Food and Nostalgy: an ethnographic perspective of the Russian food stores in Prague

• Thesis title in Czech: Jídlo a nostalgie: etnografický pohled na ruské potravinové obchody v Praze
• Thesis title in English: Food and Nostalgy: an ethnographic perspective of the Russian food stores in Prague
• Key words: Migrace, potravinové zvyky, obchody s potravinami, rusky mluvící komunita, Česká republika, nostalgie, etnografie, diskurzivní analýza
• English key words: Migration, food practices, food stores, Russian-speaking community, Czech Republic, nostalgy, ethnography, discourse analysis
• Academic year of topic announcement: 2019/2020
• Thesis type: diploma thesis
• Thesis language: angličtina
• Department: Department of Sociology (23-KS)
• Supervisor: doc. Mgr. Jakub Grygar, Ph.D.
• Author: hidden - assigned by the advisor
• Date of registration: 08.09.2020
• Date of assignment: 09.09.2020
• Date and time of defence: 20.09.2021 12:45
• Venue of defence: Pekařská 16, JPEK211, 211, Malá učebna, 2.patro
• Date of electronic submission: 27.07.2021
• Date of proceeded defence: 20.09.2021
• Opponents: Mgr. Ema Hrešanová, Ph.D.

References

Orientační seznam literatury

1. AMIT, Karin a Shirly BAR-LEV, 2015. Immigrants’ Sense of Belonging to the Host Country: The Role of Life Satisfaction, Language Proficiency, and Religious Motives. Social Indicators Research. 124(3), 947-961 [cit. 2020-04-08]. DOI: 10.1007/s11205-014-0823-3. ISSN 0303-8300.
2. BERNSTEIN, Julia, 2015. Russian Food Stores and their Meaning for Jewish Migrants in Germany and Israel: Honor and ‘Nostalgia’. In Fireberg H. & Glöckner O. (Eds.), Being Jewish in 21st-Century Germany (pp. 81-102). Berlin; Boston: De Gruyter. Retrieved April 10, 2020.
3. ČADA, K., J. GRYGAR, T. FREIDINGEROVÁ, 2016. Vietnamese Diaspora in Prague: food, consumption, and socio-material proximity in the making of cosmopolitan city. Research Report. Wien: Erste Foundation. 26 p.
4. DRBOHLAV, Dušan a Eva JANSKÁ, 2010. Illegal Economic and Transit Migration in the Czech Republic: A Study of Individual Migrants' Behaviour. Europe-Asia Studies. 61(1), 141-156 [cit. 2020-04-09]. DOI: 10.1080/09668130802533025. ISSN 0966-8136.
5. FELDMAN, Gregory., 2008. The Trap of Abstract Space: Recomposing Russian-Speaking Immigrants in Post-Soviet Estonia. Anthropological Quarterly. 81(2), 311-342 [cit. 2020-04-08]. DOI: 10.1353/anq.0.0006. ISSN 1534-1518.
6. Granovetter, M. 1973. The Strength of Weak Ties. American Journal of Sociology, 78(6), 1360-1380.
7. HARPER, Robin A. a Hani ZUBIDA, 2017. Living on borrowed time. DONNAN, Hastings, Madeleine HURD a Carolin LEUTLOFF-GRANDITS, ed. Migrating borders and moving times. Manchester University Press, 2017-03-31 [cit. 2020-08-27]. DOI: 10.7765/9781526116413.00012. ISBN 9781526116413.
8. KABO, Vladimir, Gaetano FORNI, Kathleen F. GALVIN, Dennis L. HESKEL, Steven A. ROSEN, V. A. SHNIRELMAN, Andrew B. SMITH a Trevor WATKINS, 1985. The Origins of the Food-producing Economy [and Comments and Reply]. Current Anthropology. 26(5), 601-616 [cit. 2020-04-10]. DOI: 10.1086/203349. ISSN 0011-3204.
9. KOPNINA, Helen. East to west migration: Russian migrants in western Europe. Aldershot, Hants, England: Ashgate, 2005. Research in migration and ethnic relations series. ISBN 0-7546-4170-8.
10. KORINEK, Kim, Barbara ENTWISLE a Aree JAMPAKLAY, 2016. Through Thick and Thin: Layers of Social Ties and Urban Settlement among Thai Migrants. American Sociological Review. 70(5), 779-800 [cit. 2020-08-27]. DOI: 10.1177/000312240507000503. ISSN 0003-1224.
11. LUTZ, C a G M WHITE, 1986. The Anthropology of Emotions. Annual Review of Anthropology. 15(1), 405-436 [cit. 2020-04-10]. DOI: 10.1146/annurev.an.15.100186.002201. ISSN 0084-6570.
12. NOLAN, Riall, 1990. Culture Shock and Cross-Cultural Adaptation Or, I Was OK Until I Got Here. Practicing Anthropology. 12(4), 2-20 [cit. 2020-04-09]. DOI: 10.17730/praa.12.4.j30072t751829l13. ISSN 0888-4552.
13. PARLA, AYSE, 2009. Remembering across the border: Postsocialist nostalgia among Turkish immigrants from Bulgaria. American Ethnologist. 36(4), 750-767 [cit. 2020-08-27]. DOI: 10.1111/j.1548-1425.2009.01208.x. ISSN 00940496.
14. PHILLIPS, Lynne, 2006. Food and Globalization. Annual Review of Anthropology. 35(1), 37-57 [cit. 2020-04-10]. DOI: 10.1146/annurev.anthro.35.081705.123214. ISSN 0084-6570.
15. SUTTON, David E., 2010. Food and the Senses. Annual Review of Anthropology. 39(1), 209-223 [cit. 2020-04-08]. DOI: 10.1146/annurev.anthro.012809.104957. ISSN 0084-6570.
16. TROISI, Jordan D. a Shira GABRIEL, 2011. Chicken Soup Really Is Good for the Soul. Psychological Science. 22(6), 747-753 [cit. 2020-08-27]. DOI: 10.1177/0956797611407931. ISSN 0956-7976.
17. UHEREK, Zdeněk, 2003a. Some Aspects of Transformation Processes in the Czech Republic: International Migration and Integration of Foreigners. Anthropological Journal on European Cultures, 12, 87-101. Retrieved April 8, 2020, from www.jstor.org/stable/43235396
18. UHEREK, Zdeněk, 2003b. Cizinecké komunity a městský prostor v České republice. Sociologický časopis = Czech sociological review. Praha: Sociologický ústav (Akademie věd ČR), 39(2), 193-216. ISSN 0038-0288.

Preliminary scope of work

Ze sociologického a sociálně antropologického hlediska představuje jídlo zásadní složku zkoumané komunity, která je ale ve většině případů opomíjená. Například David E. Sutton (2010: 210) poukazuje na nedostatek propojení antropologických témat se zkoumáním významu jídla ve zkoumané komunitě. Jedná se především o propojení symbolického významu určitého druhu jídla či spíše kultury připravování jídla pro vybranou společnost či komunitu. Pokud si zvolíme libovolnou národnost a budeme nahlížet na popis této kultury z pohledu antropologie jídla, ve většině sociálně– antropologických textů nalezneme stručný popis tradičního jídla ve vybraném terénu. Ve vzácných případech najdeme popis přípravy jídla jako důležitého socializačního procesu, kterých sice částečně odpovídá myšlence Davida Suttona, ale význam samotné příchutě či vzhledu jídla většinou nebude ani zmíněn. Právě zde vidím mezeru v antropologických textech nejen národů, ale i určitých komunit. Prudký nárůst migrace nejen způsobuje propojení kulturních tradic a zvyků, ale ovlivňuje i způsob našeho stravování. Avšak mým primárním zájmem je vztah k jídlu z pohledu skupiny migrantů, kteří momentálně nepobývají v domovské zemi. V takovém případě máme před sebou ze
sociálně-antropologického hlediska zajímavou situaci – existuje skupina, která žije v daném případě v Česku, je do jisté míry vynucená se přizpůsobit evropským či českým stravovacím návykům, ale čas od času si částečně či natrvalo kupuje zboží z domovské zemí. Jedná se o částečnou či slabou integraci vybrané skupiny migrantů? Je to dáno rozdílem ve kvalitě potravin nebo jedinečností příchutí? Může to být spojením určitých emocí či vzpomínek s vybraným druhem jídla?
Dle Catherine Lutz a Geoffrey M. White (1986) se emoce jeví spíše jako materiální entita v sociálních vědách. Podobná dimenze eliminuje emoce na jejich fyzickou složku, jako jsou například pohyb hlavy či úsměv. Na druhé straně by emoce měly být považovány za cenný zdroj kulturních významů v sociálním světě jedince. Podobný náhled na emoce považuji za fundamentální pro svou práci. S ohledem na práci Julie Bernstein (2015) lze uvažovat o smyslových aspektech jídla jako o zdroji „živých vzpomínek“ a nástroji vytváření pocitu domova. Propojení smyslových aspektů jídla je potřeba chápat z pohledu každodenního života nejen jako zdroj výživy či důsledkem tradic. Smyslové aspekty jídla bych ráda uchopila v rámci rozmanitých kontextů každodenního habitu, kde se propojují smyslové aspekty kultury a jídla s cílem vytváření nových významů, emocí, vzpomínek, a dokonce i hodnot (Sutton, 2010: 221). Pocit nostalgie v komunitách migrantů byl již prozkoumán z pohledu sociálních sítí (Korinek, 2016), sociálních vztahů (Harper. 2017) nebo na základě kulturních rozdílů v oblasti genderu (Parla, 2009). Zde bych chtěla upozornit na nedostatek poznatků o vztahu mezi jídlem, emocemi a migrantem. Mým záměrem je tak poukázat na významnost nejen společných dějin či vzpomínek ve skupině migrantů, ale jak se příchuť do jisté míry může rovnat vzpomínce, která později vyvolává pocit nostalgie. Z prvního pohledu se zdá o velice komplexní jev, avšak zde bych chtěla poukázat na jednoduchou analogii z každodenního života. Princip „comfort food“ (český „komfortní jídlo“) v psychologii je spojen s propojením jídla a pamětí člověka. Tak, podobný druh jídla má za cíl nejen splnit svůj fyziologický účel (nakrmit), ale i psychologický, který spočívá ve vyvolávání pozitivních emocích spojených s jeho konzumací (Troisi, 2011). Právě podobný vztah mezi jídlem
u ruský-mluvících zákazníků obchodů s ruskými potravinami je mým primárním zájmem.
Tento projekt se zabývá vztahem mezi jídlem a emocemi. Konkrétně pocitem nostalgie. Mým hlavním cílem je prozkoumat tento vztah v rámci obchodů takzvaných ruských potravin, které se nachází v Praze. Moje pojetí vztahu mezi jídlem a emocemi je založeno na emočním poutě, které je vytvářeno na základě vzpomínek spojených s určitým druhem potravy či dokonce s příchutí. Na druhou stranu bych ráda zmínila, že v případě obchodů ruských potravin je kladen důraz i na vnější balení zboží. Cílem je pak prověřit emoční pouto mezi potravinami v ruských obchodech a imigranty, kteří zakládají podobné obchody a jsou zároveň i jejich zákazníky. Hlavní otázkou navrhované etnografické studie je vztah způsobů uvažování rusky mluvících zákazníků ve vztahu k „ruským potravinám“ neboli zboží, které je připomínající na příkladu pozorování, které bude provedeno v podobných pražských obchodech. V navrhované diplomové práci bych položila za hlavní výzkumnou otázku, jaký je vztah v kontextu obchodů „Ruských potravin“ mezi jídlem (nabízeným zbožím) a imigrantem, který zde vystupuje jako kupující. Tento vztah nabývá různorodé podoby, které se snaží tematizovat konkrétnější takzvané podotázky:
1. Jakou roli představuje obchod s ruskými potravinami pro jeho návštěvníky, a to bez ohledu na jejich státní příslušnost?
2. Jakými způsoby je vytvářen „ruský produkt“? Zda se jedná o skutečně identické zboží či jeho náhražku s podobným vzhledem?
3. Jakou hodnotu a roli má vzhledová stránka ruského zboží pro migranta?
4. Jakou hodnotu ze sociálně-kulturního a sociálně-ekonomického hlediska mají „ruské potraviny“? Jedná se o příchuť, vzhled nebo jde pouze o kontakt s něčím, co připomíná domovskou zemi?

Z mého osobního pohledu jako ruský-mluvicího imigranta je zřetelné, že hledání potravin připomínající zemi původu je jedním ze způsobů překonání kulturního šoku, který zažívají imigranti v průběhu asimilace (Nolan 1990). V daném případě by se jednalo o druhou fázi kulturního šoku, neboť člověk pociťuje ztrátu své původní identity a hodnot. V minulosti nastavené signály a symboly již přestávají být pochopitelné v novém prostředí migranta, což do jisté míry může vyvolávat pocit ztráty (ibid: 2). S cílem najít ztracené symboly a přiblížit se k již známému prostředí se může jednat o umělé vytváření podobného prostředí skrze jídlo a příchutě. Na druhou stranu nelze popřít, že jídlo není jediným způsobem zvládání kulturního šoku a udržování vztahu se svou národní identitou nebo kulturou, avšak na tuto dimenzi se ve většině případů zapomíná v důsledků komercionalizace podobných obchodů a jejich vytváření za účelem zisku. Podobný pohled v žádném případě nelze opomíjet, jelikož se jedná o výdělečnou činnost, kterou cizinec musí sám či s něčí pomocí zařídit a udržovat dle zákonů příslušné zemí. Avšak podobný dokonce i pro mě, studentku sociologie a sociální antropologie, příchuť pelmeni či kvasu vyvolává pocit domova a dětství, aniž bych se nacházela v daném okamžiku v Rusku.

Předpokládané metody zpracování

Vzhledem k povaze výzkumných otázek a navrhovanému tématu bych ráda zvolila kvalitativní přístup. Cílem je popsat atmosféru a prostředí obchodů s ruskými potravinami v co nejširším kontextu jako zázemí k jeho důslednějšímu prozkoumání z jednotlivých dimenzí. Pomocí zúčastněného
a nezúčastněného pozorování chci docílit nejtěsnějšího kontaktu s terénem. Etnografické pozorování je zde klíčovou osnovou pro odhalení reality, která bude následně podrobena analýze. Ráda bych zde
i využila příležitost jakéhosi zapadnutí do role „klasického klienta“ podobných obchodů jakožto rusky mluvícího imigranta, který chce odhalit realitu a poukázat na důležitost podobných obchodů nejen pro českou ekonomiku, ale i pro migranty jako zdroj vzpomínek či způsob zvládání kulturního šoku. Zároveň plánuji provést biografické rozhovory či hloubkové rozhovory s návštěvníky podobných obchodů. Myslím si, že podobným způsobem se dá minimálně zmapovat téma ruských potravin a jejich role v kosmopolitním městě jako Praha.

Etické souvislosti zvažovaného projektu

Jelikož se jedná o kvalitativní výzkum, dodržování etických předpisů Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy je samozřejmou součástí mé diplomové práce. V případě provedení bibliografických či hloubkových rozhovorů bude předem zajištěn písemný či ústní informovaný souhlas, jelikož se bude jednat o přímý kontakt s člověkem, který může v průběhu rozhovoru poskytnout citlivé údaje. Podobné citlivé údaje budou před analýzou anonymizované, aby se nedalo na základě informací uvedených v budoucí práci identifikovat účastníka rozhovoru. V případě etnografického výzkumu nespadá popis veřejných míst pod citlivý údaj a v takovém případě bude zajištěna jen anonymizace přímých účastníků rozhovorů. V případě pořízení fotografických materiálů se bude jednat o souhlas s pořizováním fotografií a jeho následným zveřejněním.