Sociální život odpadu v Polici nad Metují

• Thesis title in Czech: Sociální život odpadu v Polici nad Metují
• Thesis title in English: Social life of waste in the town of Police nad Metují
• Key words: odpad, sociální život věcí, politiky odpadu
• English key words: waste, social life of things, waste politics
• Academic year of topic announcement: 2017/2018
• Thesis type: Bachelor's thesis
• Thesis language: čeština
• Department: Department of Sociology (23-KS)
• Supervisor: doc. Mgr. Jakub Grygar, Ph.D.
• Author: hidden - assigned by the advisor
• Date of registration: 14.06.2018
• Date of assignment: 14.06.2018
• Date and time of defence: 11.09.2019 09:00
• Venue of defence: Jinonice - U Kříže 8, Praha 5, J3018, Jinonice - místn. č. 3018
• Date of electronic submission: 31.07.2019
• Date of proceeded defence: 11.09.2019
• Opponents: Mgr. Lukáš Kotyk

References

Appadurai, A. 1988. The Social Life of Things: Commodities in Cultural Perspective. Cambridge University Press.
Douglas, Mary. 2005[1966]. Purity and danger: an analysis of concept of pollution and taboo. London: Routledge.
Gille, Zsuzsa. 2007. From the cult of waste to the trash heap of history: the politics of waste in socialist and postsocialist Hungary. Bloomington: Indiana University Press.
Sosna, D., L. Brunclíková. 2015. Odpad pohledem společenských věd: Metodologická příručka. Západočeská univerzita v Plzni (online). Dostupné z: http://www.antropologie.org/sites/default/files/publikace/downloads/sosna-brunclikova_2015_odpad_pohledem_spolecenskych_ved.pdf

Preliminary scope of work

Teoretická východiska
Odpad je s lidskou společností neodmyslitelně spjat. Avšak co je to odpad? Sosna a Brunclíková ukazují, že odpověď na tuto otázku, jakkoliv se může zdát na první pohled banální, ve skutečnosti není vůbec tak jednoduchá (2015, 6-12). Mnoho autorů přišlo s rozličnými způsoby, jak toto téma uchopit a konceptualizovat (Douglas 2005, Thompson 1979, Gille 2007, Reno 2014 a další). S pojmem „odpad“ také nemusí být vždy spojovány pouze hmotné věci – stejně dobře se může jednat o myšlenky, nebo dokonce lidi samotné (Krupa-Ławrynowicz & Ławrynowicz 2012, 143). Toto jsou jen některé z mnoha komplikací, které s sebou snaha o definování odpadu přináší. V této práci budu následovat konceptualizaci Sosny a Brunclíkové – podstatné jsou především 2 aspekty: odpad má vztah k materialitě (tímto se právě eliminují ony nemateriální definice odpadu) a odpad je odpadem pouze ve vztahu k organismu (v kontextu mé práce budou tento „organismus“ představovat určité skupiny v české společnosti, viz dále), který jej jako odpad klasifikuje (Sosna, Brunclíková 2015: 12).
Odpady jakožto předmět studia jsou o to zajímavější, že jejich role v současné společnosti velmi dynamická. To především z důvodu rozmachu konzumerismu po druhé světové válce – toto je ostatně Sosnou a Brunclíkovou označováno jako největší mezník ve vztahu lidí a odpadu (2015: 21-24). Rapidní nárůst produkce odpadů již navíc vyvolává uvědomění, že se jedná o závažný problém a téma problémovosti odpadů tak není výjimečným tématem v akademických ani veřejných kruzích. V kontextu České republiky jsou všechny tyto změny o to bouřlivější, že se naplno projevují až v posledních 30 letech – po pádu železné opony a následnou změnou politicko-ekonomického prostředí.
Přístupů, jak studovat odpad, je nespočet. V závislosti na jednotlivých přístupech se také zásadně proměňuje povaha poznatků. Zjednodušeně lze prohlásit, že existují dva hlavní přístupy ke studiu odpadů – studie zaměřené na producenty odpadu (tzn. „klasické lidi“ západní civilizace produkující odpad – většina z nás) a dále studie zaměřené na lidi, pro které hraje odpad něčím v životě důležitější roli (např. je objektem jejich profese) (Sosna, Brunclíková 2015: 28).
Přístup ke studiu odpadů zvaný garbologie, spočívá v analýze samotných odpadů, například ze skládek. Tuto metodu (mimo dalších podpůrných metod) uplatnil například William Rathje ve snad nejznámější studii zaměřené na odpady nazvané Garbage project (Rathje 1974; Rathje & Murphy 2001; Zimring & Rathje 2012). Pomocí této metody dokázal odhalit konzumní vzorce konkrétních domácností. Dle předchozí zjednodušené typologie se tedy jednalo o studii zaměřenou na producenty odpadů.
Z druhého okruhu studií lze jmenovat například studii Robin Nagle (2013), která se soustředila na popeláře v New Yorku a pomocí etnografického výzkumu odhalila jejich, do té doby relativně nereflektovaný a málo známý svět (Sosna, Brunclíková 2015: 30).
Ve své práci se chci zaměřit na obě tyto skupiny, nikoliv za účelem detailního poznání o jednotlivých skupinách jako v předchozích případech, ale spíše k detailnímu porozumění „života odpadu“ v konkrétní obci. Více v časti „Empirická část a výzkumné cíle“.
Téma odpadu jsem si vybral z toho důvodu, že ho považuji za důležité. Nadměrná produkce odpadu je totiž jedním z velice zásadních ekologických problémů současnosti. Právě i to, jak konkrétní osoby z různých společenských skupin odpad vnímají, jak k němu přistupují, a především jak v souvislosti s ním jednají, může být jedním z hlavních faktorů ovlivňující vývoj tohoto ekologického problému v blízké budoucnosti.
Empirická část a výzkumné cíle
Jak již název napovídá, ve své práci bych chtěl postihnout nakládání s odpady a v podstatě jeho „život“ ve vybrané obci. To prostřednictvím výzkumu tří skupin aktérů – producentů odpadu (těch, u kterých odpad vzniká), dále zástupci obecního orgánu, který má na starost management s odpady (ti, kteří rozhodnutí, co s odpadem bude) a konečně s vedením společnosti, která pro obec vykonává svoz odpadu (ti, kteří zajišťují „zmizení“ odpadu, tímto jeho „život“ v rámci obce zaniká). V závislosti na druhu skupiny použiji jiné výzkumné metody.
Skupina producentů bude z metodologického hlediska nejpestřejší. Základem budou samozřejmě hloubkové, polostrukturované rozhovory s účelově vybranými respondenty. V těchto rozhovorech budu také uplatňovat práci s fotografiemi (z části tak půjde o foto-podněcující rozhovory) za účelem zjistění, jak tito producenti o odpadu smýšlí, jakou roli v jejich životě hraje a v neposlední řadě i samotný fakt, co za odpad považují. Pro tyto účely se mimo jiné chci inspirovat i takovými teoretickými zdroji, jako dílo Čistota a nebezpečí od Mary Douglas (2005). Mimo to ale chci využít i pozorování (například v oblasti kontejnerů), za účelem zjištění, jaké konkrétní praktiky se k nakládání s odpadem ze strany producentů váží. V ideálním případě budu tyto dvě techniky i kombinovat a s některými osobami, se kterými přijdu do styku v rámci pozorování, provedu v případě jejich souhlasu obdobné rozhovory, případně rozhovory na téma zajímavých poznatků a nejasností z pozorování.
Se zástupci obce mající na starost management odpadů a vedením svozové společnosti mám v tuto chvíli z očividných důvodů v plánu provést pouze rozhovory. Podobně jako v předchozím případě se budu soustředit především na obecné vnímání odpadu, neboť předpokládám, že právě v tomto vnímání budou mezi skupinami určité rozdíly. Pozornost však bude věnována i konkrétním skutečnostem – například jaké problémy si s odpady spojují konkrétní skupiny apod.
Z kontinuálního hlediska nebude výzkum striktně zaměřen na jednotlivé skupiny popořadě, naopak se výzkumy skupin budou prolínat. To proto, abych na získané poznatky mohl reagovat a reflektovat je v dalších rozhovorech. Příkladem tohoto principu může být situace, kdy porovnám skutečné praktiky managementu odpadu ze strany města a svozové společnosti s představami producentů o nakládání s odpadem po jeho vhození do popelnice, kontejneru.
Pro shrnutí – mým výzkumným cílem tedy bude analýza „života odpadu“ v rámci vybrané obce. Soustředit se budu především na rozdílnosti (ať už z hlediska přemýšlení o odpadu či konkrétním nakládání s ním), které se v tomto kontextu vyskytují mezi jednotlivými skupinami.
V závěru práce poznatky z mého výzkumu zanalyzuji na základě teoretických zdrojů o odpadech. Rád bych také diskutoval na téma vývoje ve vnímání a nakládání s odpady (především z hlediska odpadů jako ekologické zátěže) do budoucna.

Preliminary scope of work in English

This work is focused on the social life of waste in selected town. „Social life“ is meant to be the whole process of a waste in the area – from its „birth“ (caused by producers, who banish things away creating waste), through the management of waste (decisions on how to deal with the waste done by some kind of administrative agency in the town) and finally its „death“ (a departure of the waste done by some dustmen cartage company – the waste „dies“ just within the framework of the town). Particular attention is given to different perceiving of waste by different social classes (producers of waste and those who have further connections to waste) – for these purposes, the author uses theories such as Douglas‘ Purity and Danger – and above that what actions connected to waste these people from different social classes take. The work uses various research methods – especially in-depth interviews, observation and more. The author uses data made by his research and discusses possible scenarios of the importance of waste in the nearest future.