
Tématická analýza (rekonstrukce životního příběhu z daného časového úseku)
Rekonstrukce historie v daném časovém úseku
Mikro analýza jednotlivých segmentů rozhovorů
Komparativní analýza rekonstruovaného života a rekonstruované historie


Analýza biografických dat

Sebraná data budou podrobena interpretaci výzkumníkem, bez ohledu na souslednost jednotlivých událostí. Jedná o prvotní analýzu, během které bude kladem důraz na pochopení událostí a informací od respondenta. Tento krok by měl pomoci nastolit chronologickou uspořádanost sebraných informací.

Tématická analýza (rekonstrukce životního příběhu z daného časového úseku)

V tématické analýze se zaměřím na analýzu již chronologicky seřazených informací získaných během rozhovoru. Podstatou této analýzy bude kontrast informací zmíněných v rozhovoru a interpretací utvořených v předešlém kroku. Skrze tento proces by mělo dojít k výtahu důležitých poznatků z rozhovoru a utvoření perspektivy, jakým způsobem respondent na daný časový úsek nahlíží. Bude zde utvořena rekonstrukce životního příběhu respondenta z úseku, na který se dotazovalo během rozhovoru.

Rekonstrukce životní historie

Na základě utvořeného životního příběhu z předešlého kroku bude utvořena rekonstrukce historie. V tomto kroku by mělo dojít k pochopení toho, jak byl životní příběh ovlivněn historií. V tomto případě, jaký byl názor načas před pandemií a jak se následně měnil v průběhu pandemie samotné. Bez kontextu předešlé historie by nebylo možné zcela pochopit onu změnu ve vnímání času v době pandemie.

Mikro analýza jednotlivých segmentů rozhovorů

Samotný přepis rozhovorů bude rozdělen do segmentů, které se váží k jednomu podtématu. V této fázi se začínají tvořit hypotézy založené na předešlých krocích. Utvořené hypotézy jsou přiřazeny k segmentům a následně se ověřuje jejich pravdivost v rámci celého textu a jednotlivých segmentů. V této části celkové analýzy by se měl objevit vnitřní kontext celého rozhovoru a informace do tohoto kroku skryté.

Analýza rekonstruovaného života a rekonstruované historie

Poslední část celkové analýzy nám poskytne náhled na kontext událostí v daném časovém úseku a také v období před ním. Bude zde kladen důklad na rozdíly v prožitém úseku a na historii před ním. Jednotlivé výsledky budou seřazeny na základě několika kritérií, například co se změnilo, jakým způsobem se to změnilo a zda se to vrátilo do původní podoby po ukončení pandemie.



Etické souvislosti zvažovaného projektu
Je realizace projektu spojena s etickými riziky? Pokud ano, jak na ně budete v projektu reagovat. Jak bude zajištěna ochrana osobních údajů účastníků výzkumu?

Za etické riziko v tomto výzkumu považuji identitu respondentů a jak s ní bude nakládáno. Rozhovory budou probíhat z „z očí do očí“ a jejich obsah bude nahráván. Někteří respondenti, by mohli mít s nahráváním rozhovoru do zvukového aparátu problém, jelikož nahraný obsah bude podroben další analýze a uložen. Ochrana účastníku bude zajištěna v přepise rozhovoru. Z přepisu budou vynechány veškeré osobní informace, které nebudou součástí výzkumu a nebo pokud by bylo riziko jakéhokoli poškození respondenta.