Thesis (Selection of subject)Thesis (Selection of subject)(version: 368)
Thesis details
   Login via CAS
Roles of acrosomal proteins in fertilization
Thesis title in Czech: Role akrozomálních bílkovin v procesu oplození
Thesis title in English: Roles of acrosomal proteins in fertilization
Key words: akrozom, spermie, Lipokaliny, nLC-MS/MS, random forrest, lysosomu-příbuzná organela
English key words: acrosome, sperm, lysosome-related organelle, Lipocalins, nLC-MS/MS, random forrest
Academic year of topic announcement: 2019/2020
Thesis type: diploma thesis
Thesis language: angličtina
Department: Department of Cell Biology (31-151)
Supervisor: prof. Mgr. Pavel Stopka, Ph.D.
Author: hidden - assigned by the advisor
Date of registration: 31.10.2019
Date of assignment: 31.10.2019
Date of electronic submission:09.08.2021
Date of proceeded defence: 14.09.2021
Opponents: Mgr. Lukáš Čermák, Ph.D.
 
 
 
Advisors: Mgr. Romana Stopková, Ph.D.
Preliminary scope of work
Akrozom je typickou organelou spermií. Tato organela obsahuje proteolytické enzymy (např. akrozin, hyaluronidáza, neuraminidáza, β-N-acetylglukosaminidáza atd.), které se účastní štěpení glykoproteinových obalů oocytu. Spermie pak snadno pronikne obalem a dojde k oplození. Tento tradiční pohled je v současné době překonaný (viz. diplomová práce T. Otčenáškové, 2019) a ukazuje se, že akrozom obsahuje více jak 500 bílkovin, které jsou součástí různých metabolických drah a biologických procesů. Cílem této diplomové práce je detailní charakterizace akrozomálních proteinů u myši domácí a několika dalších druhů rodu Apodemus a zda tyto proteiny tvoří funkční celky (např. proteazomální podjednotky versus proteasom), nebo jsou spíše odpadem po předešlém procesu zrání spermií. Akrozomální bílkoviny budeme získávat simulovanou kapacitací a akrozomální reakcí s kalciovým ionoforem. Pro detailní charakterizaci bílkovin použijeme metody hmotnostní spektrometrie (LC-MS/MS), pro vizualizaci struktur (např. proteazom) použijeme elektronovou mikroskopii příp. metody nepřímé fluorescence. Následně bude s pomocí inhibitorů (např. proteazomu) role těchto struktur v procesu oplození ověřována metodou oplození in vitro.
 
Charles University | Information system of Charles University | http://www.cuni.cz/UKEN-329.html