Hlasové projevy psů, jejich chápání a interpretace v souvislosti s věkovou kategorií dítěte

• Thesis title in Czech: Hlasové projevy psů, jejich chápání a interpretace v souvislosti s věkovou kategorií dítěte
• Thesis title in English: Vocal Expressions of Dogs, their Understanding and Interpretation in Connection with the Age of the Child
• Key words: pes, dítě, komunikace, emoce, štěkání
• English key words: dog, child, communication, emotion, barking
• Academic year of topic announcement: 2014/2015
• Thesis type: diploma thesis
• Thesis language: čeština
• Department: Katedra biologie a environmentálních studií (41-KBES)
• Supervisor: doc. Ing. Helena Chaloupková, Ph.D.
• Author: hidden - assigned by the advisor
• Date of registration: 09.04.2015
• Date of assignment: 21.05.2015
• Date and time of defence: 12.09.2017 08:00
• Venue of defence: M. Rettigové 4, Praha 1, R307, 307, biologie, 3. patro, vpravo
• Date of electronic submission: 05.07.2017
• Date of proceeded defence: 12.09.2017
• Course: Diploma Thesis (OSZD005)
• Opponents: doc. RNDr. Mgr. Eva Jozífková, Ph.D.

References

Adams, G.J., Johnson, K.G., 1994: Behavioural responses to barking and other auditory stimuli during night-time sleeping and waking in the domestic dog (Canis familiaris), Appl. Animal. Behav. Sci. 39, 151–162.
Feddersen-Petersen, D., 2000: Vocalization of European wolves (Canis lupus lupus L.) and various dog breeds (Canis lupus f. familiaris) Archiv für Tierzucht/Arch. Anim. Breeding Dummerstorf 43, 387–397.
Frommolt, K.H., Gebler, A., 2004: Directionality of dog vocalizations. J. Acoust. Soc. Am. 116, 561-565.
Harrington, F.H., Asa, C.S., 2003: Wolf communication. In: Mech, D. and Boitani, L., eds. Wolves: behaviour. ecology and conservation, pp. 66-103. University of Chicago Press, Chicago.
Heffner, H.E., 1975.: Perception of biologically meaningful sounds by dogs. J. Acoust. Soc. Am. 58, S124.
Heffner, H.E., 1998: Auditory awareness, Applied Animal Behaviour Science, 57, 259-268.
McConnell, P.B., 1990: Acoustic structure and receiver response in domestic dogs, Canis familiaris. Animal Behaviour, 39,897-904.
Miklósi Á., 2007: Dog behaviour, evolution and cognition. Oxford University Press, Oxford, 289p.
Molnár, C., Pongrácz, P., Dóka, A., Miklósi, Á., 2006: Can humans discriminate between dogs on the base of the acoustic parameters of barks? Behav Processes. 73, 76-83.
Molnár, Cs., Kaplan, F., Roy, P., Pachet, F., Pongrácz, P., Dóka, A., Miklósi, Á., 2008: Classification of dog barks: a machine learning approach. Anim. Cogn. 11, 389–400.
Pongrácz, P., Molnár, Cs., Miklósi, Á., Csányi, V., 2005: Human listeners are able to classify dog barks recorded in different situations. J. Comp. Psychol. 119, 136–144.
Pongrácz, P., Molnár, C., Miklósi, Á., 2006: Acoustic parameters of dog barks carry emotional information for humans. Appl. Anim. Behav. Sci. 100, 228-240.
Pongrácz P., Molnár Cs., Miklósi Á., 2009: Barking in family dogs: An ethological approach. The Veterinary Journal (in press).
Pongrácz P., Molnár Cs., Miklósi Á, 2009.: Dog barking: A specific way of dog-human communication, Journal of Veterinary Behavior, Vol 4, No 2.
Pongrácz P., Molnár Cs., Dóka A., Miklósi Á., 2011: Do children understand man’s best friend? Classification of dog barks, by pre-adolescents and adults, Applied Animal Behaviour Science 135, 95– 102.
Schrader, L., Hammerschmidt, K., 1997: Computer-aided analysis of acoustic parameters in animal vocalizations: A multi-parametric approach. Bioacoustics. 7, 247-265.
Veselovský Z., 2005: Etologie, Biologie chování zvířat, Academia, nakladatelství Akademie věd České republiky, Praha, 408 s., ISBN 80-200-1331-8.
Yeon, S.C., 2007: The vocal communication of canines, Journal of Veterinary Behavior 2, 141-144
Yin, S., McCowan, B., 2004: Barking in domestic dogs: context specificity and individual identification. Anim. Behav. 68, 343–355

Preliminary scope of work

Domácí psi jsou při rozpoznávání komunikačního chování lidí neobyčejně zruční. Jejich schopnost rozeznat a následně vyhodnotit lidské emoce má totiž zásadní význam pro veškeré mezidruhové sociální interakce v průběhu společného života s člověkem. I přesto, že lidé nad psy v opačných situacích nijak zvlášť nevynikají, dokáží bez ohledu na intenzitu kontaktu se psem, rozeznat rozdíly mezi jednotlivými hlasovými projevy psů. Velmi efektivním a dostatečně kompatibilním komunikačním systémem mezi lidmi a psy je vokální komunikace, která současně velmi dobře slouží pro rozpoznání vzájemného emočního stavu.

Bylo zjištěno, že dospělí lidé dokáží rozpoznat kontextuální, motivační a emoční obsah psí hlasové komunikace a taktéž dokáží zařadit jednotlivé druhy této do správné situace nezávisle na rozsahu a intenzitě zkušeností se psy. Otázkou však zůstává, jak jsou tyto mezidruhové komunikační schopnosti se psy vyvinuty u dětí a zda se s věkem dítěte zlepšují. Cílem práce je zjistit vliv věku dítěte na schopnost rozlišení základních hlasových projevů psů v návaznosti na emoce vyjádřené psem a současně zjistit v jakém věku je dítě schopno bezpečně rozeznat základní emoce, které pes svým hlasovým projevem vyjadřuje. Práce by mohla také vést částečně ke zjištěním, v jakém věku a jakým způsobem děti hlasové projevy psů vyhodnocují a jak na ně následně reagují, zda je jejich vyhodnocení správné, zda se správnost tohoto vyhodnocení zvyšuje s věkem dítěte a zda právě omezená schopnost dětí pro posouzení situace nemá za následek napadení dítěte psem. Počet psů se v rodinách s dětmi totiž neustále zvyšuje, a proto by mohly výsledky této práce taktéž posloužit jako prevence pro zachování bezpečnosti dítěte při kontaktu se psem. Následné využití práce je dále možné při tvorbě programů pro děti s poruchou chování, při práci s dětmi s ADHD, dětmi s autismem či jinak hendikepovanými dětmi.

HYPOTÉZY:
H0: Při rozpoznávání základních hlasových projevů psů, emocí a následném vyhodnocení situace budou všechny děti bez ohledu na věk stejně úspěšné.
H1: Při rozpoznávání hlasových projevů psů, emocí a následném vyhodnocení situace se bude úspěšnost dětí s věkem zvyšovat, děti nejstarší budou nejúspěšnější.
H2: Děti předškolního věku nebudou schopné rozpoznat emoci, kterou pes svým hlasovým projevem vyjadřuje a následně nebudou schopné posoudit situaci a reagovat na ní.
H3: Děti v mladším školním věku již budou schopny rozpoznat emoci, kterou pes svým hlasovým projevem vyjadřuje a budou následně schopné posoudit situaci a popsat reakci na tuto situaci.

METODIKA:
Do studie bude zařazeno celkem 5 dospělých psů, ve věkovém rozmezí 1 rok - 10 let. Všichni psi žijí v domácnosti jako společníci, nejsou využíváni ve výcviku nebo při nějakém výkonu služby. Hlasové projevy všech pěti psů zařazených ve studii budou nahrávány v průběhu celkem půlročního období (může být v průběhu studie upraveno) vždy za každého jednotlivého psa zvlášť. Zvukový záznam bude pořizován digitálním audio rekordérem. Jednotlivé hlasové projevy psů budou pořizovány ve spontánních situacích běžného života psa a zároveň bude pořízen záznam do protokolu konkrétní situace, ve které nahrávka byla pořízena.

SITUACE:
1. štěkot psa za plotem na jiného psa – ZLOST/VZTEK – obrana teritoria
2. pes je přivázán a ponechán v osamění, majitel odchází – SMUTEK- osamění psa
3. štěkot na potravu/hračku/procházku – RADOST – pes se těší

Do studie bude ve spolupráci s MŠ a ZŠ zařazeno minimálně 60 dětí různých věkových kategorií; předškolní věk (věk 4 – 5 let, tj. 5 let a 11 měsíců), mladší školní věk (6 – 8 let, tj. 8 let a 11 měsíců), starší školní věk (9 – 11 let, tj. 11 let a 11 měsíců), různého pohlaví a s různými zkušenostmi se psy. Počet dětí účastnících se studie a jejich věkové kategorie mohou být v průběhu studie upraveny v závislosti na ochotě dětí se této studie účastnit, na časových možnostech dospělého dozoru podílejícího se na experimentu a v závislosti na praktické proveditelnosti experimentu. Dětem budou postupně přehrávány v tiché místnosti, bez rušivých zvuků z okolí, nahrávky vokálních projevů získané od výše uvedených 5ti psů v různých situacích. Úkolem dětí bude tyto nahrávky vyslechnout, popsat emoci, kterou pes vyslechnutou vokalizací vyjadřuje a případně (v závislosti na věku a schopnostech dítěte) vysvětlit jak by se při setkání se psem, vydávajícím konkrétní hlasový projev, zachovali. Získané poznatky budou zapsány do dotazníku, vždy s uvedením základních informací o konkrétním dítěti, tzn. jeho jméno, pohlaví, aktuální věk, druh školního zařízení, které dítě navštěvuje (MŠ, ZŠ) a zkušenost či nezkušenost se psem a dále s konkrétními informacemi o nahrávce hlasového projevu psa. Dotazník bude konzultován s odborníky z oddělení etologie VÚŽV v Praze Uhříněvsi a získané informace budou statisticky zpracovány.