Věrohodnost výpovědi v trestním řízení
| Thesis title in Czech: | Věrohodnost výpovědi v trestním řízení |
|---|---|
| Thesis title in English: | The credibility of testimony in criminal proceedings |
| Key words: | věrohodnost, výpověď, znalecký posudek |
| English key words: | credibility, testimony, expertise |
| Academic year of topic announcement: | 2018/2019 |
| Thesis type: | diploma thesis |
| Thesis language: | čeština |
| Department: | Department of Criminal Law (22-KTP) |
| Supervisor: | doc. PhDr. Ludmila Čírtková, CSc. |
| Author: | hidden - assigned and confirmed by the Study Dept. |
| Date of registration: | 26.06.2019 |
| Date of assignment: | 26.06.2019 |
| Confirmed by Study dept. on: | 29.05.2020 |
| Date and time of defence: | 28.05.2020 12:00 |
| Venue of defence: | Právnická fakulta UK, nám. Curieových 7, Praha 1, 313, 313 |
| Date of electronic submission: | 10.03.2020 |
| Date of proceeded defence: | 28.05.2020 |
| Opponents: | JUDr. Jiří Krupička, Ph.D. |
| Preliminary scope of work |
| Tato diplomová práce se zaměřuje na posuzování věrohodnosti výpovědi v rámci trestního řízení s bližší specifikací na hodnocení věrohodnosti výpovědi orgány činnými v trestním řízení.
Za tímto účelem je v první části práce vymezen pojem výpověď a úloha tohoto právního institutu v trestním řízení, odlišení role výpovědi v řízení trestním od ostatních typů řízení, a na to navazující definice pojmu „výslech“ včetně zmapování formálního průběhu výslechu v trestním řízení. Následuje identifikace jednotlivých institutů trestního práva uplatňovaných v průběhu trestního řízení, kterými dochází k zisku výpovědi. Dále v navazující třetí kapitole se diplomantka zaměřuje na vysvětlení pojmu věrohodnost a odlišení jednotlivých typů věrohodnosti. Těžištěm celé práce je čtvrtá a pátá kapitola, kde diplomantka identifikuje, popisuje a hodnotí způsoby posuzování věrohodnosti výpovědi orgány činnými v trestním řízení, a to v kontextu současné judikatury. Speciální pozornost je věnována znaleckým posudkům, jejich zadávání, interpretaci a hodnocení. Diplomantka analyzovala současnou právní úpravu včetně judikatury a možnosti posuzování věrohodnosti, které tato poskytuje. Došla k potvrzení vytyčených hypotéz, kdy současná právní úprava svěřuje hodnocení věrohodnosti do rukou orgánů činných v trestním řízení, především soudů samých, přičemž tyto následně využívají jednotlivé instituty limitující ovlivnitelnost výpovědi, jako jsou například formálně stanovená pravidla vedení výslechu, ochrana svědka či vypracování znaleckého posudku. Právě v případě znaleckého posudku dochází k využití odborných znalostí znalců-psychologů. Přesto je to stále orgán činný v trestním řízení, který odpovídá za řádné zadání, interpretaci a následné hodnocení znaleckého posudku. V případě trestního řízení je znalecký posudek přezkoumáván jak z formálního, tak též z obsahového hlediska. Diplomantka použila především metody deskriptivní v kombinaci s kritickou analýzou. Diplomantka se zaměřila pouze na klasický průběh trestního řízení, nikoliv na odklony či opravné prostředky. |
| Preliminary scope of work in English |
| This thesis focuses on assessing the credibility of testimony in criminal proceedings with a closer focus on assessing the credibility of testimony by investigative, prosecuting and adjudicating bodies.
For this purpose, in the first part of the thesis, the author defines the term „testimony“, describes its role in the criminal proceeding and distinguishes its role in the criminal proceeding as opposed to that in the civil proceeding. Then, the author defines the term „interrogation“ and identifies institutes of criminal law applied in the course of criminal proceedings, by which the testimony is obtained. In the following, third chapter, the author focuses on the explanation of the concept of credibility of testimony, and differentiates its various types. In the fourth and fifth chapter, the author identifies, describes and evaluates possible ways of assesing the credibility of testimony by investigative, prosecuting and adjudicating bodies in context of current case law. Special attention is paid to expertises, their assignment, interpretation and evaluation. The author analyzed current legislation and case law, and the options they offer for assessing the credibility. The formulated hypotheses have been confirmed. Current legislation entrusts the assessment of credibility to investigative, prosecuting and adjudicating bodies, especially to the courts themselves, while these bodies utilize institutes limiting the affectability of the testimony, such as formally established rules for conducting interrogation, witness protection or expertises. In the case of expertises, the knowledge of experts - psychologists is used. Nevertheless, investigative, prosecuting and adjudicating bodies are the ones, who are responsible for the proper assignment, interpretation and evaluation of the expertise. In the criminal proceeding, the expertise is reviewed both formally as well as in terms of content. The author primarilly used descriptive method in combination with critical analysis. The author focuses only on ordinary course of criminal proceeding, not on alternative ones or appeals. |