Současná výuka chemie na základních a středních školách vychází ze závazných pedagogických dokumentů, kterými jsou rámcové vzdělávací programy a školní vzdělávací programy. Tyto dokumenty jsou poměrně obecné a pro výuku konkrétních témat nedostačující; zde nacházejí své uplatnění učebnice chemie. V době, kdy téměř každý žák má k dispozici chytrý telefon, tablet nebo notebook to však nemusí být jediné zdroje informací. Práce bude zaměřena na zjištování informačních zdrojů, které žáci reálně ve výuce chemie používají, jejich analýzu a hledání způsobů jejich optimálního využití ve výuce. Významnou metodou práce bude proto dotazníkové šetření, strukturované rozhovory se žáky základních a středních škol a hodnocení připravených materiálů na základě jejich ověřování ve školní praxi.
