Vývoj konceptu aktivního stárnutí v České republice v letech 2000-2016

• Thesis title in Czech: Vývoj konceptu aktivního stárnutí v České republice v letech 2000-2016
• Thesis title in English: Development of the active aging concept in the Czech Republic in 2000-2016
• Key words: Aktivní stárnutí, senioři, demografické stárnutí, MPSV, kvalita života
• English key words: Active ageing, seniors, demographic ageing, MPSV, quality of life
• Academic year of topic announcement: 2015/2016
• Thesis type: diploma thesis
• Thesis language: čeština
• Department: Department of Public and Social Policy (23-KVSP)
• Supervisor: Mgr. Ing. Olga Angelovská, Ph.D.
• Author: hidden - assigned by the advisor
• Date of registration: 10.06.2016
• Date of assignment: 10.06.2016
• Date and time of defence: 29.01.2018 09:00
• Venue of defence: Jinonice - U Kříže 8, J3019, Jinonice - místn. č. 3019
• Date of electronic submission: 03.01.2018
• Date of proceeded defence: 29.01.2018
• Opponents: Mgr. Jitka Čampulková

References

F. Seznam odborné literatury a zdrojů empirických dat
1. ČEVELA, Rostislav a Libuše ČELEDOVÁ. Sociální gerontologie: východiska ke zdravotní politice a podpoře zdraví ve stáří. Praha: Grada, 2014. ISBN 978-80-247-4544-2.
2. FIALA, Tomáš. LANGHAMROVÁ, Jitka. Ekonomické důsledky stárnutí populace České republiky. MŠMT, 2010.
3. FIALA, T, LANGHAMROVÁ, J. 2007. Stárnutí populace – hrozba pro veřejné zdravotnictví? Demografie, 2007, roč. 49, č. 1, s. 13–24. ISSN 0011-8265.
4. HASMANOVÁ MARHÁNKOVÁ, Jaroslava. Aktivní stárnutí jako idea, nástroj a kapitál. Kde hledat kořeny úspěchu konceptu aktivního stárnutí? Sociální studia. Katedra sociologie FSS MU, 3/2014. s. 13–29. ISSN 1214-813X.
5. LANGHAMROVÁ, JITKA., ARLTOVÁ, M., LANGHAMROVÁ, JANA. 2009. Změny ve věkové struktuře obyvatelstva a jejich možné důsledky. Šlapanice 22.01.2009 – 23.01.2009. In: Bíla místa teorie a černé díry reforem ve veřejném sektoru. Brno: Tribun EU, 2009, s. 26–32. ISBN 978-80-7399-700-7.
6. LANGHAMROVÁ, JITKA., FIALA, T., LANGHAMROVÁ, JANA. 2009. Ageing of the Population of the Czech Republic and its Economic Consequences in the Sphere of Pension Security and Financing of Health Care. Marrakech 27.09.2009 – 02.10.2009. In: XXVI International Population Conference [CD-ROM]. [online] Paříž: IUSSP, 2009, s. 1–12. URL: http://iussp2009.princeton.edu/download.aspx?submissionId=90582.
7. MPSV. Podkladová studie Národní akční plán podporující pozitivní stárnutí pro období let 2013 až 2017. MPSV, 2012. 8. MUSIL, Libor, Kateřina KUBALČÍKOVÁ a Olga HUBÍKOVÁ. Kvalifikační potřeby pracovníků v sociálních službách pro seniory: závěrečná zpráva výzkumu. Praha: VÚPSV, výzkumné centrum Brno, 2006. ISBN 80-87007-41-7.
9. NEILSON, Brett. Anti-ageing cultures, biopolitics and globalisation. Cultural Studies Review, 2006, roč. 12, č. 2, s. 149–164. ISSN 1837-8692.

Preliminary scope of work

A. Vymezení výzkumného problému
V této práci se budu zabývat problémem aktivizace seniorů. Na toto téma je napsáno mnoho prací, ovšem převážně v individuální rovině. To znamená, že tyto práce zkoumají zdravotní, sociální a jiné faktory u jednotlivců v post produktivním věku a aktivizace je zde vnímána jako zkvalitnění a prodloužení života seniorů. Ovšem v mé práci se budu zabývat postojem ČR k aktivnímu stárnutí, respektive k aktivizaci seniorů v kontextu stárnutí populace tedy na společenské úrovni (nikoliv na individuální). Dle Evropské komise je aktivní stárnutí definováno jako „přijetí zdravého životního stylu, déle
pracovat, odcházet do důchodu později a být aktivní i po tomto odchodu.“ (Evropská komise 1969) Jak je tedy patrné z této definice aktivní stárnutí nemusí být vnímáno pouze jako zkvalitnění života seniorů, ale také jako prospěch pro společnost v oblasti hospodářské (ekonomická aktivita), zdraví (lepší zdravotní stav), sociální inkluze, vzdělávání apod.
V práci se budu opírat o dvě definice aktivního stárnutí (viz teoretická východiska), a to o definici Evropské komise zaměřující se na aktivizaci seniorů (na společenské úrovni) a její dopady pro společnost a také na definici WHO definující aktivní stárnutí a jeho dopad na jedince (individuální úroveň). Tyto definice budu konfrontovat a bude mě zajímat, jaké jsou postoje ČR k aktivnímu stárnutí. Tedy zda je v ČR aktivní stárnutí vnímáno jako záležitost jednotlivce pro zkvalitnění jeho života nebo je tento koncept považován za určitý nástroj pro budoucí vývoj společnosti vzhledem k masivnímu stárnutí populace. Budu také porovnávat vývoj těchto postojů v ČR od roku 2000, tedy za období, kdy se ČR začala více věnovat aktivizaci seniorů. Také mě bude zajímat, jak jsou koncipovány strategie budoucího vývoje v této oblasti a jaký přístup tyto strategie zohledňují (individuální, společenský). K lepšímu dokreslení situace a postojů ČR k aktivizaci seniorů mi pomůže Index aktivního stárnutí, díky kterému vyhodnotím zemi, která má tento index nejvyšší (tedy nejvíce se zaměřuje na aktivní stárnutí) a budu ji porovnávat s ČR.
Mým výzkumným problémem jsou postoje a přístupy ČR k aktivizaci seniorů z hlediska dlouhodobého vývoje společnosti v kontextu stále se navyšujícího stárnutí populace.
B. Cíle diplomové práce (jejich přímá souvislost s formulovaným výzkumným problémem)
Cílem práce bude zjistit vývoj postojů (od roku 2000 do současnosti) a opatření ČR k aktivizaci seniorů. Bude mě zajímat, jaké jsou postoje české vlády a zákonodárců k tomuto konceptu a jak se tyto postoje v českém prostředí vyvíjely. Také se zaměřím na to, zda je při vytváření nových strategií aktivního stárnutí zohledňován i budoucí vývoj.
C. Výzkumné otázky
Jaké se vyvíjejí dlouhodobé strategie aktivního stárnutí? Mění se cíle v těchto strategií dle budoucího demografického vývoje?
Zohledňuje ČR ve strategiích aktivního stárnutí i problematiku stárnutí populace (dlouhodobé zvyšování počtu jedinců v post produktivním věku)?
Jak se postoje a opatření v oblasti aktivního stárnutí vyvíjely od roku 2000 v České republice?
Do jaké míry se ČR zaměřuje na aktivizaci seniorů v porovnání s jinými zeměmi EU (dle Indexu aktivního stárnutí)?
D. Teoretická východiska
Hlavními teoretickými východisky této práce bude koncept stárnutí populace a aktivní stárnutí. Stárnutí populace je dlouhodobým trendem již několik desítek let. Ovšem v ČR se stárnutí populace masivně projevuje po roce 1990, kdy dochází ke změně životního stylu jedinců, zlepšení zdravotní péče, zlepšení ostatních služeb. Všechny tyto změny vedou ke snižování úmrtnosti a k prodlužování délky života jedinců. Ovšem závažným problémem je, že se zároveň snižuje porodnost (v současné době 1,13 dítěte na jednu ženu). Tyto změny vedou k tomu, že v naší společnosti postupně přibývá lidí v post produktivním věku a nově narozených dětí se stále rodí méně (v roce 2010 4,6 osob v produktivním věku na 1 osobu v post produktivním věku). Je tedy potřeba, aby se současná sociální politika více zaměřovala na jedince ve starším produktivním a v post produktivním věku. V roce 2012 bylo zaznamenáno v ČR zhruba 12 % jedinců starších 65 let a v roce 2017 by to mělo být zhruba 19 %. (MPSV 2012) V oblasti konceptu stárnutí populace a jeho vývoje mě bude zajímat Národní program přípravy na stárnutí v ČR v letech 2003-2007. Tento program se zabývá jednotlivými generacemi a zapojením těchto generací do podpory post produktivních jedinců. Dále se zabývá důležitými oblastmi, jako jsou „ekonomicko-pracovní aktivity a hmotného zabezpečení, zdravý životní stylu a zdravotní péče, sociálních služeb, společenské aktivity avzdělávání a v neposlední řadě problematikou bydlení.“ (Vidovicová, Rabušic, 2003)
Na tento dokument postupně navazuje další akční plán: „Národní akční plán podporující pozitivní stárnutí pro období let 2013 až 2017“.
Dalším teoretickým východiskem je koncept aktivizace seniorů neboli aktivního stárnutí. Jak jsem již zmínila výše v cílech práce, budu vycházet ze dvou definic aktivního stárnutí dle WHO a Evropské komise. WHO definuje aktivní stárnutí jako „proces co nejlepšího využití příležitostí pro zdraví, participaci a bezpečnost ke zlepšení kvality života lidí v průběhu stárnutí“. (Hasmanová Marhánková, 2014:14) Evropská komise definuje aktivní stárnutí jako: „přijetí zdravého životního stylu, déle pracovat, odcházet do důchodu později a být aktivním i po tomto ochodu“. (Hasmanová Marhánková, 2014:14) V průběhu práce tyto dvě definice doplním o další pohledy na aktivní stárnutí, ovšem tyto definice budu považovat jako klíčové. Definice WHO představuje individuální rovinu aktivního stárnutí a Evropská komise reprezentuje společenskou úroveň tohoto konceptu. Tyto definice budu porovnávat ve vztahu s ČR a s jejími postoji k tomuto fenoménu. Abych lépe porozuměla tomu, jaký postoj zaujímá ČR k aktivnímu stárnutí, zaměřím se také na vývoj postojů ČR v oblasti aktivního stárnutí a na porovnání s jinými zeměmi EU. Dalšími předpokládanými teoretickými východisky bude vytváření politických strategií pro budoucí vývoj.
E. Výzkumný plán
V této práci budu využívat, jak primární, tak sekundární zdroje dat. Sekundárními zdroji dat budou strategické dokumenty české vlády, legislativní a jiné odborné dokumenty vydané v ČR k oblasti aktivního stárnutí. Budu zde provádět obsahovou analýzu těchto dokumentů, kde budu zjišťovat podle jaké úrovně (individuální či společenské) je aktivní stárnutí pojímáno, jaká pozornost je tomuto konceptu věnována a zda se v průběhu let tato pozornost či postoje k tomuto fenoménu mění v závislosti na stárnutí populace. Také mě budou zajímat strategie a dokumenty evropských zemí týkajících se této oblasti.
Co se týče primárních dat, budu provádět rozhovory se zákonodárci, s vládními úředníky a jinými odborníky podílejícími se na vytváření strategií aktivního stárnutí a jiných dokumentů týkajících se této oblasti. Také budu provádět rozhovory se zaměstnanci
aktivizačního centra pro seniory a budu zjišťovat jejich postoj a problémy v této oblasti na lokální úrovni.

Preliminary scope of work in English

In this paper I examine the senior activations in the context of an aging population. Given that a lot of work on this topic mainly deals with individual plane, ie active aging impacts on individuals (improving the quality of life of individuals and lengthening life expectancy), in my work I examine the social implications of active aging on society.I will examine what attitudes to active aging occupies the Czech Republic and how these attitudes changed over time. Above all, I will focus on whether the Czech Republic is perceived concept of active aging rather from individual or social level (what prevails plane), and whether it is in planning strategies for the area taken into account the aging population and the demographic future of the country. In this work, I will perform a content analysis of legislative documents, government strategies, as well as other action plans and concepts of the future development of active aging. Also carry out interviews with the staff of an activation center, with government officials and other lawmakers dealing with this area.