V posledních letech se ukazuje, že eukaryontní translační iniciační faktor 4E2 je důležitou regulační molekulou. Bílkovina eIF4E2 funguje zejména jako inhibitor translace, ale za některých podmínek, například při hypoxii, může být aktivní i jako translační aktivátor. Z toho vyplývá, že eIF4E2 v buňce funkčně i fyzicky interaguje s různými biomakromolekulami a jejich komplexy v závislosti na prostředí, ve kterém se buňka nachází. Cílem diplomové práce je pokusit se některé z interakčních partnerů eIF4E2 identifikovat a charakterizovat.