Hluk: výzkum sociálních forem organizace prostoru prostřednictvím zvuku.

• Thesis title in Czech: Hluk: výzkum sociálních forem organizace prostoru prostřednictvím zvuku.
• Thesis title in English: Noise: Research forms of social organization of space through sound.
• Key words: studia zvuku, zvuková krajina, hluk, akustické nerovnosti, akustické strategii
• English key words: sound studies, soundscape, noise control, acoustic strategy
• Academic year of topic announcement: 2018/2019
• Thesis type: diploma thesis
• Thesis language: čeština
• Department: Department of Sociology (23-KS)
• Supervisor: doc. Mgr. Jakub Grygar, Ph.D.
• Author: hidden - assigned by the advisor
• Date of registration: 18.02.2019
• Date of assignment: 18.02.2019

Guidelines

Základem práce bude kvalitativní způsob výzkumu. Sběr dát bude probíhat pomocí hloubkových rozhovorů a pro jejich analýzu bude použitá grounded theory. Klíčovým rysem této metody je postupné střídání fází sběra a následné analýzy dát, což umožňuje provádět v průběhu výzkumu určitou optimizaci, aby lepé odpovídal svým původním úkolům. Velká pozornost bude věnována kódování, jakožto klíčovému elementů pro pochopení významu dát. Hlavní výhoda grounded theory se spočívá v tom, že sběr dat a jejich analýza se začínají ve stejném časě - když začínáme vést první rozhovor. Avšak je důležité zmínit, že nestačí pouze ověřovat data a určovat zajímavé body. Data se musejí analýzovat systematické, aby pomohli odhalit určité koncepce a kategorií. Tento proces vyžaduje čas a určité analýtické návyky, avšak jeho výhodou bezesporu je interaktivita.

Výzkum bude se provádět s respondenty, které pronajímají být společně s dálšími lidmi. V důsledku ekonomické situace na českém trhu s nemovitosti stále více lidí musejí zvolit podobný způsob bydlení. Volba výzkumního terénu je podmíněna taky specifikou podobných prostorů - jejich zvláštní propustnosti, sníženou úrovní komfortu, vysokou hustotou obydlení, kombinací různých audialních režimů a nejasnou, stále se pohybující hranici mezi veřejným a privátním. Ve většině případů byty, které společně pronajímá několik lidí, nejsou vhodné k investicím do prostředků zvůkové izolace, jelikož pronajímatelé jsou velice omezené ve vlatnických právech ve vztahu k nemovitosti. Zároveň často sami považují bydlení za přechodné a dočasné. Důsledkem je to, že podobné byty v rámci velkoměsta se stávají jednou z klíčových oblastí produkci akustické nerovnosti.

References

ARKETTE, Sophie. Sounds Like City. Theory, Culture & Society 21(1) 2004

COLOMBIJN, Freek. Toooot! Vroooom! The Urban Soundscape in Indonesia. Sojourn Journal of Social Issues in Southeast Asia 22(2):255-272. SOJOURN, 2007. ISSN 1793-2858.

HIRSCH HADORN, Gertrude. Handbook of transdisciplinary research. London: Springer, c2008. ISBN 1402067003.

KUSIAK, Joanna. Acoustic Gentrification: the silence of Warsaw's sonic warfare. In GANDY, Matthew. The Acoustic City. Jovis Verlag GmbH. Berlin, 2014, s. 207-211. ISBN 978-3-86859-271-9.

PINK, Sarah. Doing sensory ethnography. Thousand Oaks, CA: Sage Publications, c2009. ISBN 978-1-4129-4803-6.

SCHAFER, R. Murray. The Music of the Environment. Universal Edition.Vienna.1973.

STERNE, Jonathan. The sound studies reader. New York: Routledge, 2012. ISBN 9780415771313.

Preliminary scope of work

Svou diplomovou práci bych chtěla věnovat sound studies, konkrétně fenoménu hluku v jeho sociálním aspektu. Sound studies je interdisciplinární oblast, v jejímž rámci spolupracují urbanisté, architekty, specialisté v oblasti současné hudby, sociology, inženiry a lingvisté. V roce 2012 Jonathan Sterne popsal tento směr jako určitý druh interdisciplinárního vlnění (ferment) v humanitních vědách, jehož výchozím bodem, středem pozornosti a zároveň i finálem je zvuk [Sterne, 2012:2]. Sound studies zkoumá zvuk především jako sociální jev, který je determinován společností a proto nezbytně obsahuje stopy její antogonismů a kontradikcí. To, jakým způsobem slyšíme a posloucháme, produkujeme zvuky anebo ticho, vytváříme hranice mezi hlukem a hudbou je relativně mladým a velmi aktuálním předmětem antropologických debat. Výzkumy v této oblasti jsou schopné nejen nabídnout nám čerstvý způsob pohledu na společnosti a kultury, ale také poskytnout nový a efektivní vědecký instrumentarium jako doplnění k tomu vizuálnímu. Dlouhou dobu naše každodennost byla zkoumána jako „němý film“. Obrazy byly probírané velice detailně, ale zvuky zůstávali bez vědecké pozornosti. Dokonce i sociologický slovník s pojmy prostor anebo hranice odkazuje k vizuálnímu kanálů vnímání. Sound studies umožnili zahrnout zvuk (štěkání psů, rozhovory, déšť, motivy písniček a reklamy atd.) do výzkumu naší každodennosti. Projekt se pokusí o sociálně-antropologický a sociologický výzkum audiálních forem organizací městského života, jelikož právě město je pro většinu lidí klíčovým producentem různorodýh zvuků. Prolíná se to i s tematikou urban studies, kde velká pozornost je věnována správnému uspořádání městského prostoru s ohledem na soundscape.
Samotné soundscapes se stali objektem pozornosti sociálních věd díky nestandartním a velmi kreativním výzkumům hudebního teoretika Raymonde Murraye Schafera. Jeho vnímání pojmu soundscape odkazuje především ke hluku na pozadí. Je důležité podrhnout, že soundscape dle Schafera není širokou popisovatelnou kategorií. Nese sám v sobě poslání o tom, jaké zvuky mají význam a jaké ne. Hluk na pozadí přitahuje vědeckou pozornost díky své schopnosti pomoct zformovat a pochopit význam jednotlivých zvuků a způsoby jejich poslouchání. [Schafer, 1973]

Přestože hluk je jedním ze základních aspektů našého každodenního života, sociální vědy ho často ignorují. Analýza hluku obvykle se provádí pomocí měření jeho intenzity. Avšak koncepce měření intenzity hluku pracuje jenom s hlasitostí akustického prostředí, nikoli s tím, jak lidé vnímají jednotlivé zdroje hluku. Ve své práci budu zkoumat hluk především jako sociokulturní jev, probíhající v každodenním akustickém prostředí. Vymezení samotných pojmů zvuk a hluk bude zahrnovat také to, jakými způsoby jsou zpracovávané v různých místech (veřejný prostor/privatní prostor), na různých úrovních (mikrouroveň/makrouroveň) a různými sociálními subjekty (jednotlivce, sociální skupiny, sociální instituce). Hluk je stále se proměňujícím sociálním konstruktem a sluch je kulturním návykem, který se měnil a diverzifikoval se v průběhu dějin stejně jako zrak.

Dle názoru F. Colombijna, autorů «Toooot! Vroooom!», vnímání zvuku má především subjektivní charakter, z čehož logický vyplývá, že úroveň intenzity hluku je subjektivním hodnocením [Columbijn, 2007,257]. Dochází k závěru, že hluk ani nemusí být příliš hlasitým [Columbijn, 2007,260]. Právě díky tomu, že mechanismus akustické percepci je velmi variativní od jednotlivce k jednotlivci je velmi problematické snažit se o vytvoření objektivních akustických kategorií vnímání zvuku. Zvuky, mající stejné fyzické charakteristiky, mohou mít zcela různé sociální efekty. Zároveň hlasitost zvuku nevždy přímo koresponduje s mírou nepohodlí, kterou tento zvuk provokuje. Jakýkoliv hluk je vnímán skrze určitý background (kulturní, regionální apod.). Pozoruhodný případ nabízí Joanna Kusiak ve svém článku «Acoustic gentrification: thé silence of Warsaw’s sonic warfare» . Projednává o jedné gentrifikované čtvrtí ve Varšavě, která spolu s proměnou vlastního sociálního statusu prožívá také proměnu akustických praktik a akustické disciplíny. Z tiché, dá se říci zapomenuté čtvrti postupem času se stává hlučné a rušné místo, kterému pokoušejí vrátit zpátky původní klid. Jeden z důsledků gentrifikace se spočívá v tom, že lidem, které udělali čtvrť mnohem atraktivnější, se snažejí vzít jejich soundscape. Hudebníci a podniky nesmějí být hlučné, aby nerušili obyčejné obyvatele. [Kusiak, 2014] Skrze akustickou disciplinaci se mohou projevit i makropolitické a makrosociologické procesy. Různé městské sociální skupiny a různé akce mají povolenou odlišnou hranici hlasitosti a hlučnosti. Hluk je vnímán s ohledem na věk, gender, etnicitu, barvu pleti, což znamená, že různé zvuky mohou mít odlišné poslání a být jinak intepretované v zavisloti na tom, kdo je produkuje [Columbijn, 2007,261]. Je logické předpkladat, že v důsledku zmíněných faktorů by měli existovat určité druhy akustické nerovnosti a také místa, kde snížení intenzity hluku je více obtížné, než jinde. Bohůžel této komplikovanosti a multidimenzionalite lidských zkušeností a také možnostem skrze ně předpovídat reakce na hluk často není věnovaná dostatečná pozornost. V rámci vytvoření projektu městských prostorů, dopravních systémů a také při plánování nejrůznějších masových akcí většinou se zohledňují jenom akustické kritéria, přestože nejsou univerziálním způsobem pracovat se soundscape a hlukem.
Výzkum bude se věnovat sociálním formám a effektům městského hluku. Soundscape bytů ve kterých najednou bydlí několik pronajímatelů bude chápán především jako sociální forma organizace prostoru prostřednictvím zvuku. V rámci výzkumu skrze analýzu agresivních projevů soundscape, zejména hluku, budou popsané:

1. Techniky kontroly hluku prostřednictvím osobníchiniciativ anebo skrze autoritu v rámci skupiny.

2. Strategii produkci akustické nerovnosti jíž na úrovni polohy budovy v městském prosotru, její architekturních a komunálních podmínek, různých lokálích předpisů a pravidel.

3. Způsoby a strategie rezistence anebo koexistence. Mohu mít jak podobu aktivních činů (prosby, výhrůžky, obrácení se se stížností na komunální služby nebo policii), tak i pasivního odporu pomocí různých primitivních anebo speciálně k tomu určených technických prostředků.

Preliminary scope of work in English

This thesis work is devoted to the research of sound studies, especially, of social forms and effects of the city-noise. The soundscape of apartments with several tenants considered as a social form of sound organization of space, will be observed in its aggressive (noise) forms and described from the point of view of noise control, sound inequality strategy and resistance / coexistence tactics. To find the answer to the posed problem a qualitative research method will be used. Data collection will be implemented through in-depth interviews and the grounded theory will be used for their analysis.