Mezi rodiči a partnery byla nalezena podobnost v celé řadě charakteristik (např. rysy ve tváři, barva očí a vlasů či osobnostní rysy). Otázkou však zůstává, jakými mechanismy k této podobnosti dochází. Jedním z nich může být sexuální imprinting, kdy jedinec během rané fáze ontogeneze internalizuje charakteristiky rodičů, které později používá jako šablonu při výběru partnera. Jelikož u člověka nebylo dosud zjištěno, zda jsou naplněny předpoklady sexuálního imprintingu (tj. senzitivní perioda, ireverzibilita, prodleva mezi vtištěním a spuštěním daného chování), výzkumníci referují o imprinting-like efektu. Cílem předložené práce je testovat, zda u člověka existuje senzitivní perioda (období zvýšené citlivosti) sexuálního imprintingu a případně jaké je její načasování. Práce bude zaměřena jak na ideální (preference), tak skutečné partnery (reálný výběr). Studie se zúčastní 120 heterosexuálních žen (18-40 let), které nevyrůstaly celé dětství (0-12 let) s biologickým otcem a současně od určitého věku (0-3 let, 4-7 let nebo 8-12 let) vyrůstaly s otcem nebiologickým. Coby kontrolní skupina se zúčastní 120 heterosexuálních žen (18-40 let), které vyrůstaly od narození do 12 let pouze s biologickým otcem. Studie bude probíhat online, přičemž ženy uvedou fyzické charakteristiky svého (biologického/nebiologického) otce (jak si jej pamatují z dětství), ideálního a skutečného partnera.
- assigned by the advisor