Thesis (Selection of subject)Thesis (Selection of subject)(version: 368)
Thesis details
   Login via CAS
Občanské právo v digitální realitě
Thesis title in Czech: Občanské právo v digitální realitě
Thesis title in English: Civil law in digital reality
Key words: virtuální realita, rozšířená realita, právo, technologie
English key words: virtual reality, augmented reality, law, technology
Academic year of topic announcement: 2019/2020
Thesis type: diploma thesis
Thesis language: čeština
Department: Department of Civil Law (22-KOP)
Supervisor: JUDr. Zdeněk Kučera, Ph.D.
Author: hidden - assigned and confirmed by the Study Dept.
Date of registration: 17.12.2019
Date of assignment: 17.12.2019
Confirmed by Study dept. on: 17.09.2020
Date and time of defence: 16.09.2020 12:30
Venue of defence: místnost č. 131 - 1. a 2. část SZK proběhnou týž den po sobě
Date of electronic submission:13.07.2020
Date of proceeded defence: 16.09.2020
Opponents: prof. JUDr. PhDr. David Elischer, Ph.D.
 
 
 
Preliminary scope of work
Tato práce se zaobírá problematikou některých vybraných institutů občanského práva, jako je právní jednání, vlastnictví či pojem věci, v kontextu technologií tzv. rozšířené a virtuální reality, tedy souhrnně tzv. digitální reality.
Práce analyzuje v jednotlivé instituty a hodnotí a předpovídá jejich možnou aplikaci pro technologie rozšířené a virtuální reality. Zkoumá, jak tyto dva světy, tedy svět právní a svět digitální, mezi sebou interagují, jak se mohou navzájem ovlivňovat a konečně, zda jsou mezi sebou tyto světy kompatibilní.
V sedmi kapitolách druhé části této práce autor rozebírá vybrané instituty občanského a autorského práva. Konkrétně ty instituty, které jsou zajímavé právě v kontextu těchto technologií, nikoli nových technologií obecně. První kapitola je věnována právnímu jednání v kontextu virtuálních světů. V následujících třech kapitolách autor rozebírá věci a věcná práva v kontextu virtuálního vlastnictví a alternativě v podobě vlastnictví duševního. Pozornost je zde věnována určení, co jsou vlastně virtuální předměty: jak je vidí právo a jaká ochrana se na ně vztahuje či nevztahuje. V páté kapitole se autor věnuje problematice tzv. virtuálních avatarů a možné aplikaci osobnostních práv na ně. V kapitole šesté se autor vrací k vlastnickým právům. Oproti předchozím kapitolám autor obrací kontext a zaobírá se nikoli aplikací práva na digitální prostředí, ale vlivem virtuálního světa na práva ve světě reálném. V sedmé a poslední kapitole autor zkoumá institut svobody panoramatu v kontextu rozšířené reality.
Ve třetí části autor zkoumá možnosti právní regulace vztahů v digitálním světě virtuální a rozšířené reality. Zvažuje především dvě hlavní možnosti úpravy: úpravu smluvní a úpravu zákonnou. V rámci zákonné úpravy se autor také dotýká problematiky regulace technologií.
Závěrečná kapitola nabízí hodnocení a shrnutí závěrů předchozích kapitol a obsahuje autorovy úvahy de lege ferenda.
Preliminary scope of work in English
This thesis deals with the issue of some selected institutes of civil law, such as legal proceedings, ownership or the concept of things, in the context of the technologies of the so-called augmented and virtual reality, ie collectively the so-called digital reality.
The thesis analyzes in individual institutes and evaluates and predicts their possible application for augmented and virtual reality technologies. It examines how these two worlds, the legal world and the digital world, interact with each other, how they can interact with each other, and finally whether these worlds are compatible with each other.
In the seven chapters of the second part of this thesis, the author analyzes selected institutes of civil and copyright law. Specifically, those institutes that are interesting in the context of these technologies, not all new technologies in general. The first chapter is devoted to legal acts in the context of virtual worlds. In the following three chapters, the author discusses things and rights in rem in the context of virtual ownership and an alternative in the form of intellectual property. Attention is paid here to determining what virtual objects are legally: how the law sees them and what protection applies or does not apply to them. In the fifth chapter, the author deals with the issue of so-called virtual avatars and the possible application of personal rights to them. In chapter six, the author returns to property rights. In contrast to the previous chapters, the author reverses the context and deals not with the application of law to the digital environment, but with the influence of the virtual world on rights in the real world. In the seventh and last chapter, the author examines the institute of panorama freedom in the context of augmented reality.
In the third part, the author examines the possibilities of legal regulation of relationships in the digital world of virtual and augmented reality. It mainly considers two main options for regulation: contractual regulation and legal regulation. As part of the legal regulation, the author also touches on the issue of technology regulation.
The final chapter offers an evaluation and summary of the conclusions of the previous chapters and contains the author's considerations de lege ferenda.
 
Charles University | Information system of Charles University | http://www.cuni.cz/UKEN-329.html