Úloha výživy v prevenci osteoporózy: vápník, bílkoviny a střevní mikrobiota
Thesis title in Czech: | Úloha výživy v prevenci osteoporózy: vápník, bílkoviny a střevní mikrobiota |
---|---|
Thesis title in English: | The role of nutrition in the prevention of osteoporosis: calcium, proteins and gut microbiota |
Key words: | Osteoporóza; menopauza; výživa; vápník; bílkoviny; střevní mikrobiota |
English key words: | Osteoporosis; Menopause; Nutrition; Calcium; Proteins; Gut Microbiota |
Academic year of topic announcement: | 2019/2020 |
Type of assignment: | diploma thesis |
Thesis language: | čeština |
Department: | 3rd Department of Medicine – Department of Endocrinology and Metabolism First Faculty of Medicine Charles University and General University Hospital in Prague (11-00530) |
Supervisor: | doc. MUDr. Vít Zikán, Ph.D. |
Author: | hidden![]() |
Date of registration: | 22.10.2019 |
Date of assignment: | 22.10.2019 |
Date and time of defence: | 07.09.2021 08:00 |
Date of electronic submission: | 28.06.2021 |
Date of proceeded defence: | 07.09.2021 |
Course: | Diploma Thesis Defense (B02793) |
Reviewers: | Mgr. Ing. Tereza Vágnerová |
References |
DŽUPA, Valér a Jiří JENŠOVSKÝ. Diagnostika a léčba osteoporózy a dalších onemocnění skeletu [online]. 1. Praha: Karolinum, 2018 [cit. 2021-01-28]. ISBN 978-80-246-3761-7. Dostupné z: https://ebookcentral.proquest.com/lib/cuni/reader.action?docID=5488846 ZLATOHLÁVEK, Lukáš. Klinická dietologie a výživa. Druhé vydání. Praha: Current media, [2019]. Medicus. ISBN 978-80-88129-44-8. ŽOFKOVÁ, Ivana. Osteologie a kalcium-fosfátový metabolizmus: aktuální témata. Praha: Grada, 2012. ISBN 978-80-247-3919-9. SHARMA, Sangita. Klinická výživa a dietologie: v kostce. Praha: Grada Publishing, 2018. Sestra (Grada). ISBN 978-80-271-0228-0. KASPER, Heinrich. Výživa v medicíně a dietetika. Praha: Grada, 2015. ISBN 978-80-247-4533-6. |
Preliminary scope of work |
V prevenci osteoporózy doporučujeme dostatečný příjem mléčných výrobků a také dostatek kvalitních bílkovin, zejména mléčné výrobky, které zajišťují kromě vápníku také proteiny, draslík, hořčík a fermentované mléčné výrobky rovněž prebiotika a probiotika. Stravovací zvyklosti jsou ovlivněny řadou faktorů, např. únavou a stresem. To může vést k vyššímu příjmu energeticky bohatých tzv."rychlých nebo pohodlných potravin", které mají prozánětlivé účinky a přispívají k rozvoji střevní dysbiózy. Řada studií dokumentuje, že úprava střevní mikrobioty, např. pomocí probiotik a prebiotik může být slibnou cestou i v prevenci osteoporózy. V tomto kontextu byl již pozorován příznivý vliv fermentovaných mléčných výrobků na kost oproti nefermentovaným. Cílem práce je zhodnotit stav výživy u postmenopauzálních žen s osteoporózou a bez osteoporózy. Rozbor stravovacích zvyklostí bude zaměřen nejen na příjem vápníku a bílkovin, ale také na hodnocení příjmu potravin, které mohou ovlivňovat složení střevní mikrobioty, jako jsou prebiotika a probiotika. |
Preliminary scope of work in English |
In the prevention of osteoporosis, we recommend a sufficient intake of dairy products and sufficient quality proteins, especially dairy products, which provide not only calcium but also proteins, potassium, magnesium and fermented dairy products also prebiotics and probiotics. Eating habits are affected by a number of factors, such as fatigue and stress. this can lead to a higher direct intake of energy-rich so-called "fast or convenient foods", which have pro-inflammatory effects and contribute to the development of intestinal dysbiosis. A number of studies have documented that treatment of the intestinal microbiota, eg with probiotics and prebiotics, can also be a promising way to prevent osteoporosis. in this context, a favorable effect of fermented dairy products on bone compared to non-fermented ones has already been observed. The aim of this work is to evaluate the nutritional status of postmenopausal women with osteoporosis and without osteoporosis. The analysis of eating habits will focus not only on the intake of calcium and protein, but also on the evaluation of food intake that may affect the composition of intestinal microbiots, such as probiotics and prebiotics. |