Přechod k zemědělství (výroba potravin) byl zásadním krokem v evoluci anatomicky moderních lidí. Zemědělství vzniklo nejprve na Předním východě, kde byla domestikována celá řada druhů zvířat i rostlin a později i na dalších místech světa včetně sub-saharské Afriky. Z pohledu dnešních pastevců byla nejvýznamnějším momentem domestikace tura, k níž došlo podle všeho na několika místech Eurasie. Vlivem vlhčího období staršího holocénu se rozsáhlé území dnešní Sahary proměnilo v travnatou savanu s množstvím vodních zdrojů v podobě jezer i dočasných řek. Lidem se otevřela ekologická nika umožňující rozvoj pastevectví s významným podílem mléčné produkce. Po ústupu klimaticky vhodných podmínek se pastevci stáhli do oblasti dnešního sahelu, kde se s nimi potkáváme dodnes. Úkolem této bakalářské práce je zhodnotit dnešní archeologické, paleoekologické, epidemiologické a archeogenetické výzkumy týkající se vzniku a rozvoje pastevectví v africkém sahelu a zamyslet se nad genetickými adaptacemi a společenským významem této subsistenční strategie.