Diplomová práce se zabývá pohledem čtyř skautských generací na ideje skautského hnutí po roce 1945 v Československu. Výzkum se zaměřuje na oddíly, v rámci nichž lidé trávili v podstatě veškerý volný čas společně a bude se zabývat i otázkou, na kolik tyto oddíly nahrazovaly nedostatek možností se společensky a občansky realizovat. Jsou vybírány právě jen ty oddíly, které byli svým členům hlavní volnočasovou aktivitou i primárním společenským vyžitím. Výzkum je veden metodou orální historie, přičemž narátoři jsou vybíráni z řad 18. střediska Kruh v Praze. Cílem práce není podrobně zmapovat vývoj a historii vybraného střediska, ale spíše obecně nastínit, jakým způsobem mohli skauti rozvíjet svou činnost a jak se projevovala v jejich každodenním životě před a po roce 1989.
- assigned by the advisor