Mediální obraz kandidátů v amerických prezidentských volbách 2016

• Thesis title in Czech: Mediální obraz kandidátů v amerických prezidentských volbách 2016
• Thesis title in English: Media portrayal of candidates in the 2016 United States presidential election
• Key words: USA; prezidentské volby; zaujatost médií; Donald Trump; Hillary Clinton; Demokratická strana; Republikánská strana; liberalismus; konzervatismus
• English key words: US; presidential election; media bias; Donald Trump; Hillary Clinton; Democratic Party; Republican Party; liberalism, conservatism
• Academic year of topic announcement: 2017/2018
• Thesis type: Bachelor's thesis
• Thesis language: čeština
• Department: Department of Political Science (23-KP)
• Supervisor: PhDr. Jakub Dopieralla
• Author: hidden - assigned by the advisor
• Date of registration: 09.05.2018
• Date of assignment: 24.05.2018
• Date and time of defence: 16.06.2020 08:30
• Venue of defence: Jinonice - U Kříže 8, Praha 5, J4018, Jinonice - místn. č. 4018
• Date of electronic submission: 21.05.2020
• Date of proceeded defence: 16.06.2020
• Opponents: Mgr. Lukáš Hájek, M.A., Ph.D.

Guidelines

Téma

Práce tematicky patří do oblasti politické vědy, konkrétně řeší mediální bias v USA. Zaměřuje se na propojení médií a politiky v dnešním světě, což konkrétně ukazuje na případu prezidentských voleb v USA 2016. Hlavně pak na souboj kandidátů zvolených Republikánskou a Demokratickou stranou, tedy Donalda Trumpa a Hillary Clintonové, kteří byli jako kandidáti nominováni na konventech svých stran 22., respektive 27. července. Od roku 1853 se v úřadu prezidenta střídají pouze zástupci Republikánů a Demokratů. Kandidáti ostatních stran běžně nezískávají více než 1 procento hlasů, ve 2016 získali 4 kandidáti dohromady méně než 5 procent. S těmito výsledky nejsou schopni dosáhnout na prostředky veřejného financování. Znevýhodňuje je i uplatňovaný většinový volební systém, jelikož dají voliči svůj hlas raději někomu, kdo má reálnější šanci na vítězství. Kandidáti ostatních stran tak mohou volby ovlivnit většinou pouze tím, že seberou hlasy těm s reálnější šancí na vítězství. Republikánům a Demokratům se tím pádem dostává i více prostoru a na jejich případech je tedy, ve fázi kdy zbývají pouze 2 kandidáti, možné nejlépe demonstrovat případný liberální či konzervativní charakter médií. Na jeho základě se pak pokusím určit, která z takto odlišených médií měla větší sklony svým stylem informování vykládat události ve prospěch svého světonázoru a politiků, k nimž se přiklánějí.


Relevance tématu


Vzhledem k tomu, že jeden z nejvýraznějších kandidátů a později i vítěz voleb Donald Trump pravidelně obviňoval a stále obviňuje určitá média ze zaujatosti vůči němu, a naopak vyzdvihuje média jemu nakloněná, považuji téma za vysoce relevantní. A jelikož určitý media bias ve Spojených státech prokazatelně existuje, chtěla bych se jím zabývat i v této práci.
Podle dalších průzkumů o důvěře v média rozhoduje i stranická příslušnost – voliči Demokratů samozřejmě upřednostňují jiné zdroje než lidé podporující Republikány, Demokraté však také ve větší míře věří v pozitivní roli médií a mediální kritiky politiků obecně. To je vidět i na důvěře projevované nejsledovanějším kabelovým televizím jako CNN, FOX nebo MSNBC. V rámci práce se budu na příkladech snažit ukázat, jak může vypadat mediální předpojatost a jak může ovlivnit práci moderátora s informacemi. To, jestli daný moderátor reprezentuje liberální, resp. konzervativní proud pak může souviset s tím, které skupiny voličů médiím ve výsledku věří stále méně.

Cíle

Cílem práce je identifikovat, jak mohla média a jejich případná předpojatost ovlivnit obraz kandidátů mezi voliči. Dále pak i zkoumat inklinaci jednotlivých televizních stanic k určité straně politického spektra a způsobu, kterým pracovaly s informacemi o jednotlivých kandidátech. Jako příklad budou použity dva formátem podobné pořady, konkrétně Hannity na Fox News a The Rachel Maddow Show na MSNBC. Jde o pořady politických komentátorů vysílané každý všední den ve stejnou dobu, bude tedy možné zde dobře demonstrovat rozdíl v tom, jak na jednotlivé události během kampaně reagoval konzervativní, resp. liberálnější komentátor. Při rozlišení biasu moderátorů vycházím z jejich výstupů, vývoje názorů i toho, na jakou stranu politického spektra je zařazují nejrůznější průzkumy. Zároveň se jedná i o nejsledovanější pořady svého zaměření, čili by i výpovědní hodnota analýzy měla být co nejvyšší. S jejich pomocí se budu snažit ukázat, jestli liberální/konzervativní zaměření médií má co do činění s objektivitou těchto médií. Že bude Sean Hannity kritický k Demokratům a shovívavější k Republikánům a u Rachel Maddow bude pravděpodobně situace opačná se dá čekat, práce by však mohla na tomto příkladu ukázat, jestli je silnější konzervativní či liberální bias.


Současný stav poznání
Klíčovým zdrojem pro bakalářskou práci jsou epizody pořadů Hannity, resp. The Rachel Maddow Show, z období prezidentské kampaně. Jejich výhodou je mimořádná aktuálnost a vztah k tématu. U vybraných televizních stanic budu využívat i nezávislých výzkumů míry objektivity, analýz sledovanosti a divácké důvěry. U vybraných reprezentativních pořadů je však předmětem výzkumu práce jejich možná otevřená či skrytá podpora pro jednoho z prezidentských kandidátů, kvůli zaručení objektivity výsledné práce je tedy třeba využít i jiné zdroje. Ke zpracování je tedy použita i odborná literatura, knihy a články vztahující se k americké legislativě a procesu voleb, které jsou zmíněné v seznamu literatury, k médiím a jejich postupnému vývoji, co se politické orientace týče. Práce se soustředí na media bias v oblasti politiky, zkoumá rozdíly mezi konzervativní a liberální předpojatostí v interpretaci informací. Budu se ho snažit teoreticky popsat z hlediska historického vývoje, při čemž budu vycházet např. z knihy Jima A. Kuyperse Partisan journalism: a history of media bias in the United States. Při popisu liberálního a konzervativního biasu bude mezi východisky další jeho kniha Press bias and politics: How the media frame controversial issues, nebo studie A measure of media bias, jejímiž autory jsou Tim Groseclose a Jeffrey Milyo. Mezi klíčovými zdroji bude například i Andrew Heywood a jeho Politické teorie, ve vztahu k médiím pak Metody výzkumu médií Tomáše Trampoty a kniha Who’s in Charge: How the Media Shape News and Politicians Win Votes Philipa M. Seiba.



Teoretická východiska

Teoretická část se zabývá rozdíly mezi konzervatismem a liberalismem a jejich projevy v médiích. Primárně by práce měla poukázat na media bias, který v amerických médiích existuje a který vychází právě z tohoto ideologického střetu. Vychází z průzkumů dokazujících, že kabelová televize byla pro Američany klíčovým zdrojem informací během prezidentských voleb v roce 2016. Využívá i stránky srovnávající míru pravdivosti a objektivity u FOX News a MNSBC, tedy stanic, na které se práce zaměřuje, i jejich konkrétních moderátorů. Výzkumná část se bude soustředit na pořady Hannity a The Rachel Maddow show, obsahová analýza bude vycházet z dílů paralelně odvysílaných v návaznosti na klíčové události během druhého kola voleb. Pořady byly vybrány na základě toho, jestli reprezentují konzervativní či liberální proud, takže pro práci je klíčové toto ideologické rozdělení. Cílem bude zjistit a srovnat, zda se o událostech v pořadu hovořilo, dále jestli a jak se lišil přístup moderátorů a jak se, kupříkladu v komentářích k jednotlivým epizodám po shlédnutí o událostech vyjadřovali diváci.

Výzkumné otázky / Pracovní hypotézy

Účelem práce je, jak i z názvu vychází, zodpovědět otázku, zda a jaký byl rozdíl mezi informováním o kandidátech v závislosti na to, zda ve volbách zastupovali Republikány, či Demokraty. Okrajově a hlavně kvůli zasazení do kontextu se zabývá rozdělením médií s nejvyšším počtem konzumentů na spíše liberální či konzervativní, hlavním předmětem výzkumu jsou však dva konkrétní pořady televizních kanálů FOX News a MSNBC. Práce se zabývá tím, jak tyto pořady reagovaly na události, jež se odehrály hlavně po vnitrostranických primárních volbách jednotlivých stran. Dále také, jak na ně reagovali a komentovali je diváci těchto pořadů. Rozdíly v reakcích moderátorů na to samé dění by měly sloužit jako příklady a demonstrace možné předpojatosti. Bude se snažit prokázat hypotézu, že v pořadu Seana Hannityho se media bias projevuje výrazněji, než v případě Rachel Maddow. Prokáže-li se rozdílný diskurz jako významný, mohlo by jím být tím pádem i divácké vnímání určitých skandálů či dalších činů kandidátů ovlivněno. K prokázání tohoto tvrzení by měly sloužit studie a průzkumy ukazující, k jakému z pořadů, popř. televizí se přiklánějí voliči jakého kandidáta a jak to souvisí s konečným výsledkem voleb.

Metodologická východiska

Bakalářská práce přibližuje jeden z faktorů, který mohl přispět ke konečnému amerických prezidentských voleb 2016. V rámci práce bude aplikován kvalitativní výzkum, konkrétně pak obsahová analýza (B. Berelson) zkoumající rozdíly ve způsobu informování o kampaních Donalda Trumpa a Hillary Clinton mezi konzervativními a liberálními médii. Obsahová analýza byla zvolena z důvodu vhodnosti vzhledem k tématu týkajícímu se propojenosti médií a politiky. Zkoumanou jednotkou pak budou výše zmíněné pořady, zkoumané budou výstupy vysílané v reakci na ty samé události. V práci bude důležité zjistit přesnost a pravdivost prezentovaných informací, posoudit, názory vyjadřované moderátory i to, zda byli někdy zváni hosté, kteří by tyto názory konfrontovali, nebo jen ti, kteří zastávali podobná stanoviska. Předpokladem bude, že konzervativnější moderátor bude vstřícnější ke krokům Donalda Trumpa a naopak, pořad na MSNBC bude pozitivněji vykládat kroky Hillary Clintonové. Bude tedy sledovat například to, kolik prostoru bylo věnováno jednotlivým kandidátům, kolik z toho bude pokrývat jejich úspěchy či skandály a jestli bylo zpravování o kandidátech pozitivní či negativní.. Klíčová je tedy pro práci snaha zjistit, jestli a jak se liší informování o kandidátech v konzervativních a liberálních relacích vzhledem k tomu, k jakému ideologickému proudu se řadí.

References

Monografie

BENKLER, Yochai, Robert FARIS a Hal ROBERTS. Network Propaganda: Manipulation, Disinformation, and Radicalization in American Politics. New York: Oxford University Press, 2018. ISBN 9780190923624.

BERELSON, Bernard. Content analysis in communication research. New York: NY: Free Press, 1971. ISBN 978-0028412108.

BERRY, Jeffrey M a Sarah SOBIERAJ. The Outrage Industry: Political Opinion Media and the New Incivility. Druhé vydání. Oxford University Press, 2016. ISBN 9780190498467.

DAVIS, Richard. The press and American politics: the new mediator / Richard Davis. Třetí vydání. New Jersey: Prentice Hall, 2001. ISBN 0130264040.

DENTON JR., Robert E. Studies of Communication in the 2016 Presidential Campaign. Maryland: Lexington Books, 2018. ISBN 978-1-4985-6029-0.

FARIS, Robert M., Hal Roberts, Bruce Etling, Nikki Bourassa, Ethan Zuckerman, and Yochai Benkler. 2017. Partisanship, Propaganda, and Disinformation: Online Media and the 2016 U.S. Presidential Election. Berkman Klein Center for Internet & Society Research Paper.

HERSHEY, Marjorie Randon. Guide to U.S. Political Parties. Thousand Oaks, California: CQ Press, 2014. ISBN 9781452267807.

KUBÁČEK, Jan. Slovník politického managementu a volebního marketingu. Praha: Grada, 2012. ISBN 9788024740133.

KUYPERS, Jim A. Partisan Journalism: A History of Media Bias in the United States. Maryland: Rowman & Littlefield, 2013. ISBN 9781442225930.

SEIB, Philip M. Who's in charge?: how the media shape news and politicians win votes. 1987. ISBN 0878335838.

TRAMPOTA, Tomáš a Martina VOJTĚCHOVSKÁ. Metody výzkumu médií. Praha: Portál, 2010. ISBN 9788073676834.

WIMMER, Roger D. Mass media research: an introduction. 2006. ISBN 0534647189.




Odborné články

BUDAK, Ceren, Sharad GOEL a JUSTIN M. RAO. FAIR AND BALANCED? Quantifying media bias through crowdsourced content analysis. Public Opinion Quarterly [online]. 2016, 80, 250-271 [cit. 2020-05-02]. DOI: 10.1093/poq/nfw007. ISSN 0033362X.

DELLAVIGNA, Stefano a Ethan KAPLAN. The Political Impact of Media Bias [online]. In:. 2007 [cit. 2020-04-24]. Dostupné z: http://econweb.umd.edu/~kaplan/wbpaper.pdf

GENTZKOW, Matthew, Jesse M. SHAPIRO a Matt TADDY. Measuring Group Differences in High-Dimensional Choices: Method and Application to Congressional Speech. ECONOMETRICA [online]. 2019, 87(4), 1307-1340 [cit. 2020-05-15]. DOI: 10.3982/ECTA16566. ISSN 00129682. Dostupné z: https://www.brown.edu/Research/Shapiro/pdfs/politext.pdf

GROSECLOSE, Tim a Jeffrey MILYO. A Measure of Media Bias. The Quarterly Journal of Economics [online]. 2005, 120(4), 1191 [cit. 2020-05-02]. ISSN 00335533.


HSIEH, Hsiu-Fang; SHANNON, Sarah E. 2005. Three Approaches to Qualitative Content Analysis, Forum: Qualitative Health Research, Vol. 15, No. 9, November 20 05, pp. 1277-1288.

JEFFREY L. PASLEY. The Two National "Gazettes": Newspapers and the Embodiment of American Political Parties. Early American Literature [online]. 2000, 35(1), 51 [cit. 2020-05-01]. ISSN 00128163.

KRACAUER, Siegfried. The Challenge of Qualitative Content Analysis. The Public Opinion Quarterly [online]. 1952, 16(4), 631-642 [cit. 2020-05-03]. ISSN 0033362X

LICHTER, Robert, ed. Election Watch: Campaign 2008 Final: How TV News Covered the General Election Campaign. The Center for Media and Public Affairs: George Mason University [online]. 2009, XXII(1) [cit. 2020-05-03]. Dostupné z: https://cmpa.gmu.edu/wp-content/uploads/2013/10/media_monitor_jan_2009.pdf

NAPOLI, Philip M. a Deborah L. DWYER. U.S. media policy in a time of political polarization and technological evolution. Publizistik [online]. 2018, 63(4), 583-601 [cit. 2020-04-28]. DOI: 10.1007/s11616-018-0440-2. ISSN 00334006.

THE CHICAGO COUNCIL ON GLOBAL AFFAIRS. 2020. Coming Together or Coming Apart? Attitudes of Foreign Policy Opinion Leaders and the Public in the Trump Era. [cit. 2020-04-28]. Dostupné z: https://www.thechicagocouncil.org/sites/default/files/report_coming-together-or-coming-apart_20200305.pdf


VOLEK, Jaromír 2013.Mediální obraz ve volební kampani. 22. konference Člověk a média: Mediální obraz politiky(a) [online]. Praha. [cit. 2020-04-27]. Dostupné z: http://www.clovekamedia.cz/konference/sborniky/cm_2013_jaro.pdf

Preliminary scope of work

Obsah
Úvod 2
1. Teoretická část 5
1.1 USA a prezidentské volby 5
1.2 Ideologické rozdíly mezi stranami 7
1.3 Ideologické rozdíly mezi voliči 8
1.4 Polarizace společnosti a médií 9
1.5 Mediální bias 10
1.6 Historie mediálního zkreslení v USA 11
1.6.1 Fox News 13
1.6.2 MSNBC 14
1.7 Donald Trump a proces získání nominace 15
1.8 Hillary Clintonová a proces získání nominace 16
1.9 Hlavní témata voleb 2016 18
1.10 Mediální obraz 23
1.11 Pokrytí kandidátů 24
1.11.1 Mediální obraz Donalda Trumpa 25
1.11.2 Mediální obraz Hillary Clintonové 27
1.12 Dosavadní výzkumy mediálního zkreslení v USA 28
1.13 Obsahová analýza 30
2. Analytická část 32
2.1 Výzkumná otázka, hypotézy 33
2.2 Předmět výzkumu 33
2.2.1 Hannity 34
2.2.2 The Rachel Maddow Show 34
2.2.3 Časové vymezení vzorku 35
2.2.4 Zdůvodnění výběru 36
2.3 Kvantitativní indikátory 37
2.4 Kvalitativní indikátory 38
2.5 Interpretace výsledků 39
2.5.1 Prostor věnovaný kandidátům a stranám 39
2.5.2 Pozitivní vs. negativní pokrytí 40
2.5.3 Selektivní výběr zpráv 45
2.5.5 Validita informací 46
2.5.6 Pocit komunity, důvěryhodnost 48
2.5.7 Emoce a jazykové zabarvení 48
3. Závěr 50
4. Summary 52
Seznam literatury 54
Seznam příloh 64

Preliminary scope of work in English

Contents
Introduction
1. Theoretical part 5
1.1 USA and the presidential election 5
1.2 Ideological differences between parties 7
1.3 Ideological differences among voters 8
1.4 Polarisation of media and society 9
1.5 Media bias 10
1.6 History of media bias in the USA 11
1.6.1 Fox News 13
1.6.2 MSNBC 14
1.7 Donald Trump and the nomination process 15
1.8 Hillary Clinton and the nomination process 16
1.9 Main topics of the 2016 election 18
1.10 Media portrait 23
1.11 Coverage of candidates 24
1.11.1 Media's coverage of Donald Trump 25
1.11.2 Media's coverage of Hillary Clinton 27
1.12 Previous research of media bias in the United States 28
1.13 Content analysis 30
2. Analytical part 32
2.1 Research question, hypotheses 33
2.2 Research subject 33
2.2.1 Hannity 34
2.2.2 The Rachel Maddow Show 34
2.2.3 Research period 35
2.2.4 Choice rationale 36
2.3 Quantitative indicators 37
2.4 Qualitative indicators 38
2.5 Interpretation of results 39
2.5.1 Air time dedicated to candidates and parties 39
2.5.2 Positive vs. negative coverage 40
2.5.3 Selective reporting 45
2.5.5 Validity of information 46
2.5.6 Feeling of community, credibility 48
2.5.7 Emotions and lanaguage 48
3. Summary 50
4. Summary in English 52
Literature 54
Attachments 64