Potravní neofobie a potravní preference u hlodavců (Rodentia), vliv sociálního učení.

• Thesis title in Czech: Potravní neofobie a potravní preference u hlodavců (Rodentia), vliv sociálního učení.
• Thesis title in English: Food neophobia and food preference in rodents (Rodentia) and its interaction with social learning.
• Key words: neofobie, potravní preference, učení odpozorováním
• English key words: neophobia, food preferences and observation learning
• Academic year of topic announcement: 2014/2015
• Thesis type: Bachelor's thesis
• Thesis language: čeština
• Department: Department of Zoology (31-170)
• Supervisor: RNDr. Eva Landová, Ph.D.
• Author: hidden - assigned by the advisor
• Date of registration: 07.11.2014
• Date of assignment: 19.12.2014
• Date of electronic submission: 15.05.2015
• Date of proceeded defence: 09.06.2015
• Opponents: Mgr. Petr Telenský, Ph.D.
• Advisors: PhDr. RNDr. Tereza Nekovářová, Ph.D.

Preliminary scope of work

Potravní neofobie je definována jako strach z nové potravy. Měří se jako relativně nižší příjem nové potravy vůči potravě již známé. Jde o zajímavý fenomén u řady druhů zvířat, který je i základní charakteristikou jejich personalitního typu a je tedy většinou testována v rámci setu personalitních testů. Větší neofobii vůči nové potravě vykazují většinou jedinci s personalitou reaktivní (také méně explorující a méně agresivní), zatímco jedinci s proaktivní personalitou (špatně explorující více agresivní, dominatní v sociálních interakcích) jsou vůči nové potravě neofobní mnohem méně. Opakem neofobie je preference pro již známou potravu, mnohokrát prokázaná např. u hlodavců rodu Rattus. Pro zvířata, jejichž potrava nemusí být bezpečná je výhodné konzumovat jen známou vyzkoušenou potravu, navíc se tyto preference u potkanů přenášejí nebo jsou posilovány nějakou formou sociálního učení. Pro sociální učení potravních preferencí jsou podstatné spíše olfaktorické a chuťové vjemy než učení pomocí přesného napodobování (imitace). Nicméně, mechanismů, jak může určitá forma sociálního učení (např.local enhancement) působit na vznik potravních preferencí, je mnoho a je otázkou, kolik individuálních zkušeností zvíře potřebuje k získání určité potravní preference (nebo averze). Vysoká míra neofobie vůči nové potravě zase může podstatně redukovat individuální učení potravních preferencí a posilovat sociální učení, což je důležité u zvířat, která se setkávají s rizikovými typy potravy (např. divocí potkani). Cílem práce je zjistit, jaký je vzájemný vztah neofobie a potravní preference, zda jsou tyto behaviorálně podobné fenomény odlišitelné, a jaká je souvislost těchto procesů s individuálním a sociálním učením.

Cheney C.D., Miller E.R. 1997. Effects of forced flavor exposure on food neophobia. Applied Animal Behaviour Science, 53, 213-217
Galef B.G. Jr, Whiskin E.E., 2001. Interaction of social and individual learning in food preferences of Norway rats. Animal Behaviour, 62, 41-46
Galef B.G. Jr, Whiskin E.E., 2003. Preference for Novel Flavors in Adult Norway Rats (Rattus norvegicus). Journal of Comparative Psychology, 117, 96-100
Galef B.G. Jr., Laland K.N., 2005. Social Learning in Animals: Empirical Studies and Theoretical Models. BioScience, 55, 489-499

Preliminary scope of work in English

Food neophobia is defined as fear of new food. It is measured as lower intake of new food relative to rood already known. It is an interesting phenomenon in many species of animals, food neophobia is also basic characteristic of their personality type and in most cases it is therefore one of the experiments within personality test. Higher neophobic rates towards new food can be seen in animals with reactive personality (less exploring and less aggressive), on the other hand individuals with proactive personality (worse in exploring, more aggressive, dominant in social interactions) are less neophobic towards new food. The opposite phenomenon to food neophobia is a preference for food already known, many times demonstrated for example in the genus Rattus. For animals whose food doesn’t have to be safe is convenient to consume food already known. These preferences in Norway rats can also be transmitted to other individuals or enhanced by some kind of social learning. Olfactory and taste stimuli are more important for social learning of food preferences than learning by exact copying of behaviour (imitation). Nevertheless, there are many mechanisms how some form of social learning (for example local enhancement) can affect development of food preferences. Question is how many individual experiences do an animal need to develop certain food preference (or aversion). High neophobic rate towards new food can significantly reduce individual learning of food preferences and enhance social learning, which can be crucial in animals that get in touch with dangerous types of food (for example wild rats). The goal of this study is to find out how food preference and food neophobia interact and what are the connections among these two processes and individual and social learning.
Cheney C.D., Miller E.R. 1997. Effects of forced flavor exposure on food neophobia. Applied Animal Behaviour Science, 53, 213-217
Galef B.G. Jr, Whiskin E.E., 2001. Interaction of social and individual learning in food preferences of Norway rats. Animal Behaviour, 62, 41-46
Galef B.G. Jr, Whiskin E.E., 2003. Preference for Novel Flavors in Adult Norway Rats (Rattus norvegicus). Journal of Comparative Psychology, 117, 96-100
Galef B.G. Jr., Laland K.N., 2005. Social Learning in Animals: Empirical Studies and Theoretical Models. BioScience, 55, 489-499