Thesis (Selection of subject)Thesis (Selection of subject)(version: 336)
Assignment details
   Login via CAS
Určení dárcovsky specifické T buněčné aloreaktivity u pacientů po transplantaci ledviny s diagnózou hraničních změn
Thesis title in Czech: Určení dárcovsky specifické T buněčné aloreaktivity u pacientů po transplantaci ledviny s diagnózou hraničních změn
Thesis title in English: Donor specific T cell alloreactivity in kidney transplant recipients with borderline changes
Key words: Transplantace, hraniční změny, ELISPOT, ELISA, IFN-γ, CXCL10, CXCL9, CCL17
English key words: Transplantation, borderline changes, ELISPOT, ELISA, IFN-γ, CXCL10, CXCL9, CCL17
Academic year of topic announcement: 2018/2019
Type of assignment: diploma thesis
Thesis language: čeština
Department: Department of Cell Biology (31-151)
Supervisor: Mgr. Petra Hrubá, Ph.D.
Author: hidden - assigned by the advisor
Date of registration: 15.10.2018
Date of assignment: 15.10.2018
Date of electronic submission:31.05.2020
Date of submission of printed version:01.06.2020
Date of proceeded defence: 10.07.2020
Reviewers: prof. RNDr. Vladimír Holáň, DrSc.
 
 
 
Preliminary scope of work
Transplantace ledvin zůstává nejlepším způsobem léčby konečné fáze renálních onemocnění. Nejčastější příčinou selhání ledvinového transplantátu v dlouhodobém sledování zůstává chronická rejekce. Vyšší riziko pozdního selhání štěpu je u pacientů s opožděnou funkcí štěpu, neshodou v HLA systému, delší dobou studené ischémie, přítomností anti HLA protilátek a především s nedostatečným dodržováním imunosupresivní léčby ze strany pacienta. Chronická rejekce je většinou zprostředkována B buňkami (humorální rejekce), ale může být také zprostředkovaná T buňkami. Častým bioptickým nálezem po transplantaci ledviny jsou hraniční změny. Z histologického hlediska se jedná o mírnou tubulitidu a/nebo intersticiální zánět, který sice není považován za rejekci, ale ve většině transplantačních center se léčí steroidy. V poslední době je velká pozornost věnována novým biomarkerům rejekce a molekulárním fenotypům poškození štěpů, které lépe než histologický obraz předpovídají prognózu štěpu. Podle molekulárního fenotypu, má pouze 33 % nálezů hraničních změn rejekční charakter. U časných biopsií s nálezem hraničních změn byla popsána vyšší aktivita imunitních a zánětlivých procesů v porovnání s tříměsíčními nálezy hraničních změn. Zhoršení funkce štěpu u tříměsíčních biopsií bylo asociováno s fibrózou, zatímco u časných, klinických biopsií a imunitní aktivací a věkem dárce. Identifikace prediktivních faktorů, by tak umožnila identifikovat rizikové pacienty, u nichž dojde po diagnóze hraničních změn k následnému zhoršení funkce. Ti by pak mohli být pečlivěji sledováni a případně by u nich mohla být posílena imunosupresivní léčba. Pozitivní donor-specifický ELISPOT test byl asociován s rozvojem de-novo donor specifických protilátek po transplantaci ledviny. Cílem práce je tedy zjistit, zda ELISPOT test v době diagnózy hraničních změn má nějakou prediktivní funkci pro pozdější zhoršení funkce ledvinného štěpu.
 
Charles University | Information system of Charles University | http://www.cuni.cz/UKEN-329.html