Sociální opora a její vliv na depersonalizaci, pracovní spokojenost a prožívaný zdravotní stav u sester na intenzivní péči

• Thesis title in Czech: Sociální opora a její vliv na depersonalizaci, pracovní spokojenost a prožívaný zdravotní stav u sester na intenzivní péči
• Thesis title in English: Social support and its influence on depersonalization, job satisfaction and subjectively experienced health condition of nurses on intensive
• Key words: Sociální opora, depersonalizace, zdravotní stav sester, pracovní uspokojení, pracovní spokojenost, zdravotní sestra, intenzivní péče
• English key words: Social support, depersonalization, health condition, job satisfaction, nurse, nursing, intensive care
• Academic year of topic announcement: 2014/2015
• Thesis type: diploma thesis
• Thesis language: čeština
• Department: Institute of Nursing Theory and Practice First Faculty of Medicine Charles University (11-00250)
• Supervisor: Mgr. Vladimír Vavrda, Ph.D.
• Author: hidden - assigned by the advisor
• Date of registration: 30.10.2014
• Date of assignment: 30.10.2014
• Date and time of defence: 16.06.2015 00:00
• Venue of defence: ÚTPO
• Date of electronic submission: 29.04.2015
• Date of proceeded defence: 16.06.2015
• Course: Defence of bachelor´s thesis (B01602)
• Opponents: Mgr. Milena Vaňková, Ph.D.

References

Faleide, A., Lilleba, L., Falleide, E. (2010). Vliv psychiky na zdraví. Praha: Grada Publishing

Jenkins, R. (2004). Stressors, burnout and social support: nurses in acute mental health settings. Journal of Advanced Nursing, 48 (6), 622 – 631.
Kageyama, T., Nishikido, N., Kobayashi, T., Oga, J., Kawashima, M. (2001). Cross-sectional survey on risk factors for insomnia in japanese female hospital nurses. Journal of Human Ergology, 30 (1-2), 149-154.
Kane, P. (2009). Stress causing psychosomatic illness among nurses. Indian Journal of Occupational and Environmental Medicine, 13 (1), 28–32.
Kyung, K. (2011). Group cohesion and social support of the nurses in a special unit and a general unit in Korea. Journal of Nursing
Management, 19, 601–610.
Lin, K., Huang, C., Wu, C. (2007). Association between stress at work and primary headache among nursing staff in Taiwan. Headache,47(4), 576-84.
Raeda F. A. (2004). Job Stress, Job Performance, and Social Support Among Hospital Nurses. Journal of Nursing Scholarship,36 (1), 73–78.
Weng, K. (1998). Coping and family relationships in stress resistance] a study of job satisfaction of nurses in Singapore. International Journal of Nursing Studies,35 (6), 353–361.
Xu, L., Song, R. (2013). Development and validation of the work–family–school role conflicts and role-related social support scales among registered nurses with multiple roles. International Journal of Nursing Studies, 50, 1391–1398.

Preliminary scope of work

Diplomová práce se bude zabývat sociální oporou, které se dostává sestrám na intenzivní péči ze strany spolupracovníků, rodiny, přátel a nadřízených a souvislostí s jejich pracovním uspokojením, depersonalizací a subjektivně prožívaným zdravotním stavem. Z převážně zahraničních výzkumů vyplývá, že sociální opora je pro zdravotní sestry a zdravotnické pracovníky obecně zásadní v souvislosti s mírou pociťovaného stresu a jeho zvládáním a ovlivňuje kvalitu poskytované péče. Její nedostatek může přispívat k výskytu psychosomatických onemocnění jako bolest hlavy, žaludku, zad a další. V rámci této práce bude sledován především vliv sociální opory na depersonalizaci (např. citová „tvrdost“, apatie a nezájem o pacienty), na pracovní spokojenost sester a jejich subjektivně prožívaný zdravotní stav.
V rámci teoretické části budou definovány a operacionalizovány základní pojmy, konstrukty a proměnné, se kterými bude autorka pracovat. Budou shrnuta dosavadní vědecká zjištění o tom, jak ovlivňuje sociální opora práci sester a jaký vliv může mít její míra a zdroje na další aspekty života sester na intenzivní péči. Budou popsány rovněž nástroje a diagnostické metody pro měření jednotlivých proměnných.
V empirické části diplomové práce bude autorka zkoumat vztahy mezi proměnnými a za pomoci statistických metod ověřovat stanovené hypotézy. Vztahy budou prověřovány na základě korelačních analýz. V závěru se kromě shrnutí výsledků z výzkumné části práce pokusí autorka o návrhy implikace zjištění do klinické praxe a poměrů na jednotkách intenzivní péče. Výsledky by měly pomoci zmapování a případnému navržení konkrétních kroků pro zvýšení míry sociální opory u sester (skupinové supervize, team-buildingy, psychoterapie).

Metodologie:
Výzkumný design kvantitativní studie bude mít formu dotazníkového šetření. Respondenty budou sestry, zaměstnané na jednotkách intenzivní péče. Dotazníky budou respondentům administrovány v tištěné podobě. Vzhledem ke specifickým požadavkům nelze dosáhnout naprosto náhodného výběru vzorku z populace, půjde tedy spíše o výběr příležitostný. Dotazník sociální opory (PSSS) tvoří 13 položek, k nimž vyjadřuje respondent svůj postoj na sedmibodové Likertově škále. Míra depersonalizace a pracovního uspokojení bude měřena pomocí mírně upravených faktorů testu MBI (Maslach Burnout Inventory) a subjektivně prožívaný zdravotní stav pomocí několika položek vlastní konstrukce.
Cíle práce a výzkumné otázky:
Cílem diplomové práce je zmapování míry sociální opory, kterou pociťují sestry na intenzivní péči a identifikování zdrojů, ze kterých se jim jí dostává. Dále autorka usiluje o ověření vztahů mezi sociální oporou a vybranými faktory, ovlivňujícími jejich profesní i soukromý život a zdraví. Základní výzkumné otázky zní následovně:
Existuje významný vztah mezi sociální oporou a pocity pracovního uspokojení, depersonalizací a prožívaných zdravotním stavem?
Jaký je u sester na intenzivní péči nejčastější zdroj sociální opory?
Pracovní hypotézy:
Existuje statisticky významný vztah mezi úrovní sociální opory a mírou pracovní spokojenosti.
Existuje statisticky významný vztah mezi úrovní sociální opory a mírou depersonalizace.
Existuje statisticky významný vztah mezi úrovní sociální opory a subjektivně prožívaného zdravotního stavu.
Sestry na intenzivní péči označují za zdroj sociální opory signifikantně častěji rodinu než kolegy a nadřízené.
Sestry vykazující vysokou míru depersonalizace vykazují signifikantně nižší pracovní spokojenost.

Preliminary scope of work in English

This thesis will deal with social support perceived by intensive care unit nurses (from colleagues, family, friends and superiors) and its impact to job satisfaction, depersonalization and subjectively experienced health condition. Foreign research suggest that social support has crucial effect on amount of perceived stress, coping and quality of provided health care. Lack of support can also contribute to the development psychosomatic disease like headache, stomachache, back pain and others. Main attention will be paid to the influence of social support on depersonalization (emotional hardness, apathy towards the patient), job satisfaction and intensive care nurses subjectively experienced health condition. Basic concepts, terms, constructs and variables will be defined in theoretical part of thesis. Current scientific findings about effect of amount and source of social support on intensive care nurses work and others aspects of their lives will be summarized. Diagnostic methods and test used by author of this thesis will be also described.
In empirical part of the thesis, author will examine relationships between variables and will test hypothesis using statistical methods, mainly correlation analysis. In conclusion, except summary of the research results, author will try to proposal implications of the findings into clinical practice of intensive care units. The results should help to identify specific steps to increase the level of social support received by intensive care nurses (for example group supervisions, team-buildings, psychotherapy).
Methodology:
Quantitative research design study will take the form of a questionnaire survey. Respondents will be taken from nurses employed in intensive care units. Questionnaires will be administered to respondents in printed form. Due to specific requirements, completely random sampling of the population can not be achieved, it will be accidental sampling. Social Support Survey (PSSS) consists of 13 Likert scale type items. The level of depersonalization and job satisfaction will be measured using a slightly modified MBI factors (Maslach Burnout Inventory) and subjectively experienced health condition with a few own items.
Aims of the study:
The aim of this thesis is to extent our knowledge about social support perceived by intensive care nurses and to identify its main sources. Author wants also to verify the relationship between social support and chosen aspects of nurses professional and private life and health. Research question are:
Is there significant relationship between perceived social support and job satisfaction, depersonalization and subjectively experienced health condition?
Where do nurses get the social support from the most?
Hypothesis:
There is significant relationship between amount of perceived social support and job satisfaction.
There is significant relationship between amount of perceived social support and depersonalization.
There is significant relationship between amount of perceived social support and subjectively experienced health condition.
Nurses from intensive care units indicate the family more often than colleagues as a source of support.
Nurses reporting high level of depersonalization report significantly higher job satisfaction.