Den Republiky srbské v institucionálním diskurzu Republiky srbské v letech 2015–2020

• Thesis title in Czech: Den Republiky srbské v institucionálním diskurzu Republiky srbské v letech 2015–2020
• Thesis title in English: Day of Republika Srpska in the Institutional Discourse of Republika Srpska between 2015 and 2020
• Key words: Bosna a Hercegovina, Den Republiky srbské, diskurzivní analýza, nacionalismus, Republika srbská, státnost, suverenita, referendum
• English key words: Bosnia and Herzegovina, Day of the Republika Srpska, discourse analysis, nationalism, Republika Srpska, statehood, sovereignty, referendum
• Academic year of topic announcement: 2019/2020
• Thesis type: Bachelor's thesis
• Thesis language: čeština
• Department: Department of Russian and East European Studies (23-KRVS)
• Supervisor: PhDr. Ondřej Žíla, Ph.D.
• Author: hidden - assigned by the advisor
• Date of registration: 27.07.2020
• Date of assignment: 27.07.2020
• Date and time of defence: 14.06.2021 08:30
• Venue of defence: Pekařská 16, JPEK106, 106, Malá učebna, 1.patro
• Date of electronic submission: 04.05.2021
• Date of proceeded defence: 14.06.2021
• Opponents: František Šístek, M.A., Ph.D.

Guidelines

Republika srbská, která je jednou z entit tvořících stát Bosna a Hercegovina, prošla od konce občanské války poměrně významným politickým vývojem, který byl do velké míry ovlivněn jak činností mezinárodního společenství, tak také přirozenými vnitropolitickými procesy. Zajímavá je protichůdnost těchto vlivů, kde na jedné straně mezinárodní společenství oslabuje suverenitu této entity, a na druhé straně se ji politická elita Republiky srbské snaží posilovat.

References

Beglerović, Nađa. „Milorad Dodik’s Use of Contentious Rhetoric in (De)constructing Bosnia and Herzegovina’s Identity: A Discourse-Historical Analysis“. Central European Political Studies, č. 3 (2020): 113–132, https://www.ceeol.com/search/article-detail?id=902661 (staženo 28. dubna 2021).

Belloni, Roberto. State building and international intervention in Bosnia. London: Routledge, 2007.

Beneš, Vít. „Diskurzivní analýza“. In Metodologie výzkumu politiky, ed. Vít Beneš a Petr Drulák. Praha: Sociologické nakladatelství, 2019, 277–300.

Björkdahl, Anikka. „Republika Srpska: Imaginary, performance and spatialization“. Political Geography 66 (září 2018): 34–44, https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0962629817303463?via%3Dihub (staženo 29. dubna 2021).

Drulák, Petr. „Interpretativní případová studie“. In Metodologie výzkumu politiky, ed. Vít Beneš a Petr Drulák. Praha: Sociologické nakladatelství, 2019, 83–97.

Drulák, Petr. Jak zkoumat politiku: Kvalitativní metodologie v politologii a mezinárodních vztazích. Praha: Portál, 2008.

Hayden, Robert M. Blueprints for a House Divided: The Constitutional Logic of the Yugoslav Conflicts. Michigan: The University of Michigan Press, 2000.

Hronešová, Jessie Barton. „Ethnopopulist denial and crime relativisation in Bosnian Republika Srpska“. East European Poltics (8. ledna 2021): 1–22, https://doi.org/10.1080/21599165.2021.1871896 (staženo 29. dubna 2021).

Kadrić, Remzija. „Dejtonski mirovni sporazum i međunarodna zajednica“. Znakovi vremena – Časopis za filozofiju, religiju, znanost i društvenu praksu 8, č. 70/71 (2016): 161-171. https://www.ceeol.com/search/article-detail?id=440872 (staženo 1. března 2020).

Kasum, Damir. „Vývoj politického systému Bosny a Hercegoviny po Daytonu a jeho současná podoba“. Středoevropské politické studie 8, č. 2–3 (2006): 327-341, https://journals.muni.cz/cepsr/article/view/4182/6085 (staženo 1. května 2020).

Mavrikos-Adamou, Tina. „Leader-dominated Ethnic Parties and Dysfunctional Institutional Design in Bosnia-Herzegovina and Kosovo“. In State-Building and Democratization in Bosnia and Herzegovina, ed. Soeren Keil a Valery Perry. New York: Routledge, 2015, 173–192.

Kostovicova, Denisa. „Republika Srpska and its Boundaries in Bosnian Serb Geographical Narratives in the Post-Dayton Period“. Space & Polity 8, č. 3 (prosinec 2004): 267–287, http://eds.a.ebscohost.com/eds/pdfviewer/pdfviewer?vid=5&sid=e39128c3-3d7f-4769-bc76-38feda58a755%40sessionmgr4006 (staženo 1. března 2020).

Pehar, Dražen. Peace as War: Bosnia and Herzegovina Post-Dayton. Budapest: Central European University Press, 2019. www.jstor.org/stable/10.7829/j.ctvh8r0p6 (staženo 20. září 2019).

Rajčević, Srđan. „Deset pogleda na budućnost Republike Srpske“. Časopis za društvena / politička pitanja 6, č. 15 (duben 2012): 163-190, http://argumenti.info/wp-content/uploads/2019/03/Argumenti15.pdf (staženo 1. března 2020).

Ramić, Anela. „Dejtonski mirovni sporazum i njegova realnost“. Pregled – časopis za društvena pitanja 53, č. 1 (2012): 211-229, https://www.ceeol.com/search/article-detail?id=109474 (staženo 1. března 2020).

Rychlík, Jan a Milan Perenčević. Dějiny Chorvatska. Praha: NLN, 2020.

Smajlović, Ljiljana. „From the Heart of the Heart of the Former Yugoslavia“. The Wilson Quarterly 19, č. 3 (1995): 100–113, https://www.jstor.org/stable/40259032 (staženo 22. února 2021).

Tejchman, Miroslav. Balkán ve 20. století. Praha: Charles University in Prague, Karolinum Press, 2016. http://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&db=nlebk&AN=1556207&lang=cs&site=ehost-live (staženo 31. května 2020).

Toal, Gerard. „‘Republika Srpska will have a referendum‘: The rhetorical politics of Milorad Dodik“. Democracy and Security in Southeastern Europe 12-13 (2013): 7-33, https://www.ceeol.com/search/article-detail?id=274071 (staženo 1. března 2020).

Vomela, Lukáš. „Political Development of Post-Dayton Bosnia and Herzegovina“. Contemporary European Studies, č. 2 (2017): 27-41, http://eds.a.ebscohost.com/eds/pdfviewer/pdfviewer?vid=2&sid=e39128c3-3d7f-4769-bc76-38feda58a755%40sessionmgr4006 (staženo 1. března 2020).

Žíla, Ondřej. „Bosna a Hercegovina“, In Státy západního Balkánu v uplynulém čtvrtstoletí a perspektivy jejich vývoje, Jan Pelikán, Tomáš Chrobák, Jan Rychlík. Praha: Vydavatelství FF UK / Faculty of Arts Press, Charles University, 2016, 73–135, https://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&AuthType=ip,shib&db=nlebk&AN=1457601&lang=cs&site=eds-live&scope=site (staženo 22. května 2020).

Žíla, Ondřej. 'Jedna si jedina moja domovina?': etno-demografické proměny Bosny a Hercegoviny v letech 1945-2013. Varia, Praha: Charles University in Prague, Faculty of Arts Press, 2014. https://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&AuthType=ip,shib&db=nlebk&AN=1084578&lang=cs&site=eds-live&scope=site. (staženo 31. května 2020).

Žíla, Ondřej. „Ochromená Bosna a Hercegovina: politický a společenský vývoj v postdaytonském období“. Dějiny a současnost, č. 9 (2013): 48–51, https://www.academia.edu/6611774/ŽÍLA_O_Ochromená_Bosna_a_Hercegovina_politický_a_společenský_vývoj_v_postdaytonském_obdob%C3%AD_In_Dějiny_a_současnost_č_9_2013_s_48_51 (staženo 11. května 2020).

Žíla, Ondřej. „Poločas rozpadu? Dvojí štěpení daytonské Bosny a Hercegoviny“. Porta Balkanica 10, č. 1–2 (2018): 5–20, https://digilib.phil.muni.cz/handle/11222.digilib/138943 (staženo 11. května 2020).

Žíla, Ondřej. „První poválečné statistické sčítání v Bosně a Hercegovině 2013 (odklady, politizace a komplikace)“. Porta Balkanica 5, č. 2 (2013): 18–25, https://www.academia.edu/6611837/ŽÍLA_O_Prvn%C3%AD_poválečné_statistické_sč%C3%ADtán%C3%AD_v_Bosně_a_Hercegovině_2013_odklady_politizace_a_komplikace_In_Porta_Balkanica_roč_5_2013_č_2_s_18_25 (staženo 10. ledna 2021).

Žíla, Ondřej. „Žonglování s čísly: odhady počtu obětí občanské války v Bosně a Hercegovině a jejich odlišná interpretace“. Slovanský přehled/Slavonic Review: Journal for the History of Central, Eastern and Southeastern Europe 100, č. 2 (2014): 343–370, https://www.academia.edu/9499274/ŽÍLA_O_Žonglován%C3%AD_s_č%C3%ADsly_odhady_počtu_obět%C3%AD_občanské_války_v_Bosně_a_Hercegovině_a_jejich_odlišná_interpretace_In_Slovanský_přehled_č_2_2014 (staženo 11. května 2020).

Preliminary scope of work

Tato práce analyzuje účely, za jakými politická elita Republiky srbské využívá Den Republiky srbské ve svém decentralizačním diskurzu, kterým se snaží posílit obraz suverenity této entity. V první kapitole je představen historicko-politický kontext vzniku a vývoje Republiky srbské. Tato kapitola vymezuje rámec, ze kterého zkoumaný diskurz vychází. Ústřední část práce se zabývá tím, jak byl Den Republiky srbské využíván v institucionálním diskurzu Republiky srbské mezi lety 2015–2020. Nejprve je krátce představena problematika Dne Republiky srbské, která vedla k zapracování tohoto svátku do diskurzu bosenskosrbské politické elity. Samotná analýza diskurzu je rozdělena do tří podkapitol. V první podkapitole je analyzováno jeho využití k vytvoření obrazu svébytnosti Republiky srbské. Následující podkapitola se zabývá jeho využitím k demonstraci politické síly entitních institucí na úkor státních institucí, čímž je také vytvářen určitý dojem suverenity. Třetí kapitola zkoumá, jak byl Den Republiky srbské využit k prezentaci nesrbů jako hrozby pro Republiku srbskou. V závěru práce je zhodnoceno, do jaké míry odpovídají předpokládané účely využití Dne Republiky srbské skutečnosti.

Preliminary scope of work in English

This work analyses the purposes for which the political elite of the Republika Srpska utilises the Day of the Republika Srpska in its decentralisation discourse. This discourse is used for strengthening the impression of sovereignty of this entity. The first chapter presents the historical and political context of the establishment and development of the Republika Srpska. This chapter defines the framework on which the analysed discourse is based. The crucial part of the thesis deals with how the Day of the Republika Srpska was utilised in the institutional discourse of the Republika Srpska between 2015 and 2020. First, the issue of Day of the Republika Srpska, which led to the incorporation of this holiday into the discourse of the Bosnian Serb political elite, is briefly introduced. The discourse analysis itself is divided into three subchapters. The first subchapter analyses its use to create an image of the autonomy of the Republika Srpska. The following subchapter deals with it is used for demonstrating the political power of the entity institutions over the state institutions, which also creates a certain impression of sovereignty. The third subchapter examines how the Day of Republika Srpska was used for presenting non-Serbs as a threat to the Republika Srpska. At the end of the thesis, it is evaluated to what extent the presupposed purposes of utilisation of the Day of the Republika Srpska correspond with the actual purposes of its utilisation.